184

Notářství, n., das Notariat.

Notata, gt. notat, pl., n., lat., poznámky.
Rk.

Note, vz Nota.

Noticka, y, f., malá nota. -- Notickář,
e, m., kdo noticky (drobné zprávy) do novin
píše. Us.

Notifikace, e, f., z lat., zaznamenání,
návěští, die Notifikation, Bekanntmachung,
Kundmachung, Meldung. — Notifikovati,
zaznamenati, návěští dáti, oznámiti, notifi-
ziren, bekanntmachen, kundmachen, melden.

Notirovati, lépe: notovati, z lat., po-,
zaznamenati, notiren, merken, aufzeichnen.
— Notiti, il, ěn, ění, zpívati, singen. Ktož
jest svědek náhlý (repentinus), notí jazykem
křivým (concinnat linguam mendacii). BO.
Svatú mši služieše, vysokým hlasem notieše.
St. skl. — N., klíti, fluchen. Marek. — No-
tizbuch, něm., kniha poznámek. Rk.

Notný, notně. Notný = hodně veliký, sta-
tečný, silný, tüchtig, wacker, derb, beträcht-
lich. N. výprask, muž (statečný). D. N. piják.
Notně komu vypráskati; notně klíti, hráti,
křepčiti, koho zbíti. Us. Notně si dal (se
uhodil). Sych.

Notorický, notorní, z lat., vůbec známý,
rozhlášený, notorisch, kundbar, offenkundig,
allbekannt. N-ní skutky. Pal. Radh. III. 146.

Notování, n., zpívání, das Singen. St. skl.
N. vysoká a nízká, lámání hlasů a rozšiřo-
vání zvukov. M.

Notovati, vz Notirovati. — N., zpívati,
singen. — si s kým, souhlasiti s někým.
Rk.

Notový papír, vz Nota. Notenpapier. Us.

Notulář, e, m., kniha notulí, das Formel-
buch. — N., manual, raptulář, makulář,
z něhož se na čisto do knih přepisuje, das
Sudelbuch. V.

Notule, e, f., das Koncept, der Entwurf
bei Landtafeleinlagen usw. — N., das For-
mular. V. N. listu přiznávacího. Gl. 181.,
Faukn.

-nou, vz -nouti.

Ňouma, y, m., dle ,Despota', nejápný Člo-
věk, der Landler. Tys pravý ň. Us. Petrov.
Dch.

Noumati se s něčím, zdlouhavě činiti,
langsam machen. Jg.

Ňoumavosť, i, f., zdlouhavost', die Träg-
heit, Langsamkeit. Jg.

Noumavý, zdlouhavý, váhavý, langsam,
träg. Jg.

Ňour, u, m., kňour, dračka k svícení, der
Lichtspan. Ros.

-nouti. Časoslova II. třídy v infinitivu
v -nouti ukončená mají před -nou buď sa-
mohlásku (mi-nou-ti) nebo souhlásku (vad-
nou-ti) a časují se podlé Vinouti a Trhnouti.
Z těch, která před -nou souhlásku mají,
většina nepřijímá v přechodníku minulého
času a v činném a trpném příčestí třídné
známky -nu: padnouti, pad, padši, padše
(padnuv, -ši, -še) a padl (padnul), ukrad
nouti, ukrad, -ši, -še a ukradl (ukradnuv a
ukradnul), ukraden (ukradnut). Kz., Č. Ale:
nahnouti — nahnul (nahl, na Mor. Nevěsta
se s vozu nahla. Ht. Sr. ml. 282.) a usnouti

— usnul (ne: usl). Us. Toliko v slabikách
bezsamohláskových v rodě muž. jednot. čísla
raději -nul než -l klademe: trhnul, trhla,
trhlo; prchnul, prchla, prchlo, Č., a jen:
nahrnul, nahrnula, nahrnulo. Us. Jinde v tomto
případě kmenové ъ ožívá: uschnouti — usechl
(m. uschl), nadchnouti — nadechl (m. nadchl),
dotknóuti — dotekl (m. dotkl) a: usech, na-
dech, dotek, -ši, -še. Vz Ht. a Bž. Toto -nou
(-nu) patří vlastně jenom k praesentu, ale
přibírá se i k jiným tvarům; zůstává v pří-
čestí perf. act. zdvih-nu-lъ (zdvihl); při pří-
čestí perft. pass. se vynechává: postihnouti

— postižen (postihnut). Za novější doby
i přípon: -t, -ta, -to se užívá: postihnu-t,
dopadnu-t; ale z pravidla činíme, když zde
-nu vynecháme: postižen. Schl. V příčestí
minulém trpném před sponou e kmenové
h, k, ch, sk směždují se v ž, č, š, šť (strč. šč):
táhnu — tažen, postihnu — postižen, zamknu

— zamčen, nadchnu — nadšen, tisknu ■—
tištěn. Bž. Vz Časoslova třídy II, Třída II.
časoslov, jednotlivá časoslova a písmena, Ht.
Sr. ml. 281.; Bž. Ml. 189.; Zk. Ml. I. 106.

Nouveauté (nuvoté), fr., novinka, novota.
Rk. Vz Novotina.

Nouze, e, f. (zastr. núze), od nuditi (nudja

— núža — nouze). Gb. Hl. 105. Dle Šf. od
ný-ti. — N., stav nedostatku jakéhokoliv,
das Bedürfniss, die Nothwendigkeit, Noth.
Jg. Vz S. N. Mistr n. V. Čas nouze, pomoc
v nouzi, D., pomocník z nouze nebo v nouzi,
lež z nouze. Jg. Nouzi o něco míti. Sv. V n-i
někomu něčím přispěti; v čas největší ne;
lží z n. si pomoci. Nt. N. o vodu. Dch. K ža-
lobě ne z hrdosti, ne ze všetečnosti, ani
z pýchu, ani z hněvu nebo jiných hnutí zlých,
ale z núze a přinucen jsa (nestál). Vikt. 37.
Núzí (nestání k svědčení půhonu se vy-
mlouvá), když kto z domu k póhonu jeda
pro rozvodnenie vod dojeti bezelstně nemóže
aneb ktož u vězení bezelstně a neúkladně
sedí aneb když kto, pohnán jsa, nebo před
póhonem byl by jat od nepřátel neb od zlo-
čincóv nebo od lapek. Vikt. 22. N. mne
k tomu dohání. D. O to není n. D. Z nouze
přinutiti, přinucený. Jg. Obrana z nouze
(z potřeby). D. Nenadálá n. smrti. Jel. Nouze
železo láme. Nouze kola lomí. N. zvůle nemá.
Jg., Č., Rb. Ráda paní Nouze do Svárova
zajíždí. Vz Láska. Č., Pk. Nouze žel; Kde
láska, tu radosf, kde n., tu žalost'(vz Chudý).
Lb. Ž nouze i Franta dobrý. N. s hloupostí
sousedí; V n-i přátel snadno padesát na lot
se vejde; V n-i poznáváme, co zbytečných
potřeb máme. Pk. N. i moudrého nesmělým
činí. Č. Chudoba krade, nouze lže. Km. —-
N., zvláště nedostatek pokrmu, čeho k živo-
bytí třeba, chudoba, bída, der Mangel, die
Noth, Dürftigkeit, Armuth , Hungersnoth,
Nothdurft, das Bedürfniss. V. čas, rok nouze.
Us. V bídu a nouzi velikou přivésti, na nouzi
přijíti (do n. přijíti. D.), v nouzi upadnouti,
v nouzi vězeti, nouzi poddánu nebo podro-
benu býti. V. Nouzi a hlad trpěti, snášeti,
klepati, tříti; n. mě hněte, trápí, souží. Jg.
Žádné nouze neměti. V. Není na něm nouze
viděti. D. Nedá si nouze. Sych. N. o peníze,
o obilí. Us. V nouzi postavený. Br. Kdo
statek utratí, přijde v nouzi. Rým. Hlad a



	184

	Notářství, n., das Notariat. Notata, gt. notat, pl., n., lat., poznámky. Rk. Note, vz Nota. Noticka, y, f., malá nota. -- Notickář, e, m., kdo noticky (drobné zprávy) do novin píše. Us. Notifikace, e, f., z lat., zaznamenání, návěští, die Notifikation, Bekanntmachung, Kundmachung, Meldung. — Notifikovati, zaznamenati, návěští dáti, oznámiti, notifi- ziren, bekanntmachen, kundmachen, melden. Notirovati, lépe: notovati, z lat., po-, zaznamenati, notiren, merken, aufzeichnen. — Notiti, il, ěn, ění, zpívati, singen. Ktož jest svědek náhlý (repentinus), notí jazykem křivým (concinnat linguam mendacii). BO. Svatú mši služieše, vysokým hlasem notieše. St. skl. — N., klíti, fluchen. Marek. — No- tizbuch, něm., kniha poznámek. Rk. Notný, notně. Notný = hodně veliký, sta- tečný, silný, tüchtig, wacker, derb, beträcht- lich. N. výprask, muž (statečný). D. N. piják. Notně komu vypráskati; notně klíti, hráti, křepčiti, koho zbíti. Us. Notně si dal (se uhodil). Sych. Notorický, notorní, z lat., vůbec známý, rozhlášený, notorisch, kundbar, offenkundig, allbekannt. N-ní skutky. Pal. Radh. III. 146. Notování, n., zpívání, das Singen. St. skl. N. vysoká a nízká, lámání hlasů a rozšiřo- vání zvukov. M. Notovati, vz Notirovati. — N., zpívati, singen. — si s kým, souhlasiti s někým. Rk. Notový papír, vz Nota. Notenpapier. Us. Notulář, e, m., kniha notulí, das Formel- buch. — N., manual, raptulář, makulář, z něhož se na čisto do knih přepisuje, das Sudelbuch. V. Notule, e, f., das Koncept, der Entwurf bei Landtafeleinlagen usw. — N., das For- mular. V. N. listu přiznávacího. Gl. 181., Faukn. -nou, vz -nouti. Ňouma, y, m., dle ,Despota', nejápný Člo- věk, der Landler. Tys pravý ň. Us. Petrov. Dch. Noumati se s něčím, zdlouhavě činiti, langsam machen. Jg. Ňoumavosť, i, f., zdlouhavost', die Träg- heit, Langsamkeit. Jg. Noumavý, zdlouhavý, váhavý, langsam, träg. Jg. Ňour, u, m., kňour, dračka k svícení, der Lichtspan. Ros. -nouti. Časoslova II. třídy v infinitivu v -nouti ukončená mají před -nou buď sa- mohlásku (mi-nou-ti) nebo souhlásku (vad- nou-ti) a časují se podlé Vinouti a Trhnouti. Z těch, která před -nou souhlásku mají, většina nepřijímá v přechodníku minulého času a v činném a trpném příčestí třídné známky -nu: padnouti, pad, padši, padše (padnuv, -ši, -še) a padl (padnul), ukrad nouti, ukrad, -ši, -še a ukradl (ukradnuv a ukradnul), ukraden (ukradnut). Kz., Č. Ale: nahnouti — nahnul (nahl, na Mor. Nevěsta se s vozu nahla. Ht. Sr. ml. 282.) a usnouti	— usnul (ne: usl). Us. Toliko v slabikách bezsamohláskových v rodě muž. jednot. čísla raději -nul než -l klademe: trhnul, trhla, trhlo; prchnul, prchla, prchlo, Č., a jen: nahrnul, nahrnula, nahrnulo. Us. Jinde v tomto případě kmenové ъ ožívá: uschnouti — usechl (m. uschl), nadchnouti — nadechl (m. nadchl), dotknóuti — dotekl (m. dotkl) a: usech, na- dech, dotek, -ši, -še. Vz Ht. a Bž. Toto -nou (-nu) patří vlastně jenom k praesentu, ale přibírá se i k jiným tvarům; zůstává v pří- čestí perf. act. zdvih-nu-lъ (zdvihl); při pří- čestí perft. pass. se vynechává: postihnouti — postižen (postihnut). Za novější doby i přípon: -t, -ta, -to se užívá: postihnu-t, dopadnu-t; ale z pravidla činíme, když zde -nu vynecháme: postižen. Schl. V příčestí minulém trpném před sponou e kmenové h, k, ch, sk směždují se v ž, č, š, šť (strč. šč): táhnu — tažen, postihnu — postižen, zamknu — zamčen, nadchnu — nadšen, tisknu ■— tištěn. Bž. Vz Časoslova třídy II, Třída II. časoslov, jednotlivá časoslova a písmena, Ht. Sr. ml. 281.; Bž. Ml. 189.; Zk. Ml. I. 106. Nouveauté (nuvoté), fr., novinka, novota. Rk. Vz Novotina. Nouze, e, f. (zastr. núze), od nuditi (nudja — núža — nouze). Gb. Hl. 105. Dle Šf. od ný-ti. — N., stav nedostatku jakéhokoliv, das Bedürfniss, die Nothwendigkeit, Noth. Jg. Vz S. N. Mistr n. V. Čas nouze, pomoc v nouzi, D., pomocník z nouze nebo v nouzi, lež z nouze. Jg. Nouzi o něco míti. Sv. V n-i někomu něčím přispěti; v čas největší ne; lží z n. si pomoci. Nt. N. o vodu. Dch. K ža- lobě ne z hrdosti, ne ze všetečnosti, ani z pýchu, ani z hněvu nebo jiných hnutí zlých, ale z núze a přinucen jsa (nestál). Vikt. 37. Núzí (nestání k svědčení půhonu se vy- mlouvá), když kto z domu k póhonu jeda pro rozvodnenie vod dojeti bezelstně nemóže aneb ktož u vězení bezelstně a neúkladně sedí aneb když kto, pohnán jsa, nebo před póhonem byl by jat od nepřátel neb od zlo- čincóv nebo od lapek. Vikt. 22. N. mne k tomu dohání. D. O to není n. D. Z nouze přinutiti, přinucený. Jg. Obrana z nouze (z potřeby). D. Nenadálá n. smrti. Jel. Nouze železo láme. Nouze kola lomí. N. zvůle nemá. Jg., Č., Rb. Ráda paní Nouze do Svárova zajíždí. Vz Láska. Č., Pk. Nouze žel; Kde láska, tu radosf, kde n., tu žalost'(vz Chudý). Lb. Ž nouze i Franta dobrý. N. s hloupostí sousedí; V n-i přátel snadno padesát na lot se vejde; V n-i poznáváme, co zbytečných potřeb máme. Pk. N. i moudrého nesmělým činí. Č. Chudoba krade, nouze lže. Km. —- N., zvláště nedostatek pokrmu, čeho k živo- bytí třeba, chudoba, bída, der Mangel, die Noth, Dürftigkeit, Armuth , Hungersnoth, Nothdurft, das Bedürfniss. V. čas, rok nouze. Us. V bídu a nouzi velikou přivésti, na nouzi přijíti (do n. přijíti. D.), v nouzi upadnouti, v nouzi vězeti, nouzi poddánu nebo podro- benu býti. V. Nouzi a hlad trpěti, snášeti, klepati, tříti; n. mě hněte, trápí, souží. Jg. Žádné nouze neměti. V. Není na něm nouze viděti. D. Nedá si nouze. Sych. N. o peníze, o obilí. Us. V nouzi postavený. Br. Kdo statek utratí, přijde v nouzi. Rým. Hlad a