479

Hrable, í, f., na Slov. = hrábě. Každé h.
k sobě hrabou. Koll. — H. na Slov. též dře-
věná ohrada při řekách na místech, kde pla-
vené dříví se zadržuje a na sucho vytahuje.
Fr. Vz Hrábě.

Hrablivý = hrabivý, räuberisch. H. člo-
věk = drancíř. Na Slov.

Hřablo = hřeblo.

Hrabné, hrabové, ého, n., plat za hraba-
ninu, za hrabané stlaní lesní (listy, mech).
Gl. 71. Geld für die Waldstreu.

Hrabní robota, Rechenfrohne. Mus.

Hrabník, u, m. = hrabovník. D.

Hrabomyš, i, f., ctenomys, ssavec hlo-
davý. Ssav.

Hraboš, e, m., ssavec myšovitý. Ssav.
Erdmaus. H. vodní, Wassermühlmaus. Rk.

Hrabovník, u, m. = hráběmi k.

Hrabový, na Slov. a Mor. = Hagebuchen,
habrový. H. dřevo. Koll.

Hrabský = hraběcí. H. titul. Jg.

Hrabství, n., die Grafschaft. V.

Hrabstvo, a, n. = hrabství; 2. hrabata,
die Grafen.

Hrabuška, y, f., oryssus, hmyz. Krok.
— H., scalops, der Wassermaulwurf, ssavec
krtkovitý. Krok.

Hrací, vz á, -cí. H. talíř, stůl, hodiny,
zvonečky, stroj, nástroj, karty, listy, svět-
nice, stolek, Ros., D. Spiel-.

Hráč, e, m., der Spieler, zastr. jhráč. H.
v karty. D. Náruživý h. H. nejčastěji bez
peněz. Nikdo častěji bez peněz není jako
hráči. Us. Hráč a marnotratný žráč bývá
svého statku dráč. Vz Hráti, Šetrnost'. Lb. Ten
horší h., kdo hráčům svíčky dává. Pk. Štědrý
h., milostivý zloděj, nábožná kurva, ranní
ožralec, pozdní hříbě, Urbanův oves, žito
Havlovo, řídko bývá z toho co dobrého.
Rým. Nejlepší hráč, nejhorší lotr. Koll. —
H. na hudebním nástroji, der Spieler auf
einem Instrumente. — H. divadelní (herec),
der Schauspieler. — H., starý zajíc, psy
mámící. Šp.

Hračana, vz Hradčany.

Hračka, hřička hříčka, (vz Hříčka), y, f.,
malá hra, Spiel, Spass, Scherz. Hříčku si
z někoho činiti. Bibl. S čertem nejsou
hračky. Šm. — H., čím se hraje, Spielzeug.
Hračky ze dřeva. Us. Hříčky dětinské. Kom.
Hračky — plačky. Č. Hračka placka, Mt.
S. Býti hříčkou v rukou cizích. Nt. — H.
= maličkost, titěrka, balatka; věc snadná.
Pappenstiel, Kleinigkeit. Kom. To je mi h.
m. hračkou. Cf. Dýmem jest nám velenie
jeho. Rkk. (Brs. 90. ). Všechno je mu h.; to
není h. Nt.

Hráčka, y, hráčkyně, ě, f., die Spielerin. Jg.

Hračkář, e, m., Spielwaarenmacher,
-händler. Rk.

Hračkářský obchod, Spielwaarenhand-
lung. Rk.

Hračkati se s kým = pohrávati si, spielen.
Na Slov. Koll.

Hráčový, Spieler-. Jg.

Hráčský, hrácký, Spieler-.

Hráčství, hráctví, n., hráčská živnosť,
das Gewerbe eines Spielers.

Hrad, u, hrádek, dku, hradec, dce, hrá-
deček, čku, m. H., gradi. (město), gothicky

gardis (dům, dvorec), skr. grha m. původ-
ního gardha (šp. od grah = grabh, lapati),
ohrazené místo, lit. žardis (zahrada). Schl.
Vz Fk. 61., 742. — H., zámek hrazený,
pevnost, tvrz, die Burg, das Schloss. Jg.
V h. tvrdý; s tvrda hrada; hradem běhá.
Rkk. Ztratě obec neuffaj do hrada. Dal. Jako
pán na hradě seděl. Háj. Z pevných srabův
hrad dřevěný na skále vystavěl. Háj. Hrad
hladem vyležeti. Dal. Děvčí hrad. Pevný h.
při městě, citadella. D. Na hradě pražském.
H. královský. Dále od hradu. Prov., Jg.
Lepší baba na hradě, než rytíř pod hradem.
Pk. — Skála a h. můj jsi. Pešín. H. potěšení.
Kom. — H. = město. Kat. 77. — Hrady, jisté
oblaky, Gewitterwolke. Hrady vyvstávají,
bude bouřka. Us.

Hrád, u, m. = kroupy, ledovec. Der Hagel,
die Schlossen. Pass. H. padá. L.

Hráď, ě, f. = posada, die Hühnersteige. D.

Hrada, y, f., místo svobodné při hře
v míč i při honění, Freistätte im Spiel.
Jsem na hradě. Us.

1. Hřada, na Slov. hrada (zastr. hředa),
hřádka, y, f. = trám, drouh, žerď, ein Bal-
ken, eine Stange. Oběste chlapa na hředě.
St. skl. Na hřadu vehnati (zbíti). Lom —
H. hřádka, hrad, ě, f. = bidlo, na kterém
slepice v kurníku sedávají, die Hühnerstange.
D., Výb. I. Kohútek z hřady letí. Mor. Pís.
Slepice sedí na hřadě; jdou na hřadu, na
hřaď (místy: na řad). Dobře kourovi na hradě.
L. — H., bidlo na šaty, Kleiderstange. H.
s šaty. L. — H., trám nad pernou v sto-
dole, patro, das Scheuergerüst. Jg.

2. Hřada, hřádka, y, f., na Mor. = záhon,
Gartenbeet. Zahradník po hřádkách semena
rozsejpá. Kom. Teplá h. = pařiště. Mist-
beet. D.

Hraďan, a, m., Burgbewohner.

Hradba, hradbička, y, f., to, čím něco
ohrazeno jest. Verzäunung, Zaun, Schanze,
Flechtwerk, Einfassung. Jg., Kom., D. H.
z proutí pletená, V.; h. vinice, h. z prken.
D. Hradbu přeskočiti. Rkk. Hradbu sbořiti.
Kom. H-bou něco obehnati (plotem atd. )
D. Vinici hradbou opatřiti. Sych. H. z vozů
udělaná. Br. H-bu vzdělati (ohraditi). Ros.
To jest nám h-bou. Kom. Střílnice na hrad-
bách. D. Země h-bou před nepřátely opa-
třená. Br. H-by pevnosti: zevnitřní, přední,
poboční, rohové, korunové, stříhací, klíno-
vaté, městské, ramenaté, polní. Hradbu vy-
tknouti. D., Bur. Ze země, otepí (hatí, vz
Hať) a košův hradebních upravené hradby
slovou polní (Feldschanze, Čsk. ), pasažerní;
zdmi opatřené: permanentní (stálé): tvrze,
pevnosti. H. odloučená (detachirte Werke,
Čsk. ). Dle obrysův dostávají hradby zvláštní
názvy: h. rohová, korunová, klešťová, zu-
batá atd. Jednotlivé části hradební soustavy:
bašta, reduta, ravelin atd. Vz více v S. N.
III. Skrz hradbu něco dělati — šiditi, be-
trügen. Dch.

Hradbice, e, f., malá hradba, schwacher
Zaun. Jg.

Hradčan, a, m., obyvatel hradu, Burg-,
Schlossbewohner. Jg. — H., Hradečan, Hra-
decký, Grätzer. Hradčané. Dal.

Hradčanský, Hradschiner. D.