909

Lyžice. Slov. V MV. nepravá glossa. Pa.

V 1-ci vody by je utopili. Koll. Zp. II. 490.

— Glč. II. 211.
Lyžičiar, a, m. = lžičař. Slov. Šd.
Lyžka, y, f. = lžíce. Mor. a slov. Na

Hané. Brt. Laš. Škd., Tč., Mtl. Vecera (ve-
čeře) na stole, lyžky ve stodole. Mor. Brt.

— L. žabí, vz Ližka. Brt. D. 229. — L. =
ležka. Hř.

Lyžkový (vz Ležka), Löffel-. L. lano,
kladka. Hř.

Lyžník, u, m. = koš na lžíce, lžičník,
der Löffelkorb. Laš. Brt., Tč., Sš. P. 535.,
Mtl., Škd., Brt. N. p. 381.

Lza, y, f. Laš. Tč.

Lzáti co. Prach noh tvých 1. budú. BO.
Lzali sú psi krev jeho. Bj. — Ezp. v. 1578.

Lzavý — slzavý, bethränt, thränend. L.
oči. Laš. Tč.

Lze z 1ho. Bž. 216. U Frýdka: jza (lza).
Brt. D. 361. Cf. Mkl. Etym. 163., Nejza
(dod.). Nelzelo. Us., Brunc, a Štylfr. ant.
lib. impress. Zjednať klamem, čeho silou
nelzelo. Ráj. 1. 34. Poněvadž lze jest lok.
adj., proto jsou tvary lzelo a nelzelo chybné
m.: bylo lze, nebylo lze. Pk. Cf. Sf. III.
547. Jest nelze, strč. Vz Zápor, Listy fil. X.
249., 250. Dokavad bude tudy, nelzě jest
pokoji býti. BO. Nenie lzě dani dáti. M
U lidí to jest nelze, ale n Boha všecko jest
lzě. ZN. A nelzěť bude jmieti. Dal. 55. Tam
nelze bylo vyhýbati se; Mezi něž nelze bylo
utíkati se. Šf. Strž. II. 2., 14. Čehož do-
sáhnouti lze nebylo. Ib. 153. By bylo kam
lze utéci. Alx. M. v. 21. (HP. 90.). Nelze
jest, by který . . .; Jimž nelzě jest slúžiti;

V té otázce nelzě sě bylo komu oběma
stranama líbiti. Hus II. 166., 348., 398. Cf.
iVelze, List. fil. 226., 230. — Pozn. K infi-
nitivu možnosti zbytečně lze se přičiňuje.
Z toho lze poznati m.: Z toho poznati. Brt.
S. 3. vd. 104 1. a. Pozn. 1.

Lžebůh, gt. lžeboha, m., Pseudogott. Sš.
I. 31.

Lžecukr, u, m. = nepravý cukr. Schd.
I. 402.

Lženauka, y, f, die falsche Lehre. Sš.
I. 63.

Lžespis, u, m. = podvržený spis, un-
echte, apokryphische, unterschobene Schrift.
Nz.

Lžeučitel, e, m., der falsche Lehrer. Šf.
III. 186.

Lžícař, e, m , der Löffelmacher. Sl. les.

Lžíce. Cf. Mkl. Etym. 177. Laš. užica,
lužica, hanácky: lyžka, ližica, žečka. Brt.
L. jídelní, kávová. Nf. L. římská. Vz Vlšk.
145. Lžička Gráfova, k operaci zákalu, na
kámen, ostrá, vyjímací na úlomky kamene.
Wld. L. v starší době čes. Vz Sdl. Hr. I.

165., 186., II. 166., 221. L. v hrnku nebo
na talíři nedá dítěti po celou noc spáti (tedy
se tam nemá nechati. Pověra). Mus. 1853.
472. Jedli velikou lžicí (byli na hostině).
Us. Nemám smetany ani lžičku (nic). Us.
Hnšk. Kdyby nebylo tebe a lžic, musila by
se polívka šoupati (o nešikovném), který
se má za důležitou osobu. U Král. Hrad.
Kšť. — L. na roztavený kov, Guss-. Us.
Pdl. Lžička ušní, auriscalpium, kadidlná,
Hnoj. 4L, zkušebná, Probe-, KP. V. 67.,
secího stroje. Us. Pdl. Díl kleští hořejší
k držení hlavy novorozeněte slove lžicí.
Křž. Por. 563. — L. panská = babka vodní.
Mllr. 20.

Lžicukr, vz Lžecukr. S. N.

Lžičák, die Löffelente, čírka.

Lžička, y, m., os. jm. Arch. VII 595.,
596.

Lžičkový. L. soustava secích strojů. Vz
Lžíce. NA. IV. 79.

Lžičník rostl. Cf. Schd. II. 292., Rstp.
75., Slb. 695., Mllr. 35., Rosc. 145., Slov.
zdrav., Kram. Slov., S. N. — L., der Löffel-
korb. Cf. Lyžník. Sd , Kčr.

Lžidemokrat, a, m, Pseudodemokrat,
m. Kutn.

Lžievangeli-um, a, n , das falsche Evan-
gelium. Desolda.

Lžikoncili-um, a, n., das Pseudokonci-
lium. Šmb.

Lžikrist-us, a, m., der falsche Christus.
Desolda.

Lžikruhý = lichokruhý, falschberingt,
bot. Sl. les.

Lžimilec, lce, m., der Lügenfreund. De-
solda.

Lžimoudrota, y, f., die falsche Klug-
heit. Štulc I. 88.

Lžín, a, m., Lischin, ves u Soběslavě.
Blk. Kfsk. 906., Sdl. Hr. IV. 372., Rk. Sl.

Lžinauka, y, f. = lživá nauka. Vz Lže-
nauka. Desold. sv. tr. 1. 9.

Lžiobraz, u, m., das falsche Bild. Hrts.
Ar. 64.

Lžiosvěta, y, f., Pseudoaufklärung. Dch.

Lžisvoboda, y, f., Pseudofreiheit. Pokr.
Pot. I. 16.

Lživec, vce, m. = lhář. V Kunv. Msk.

Lživěštba, y, f., die falsche Wahrsagung.

Lživěštka, y, f., die falsche Wahrsage-
rin. Msn. Or. 47.

Lživý. V MV. nepravá glossa. Pa. L.
ústa zabíjejí duši. Mž. 13.

Lžka, y, f. = lužka, malá lež. Slov. Bern

Lžovice, dle Budějovice, Lžowitz, ves
u Labské Týnice. Vz Rk. Sl. L. jsou známy
pověstnou hastrmanovou holí. Vz Sbtk.
Krat. h. 70.