168

Čechrač, e, m. Č. vlny, Wollschläger.

Čechračka, y, f., Wollschlägerin; 2. če-
chrání, das Auflockern. Jg.

Čechrání, n., das Lockern, Riffeln, Zau-
sen. Jg. Vz Čechrati.

Čechranice, e, f. = čechrání. Jg.

Čechranky, pl., f., nudle, Nudeln. Us.
Čechrati, čechrám a čechři; čechrávati.
Č. z česati, ch m. s, a r se vsulo. Šf. — Č.
= kypřiti. — co: peřinu, vlnu, mouku atd.,
auflockern. Jg. Č. vlnu = bíti, zupfen; len

= česati, riffeln. — co čím: mouku rukou.

— co komu: si bradu = čuchati, ježiti,
zerraufen. Jg. — se s kým = trhati se,
sich herumraufen.

Čechule, e, čechulina, y, f., květ jete-
lový, Kleeblüthe. Us.

Čechy, Čech, pl., f., země česká. Dle:
„Žena". Čechy, Čech, Čechám, Čechy, v Če-
chách, Čechami (ne: Čechy). Böhmen. Čech-
ský = češ-ský = český. Půjdu do Čech,
z Čech. Jsem v Čechách. Lacino v Čechách

— tři košťály za groš. Č. Vypravuje se
jako vrabci z Čech. Č. — Vz mnoho o Če-
chách v S. N. II. str. 315.—488. Vz tam:
A) Poměry přírodní. I. Poloha zeměpisná.
II. Poměry horopisné a zemězpytné. III.
Vodopis. IV. Podnebí. V. Květena. VI. Zví-
řena. — B) Statistika. I. Obyvatelstvo. II.
Národnosť. III. Výroba přírodnin. IV. Prů-
mysl. V. Prostředky spojovací. VI. Obchod.
VII. Církev. VIII. Školství. IX. Časopisectví.
X. Ústavy všelijaké. XI. Správa zemská.
XII. Finance. XIII. Výbor zemský. XIV.
Ústava. XV. Základní zákony zemí koruny
české. XVI. Statní smlouvy. XVII. Manství
a statky koruny české. XVIII. Panovník.
XIX. Erb. XX. Důstojnictvo zemské. — C)
Dějiny, a) politické, b) církevní, c) jazyka,
d) literatury, e) výtvarných umění, f) české
hudby, g) hornictví, h) zemědělství, i) vče-
lařství, k) hedvábnictvi, 1) rybářství, m) les-
nictví a myslivosti, n) řemesla a průmyslu,
o) obchodu. — Článek Čechy jest i ve zvlášt-
ním sešitu vydán.

Čechyně, ě, f. = Češka, die Böhmin. Puch.

1. Čejka, y, f., knihovka, stará děvka,
(pták menší holuba na bahnách žijící). Jg.
Der Kibitz.

2. Čejka, čajka, y, f., loďka dlouhá a úzká,
běhoun. Ein Jagdschiff, Kahn, Nachen. Ros.
V Praze loďky menší čtverhranné, ku předu
užší ale hluboké. Jg.

Čejkovitý pták, k čejce podobný. Krok.

Čejkový. 1. Kibitz-. Č. peří. — 2. Č.,
lodní, Kahn-. Jg.

Čeka, y, f., = čáka, naděje, Hoffnung. Malá
čeka. Na Slov.

Čekací síň. Wartsaal. Rk.

Čekan, u, m., čekánek = hůl s kladívkem
n. mlatem (zbraň), na Slov. poklván. Streit-
kolben, Morgenstern. Jg. Čekanem ho udeřil
v židoviny. V. Čekanem bojovati, se bíti.
Bern. Železnými cepy, palcáty, čekany, pa-
licemi nepřítele odrážejí. Kom. — Č. = ši-
benice. Galgen. D. — C. Hirtenflöte. Rk. —
Vz Čagan. — O původu vz Mz. 135.

Čekaná, é, f., čekání na zvěř, podsed,
číhaná, čihačka, postřížka. Der Anstand, Č.
na velikou zvěř. Na čekanou jíti, na podsed
vyjíti. Šp. Na čekané seděti, býti. Us. Sezeni
na čekanou. Šm. — Č. = úvěr. Der Borg. Jg.
Na čekanou (na dluh) prodávati. Kateř. Žer.

— Vz Čekání.

Čekanec, nce, m., kandidat. Ein Anwarter,
Candidat. Jg. Č. úřadu. Ros. Č. království.
Apol., Sněm 1612. Vz Čekatel.

Čekání na zvěř. č. za svítáni; na č. jíti,
vyjíti. Šp. Jelena na č. zastřeliti. Us. Der
Anstand. — Vz Čekaná.

Čekanka, y, f. To je moje č. Kandidatin.

— Č. = čekaná, der Anstand, Jg.; jistá
rostlina. Wegewart, Sonnenkraut, Zichorie. D.

Čekanlivosť, i, f., očekávání, naděje. Die
Erwartung. V.

Čekanlivý, čekán býti mohoucí, erwart-
lich; čekající, erwartend. Jg.

Čekanovitý. Č. zbraň, streitkolbenartig.
Ros.

Čekanství, n., naděje, Anwartschaft. Ros.,
Apol.

Čekárna, y, f. Wartzimmer, Wartsaal. Rk.

Čekatel, e, m., pl. čekatelé. Č. = kdo
čeká; čekanec (čekanka) = koho čekají. Š.
a Ž. Vz Čekanec. — Čekatelka, y, f., die
Kandidatin; -ství, der Kandidatenstand; -stvo,
die Kandidaten. Rk.

Čekati, čekávati = warten, harren, pas-
sen ; toužiti, erwarten, sich sehnen ; č. komu
= trpěti komu, trpělivosť s ním míti, nach-
sehen , Geduld haben; č. se = s útěžkem
býti, sich erwarten, in der Hoffnung sein.
Jg. — abs. Kdo čeká, dočeká se. Us. Čekej!
To může čekati. D. — koho, čeho: smrti,
Dal., zprávy, Kram., odpovědi, Solf., všeho
dobrého, Kom., svatby. Výb. Čekej času,
co hus klasu. Prov. Čekající božie pomsty
divnej rány. Kat. 2923. Č. času, smilovánie
božieho. Výb. II, 73., 58. Č. boje. ,Alx.
1116. Čekal jsem zvítězení tvého. Pass. Úřad,
trest tě čeká. Us. Pekelní zástupové čekají
mé hubené duše. Št. Ktož jest zdráv, čeká
nemoci a nemocný čeká smrti. Št. — Tkad.,
Br., D., V. — co. Užitek kdo čeká, neod-
pírej škodě. Rb. Lépe pojíme čekati s geni-
tivem. Brt. — co od koho. Jenž od tebe
vieru čaká,— čeho kdy (po čem). Po slibu
škody čekej. Prov. Po smrti radosti nebeské
č. Chč. 377. — čeho od koho. Od zlého
nečekej dobrodiní. L. Odplaty od vás čeká,
L. — Solf., Háj. — jak dlouho. Č. až do
konce, do zavolání. Čekám vám až do prv-
ního. Us. Vz Čas. — kde: u dveří. Jg.
Ona mne čekala pod březinou; V zeleném
háji na tě čekají. Er. P. 143., 123. Čekej
na tom místě do zavolání. Jg. — na koho,
na co (čeho): na bratra, na psaní. Us. Č.
něčeho na sebe. V. Kdo má k čemu pří-
hodný čas, nechť na jiný nečeká zas. Vy jen
čekáte na neděli. Er. P. 391. Věděl jsem,
že to na mne čeká. Us. Zřetelného nebez-
pečenství na sebe č. Bart. II. 25. — s čím
na koho (jak). V čistotě manželstva č.
Št. N. 7. Č. na koho s toužebností; Kontri-
buční čeká s měrou. Er. P. 321., 433. —