935

Marovina, y, f., das Cetrarin. Rst. 49.,
439.

Márovna, y, f. = komora na máry. Us.
Šd., Wrch.

Marqueur, vz Markér.

Mars = Ladoň (utvořil Rosa). Cf. Schd.
L 247., 249.

Marshova průba. Šfk. Poč. 194.

Marsilie, vz Marseille.

Marsovka hlavní, Grossm., zadní, Kreuz-.
Kpk.

Marsovník, a, m., der Mstrose auf dem
Mars. Šm.

Marssofer, fra, m., os. jm. — M. Ondŕ.,
kněz 1822. Jg. H. 1. 597.

Marša. Cf. Brm. IV. 593., Ott. I. 139.

Maršal, maršálek = mezní znak. Před
50 lety ta lípa za mezník a m. vystavena
jest; Zlodějové mezi sedláky jedni druhým
mezníky přesazují, maršálky kazí a sekají.
Poličanský.

Maršálek, vz Marsal. Rk. Sl. M. zem-
ský. Vz Zř. zem. 458., Arch. VIII. 613. —
M. = úhoř? Chudý mněl, by táhl m-lka a
hada vytáhl. GR. — M. = policajt. U Kro-
měř. Bkř. — M., os. jm. D. ol. X. 475.,
Blk. Kfsk. 977.

Maršalský, Marschals-. M. tabule. Dch.

Maršalství, vz Zř. zem. 458., 693.

Maršandmodka, y, f. = marchande de
mode. Us. Koll.

Maršejdovati, markscheiden. Šm.

Maršík, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 123.,
Tk. V. 98., 78. Cf. Mareš, Marek.

Maršín, a, m., dvůr. D. ol. IV. 349.

Maršo, a, m., os. jm. M. od Jámy. Arch.

IV. 343.

Maršov, a, m., Marschen, ves u Chaba-
řovic; Marschau, ves u Dačic, u Náchoda
a u Police, sam. u Jihlavy; Marschendorf,
ves v Trutnovsku; Marschow, ves u Tá-
bora, u Tišnova a u Uher. Brodu. PL., Blk.
Kfsk. 1361., Sdl. Hr. II. 225., III. 161., IV.
372., V. 363., Rk. Sl.

Maršová, é, f., Alt-Marschendorf, ves
u Nové Losiny.

Maršovice, dle Budějovice, Marschowitz,
mě. u Neveklova; ves u Jablonného, u Su-
šice, u Loděnic a u Nov. Města v Brněn.;
Maschwitz, ves u Čes. Lípy. PL., Blk. Kfsk.
1361., 147., Sdl. Hr. III. 304., IV. 338., Rk.
Sl.

Marsovský. Jak m. hodiny = nestálý,
nespolehlivý. Zlínsky. Brt. — M. = lenní
dvůr u Mirovic. — M., os. jm. Blk. Kfsk.
1045., Arch. VIII. 130.

Maršův, -ova, -ovo. M. vysočina na Mor.
v Brněnsku, zvl. = chlumy okolo Buchtova.
Vz Km. 1885. 9. M. Hory. S. N. V. 457.

Marštal. (Špatně) řiekajíc m. za kon-
nici. Hus I. 134.

Marštaléř. Pč. 34.

Mart, vz List. fil. X. 62.

Marta, y, f. Koní m. (myrta?), rostl.
V Podluží. Brt. — M., y, m., os. Jm. Tk.

V. 188.

Marták, a, m., os. jm. Tk. V. 66.

Martej, e, f., eugenia, die Eugenie, rostl.
M. brasilský, e. Michelii, čekan, e. chekan.
Vz Rstp. 599.

Martěša, dle Bača = Martin. Koll.

Martha, vz Marta.

Martialní zákon = vojenský, S. N. V
142., Pal. Rdh. III. 202., kníry. Osv. I. 208.

Martiče, Maroditz, ves v Chebsku. Blk.
Kfsk. 287.

Martimiani, vz z Hořovic B. — Jir. Ruk
II. 10.

Martin. Všeci svatí teplo (přinášejí), sv.
M. (11/11) zimu. Slez. Šd. Je-li zamračeno
na sv. Martina, bude levná zima. pakli
jasno, bude zima tuhá. Tč. Je-li sv. M. pod
mrakem, bude zima nestálá. Tč. Kdo Mar-
tínka zhusta světí, statek dýmem mu vy-
letí. Č. M. 60. Dá-li hospodář na den sv .
Martina biskupa n. na štědrý den ráno před
obrokem kravám a koňům snísti po třech
ječmenných klasech, po kousku durantu a
routy s kouskem chleba, opraví je. Mus
Mráz když na M-na uhodí, rok dobré víno
urodí. Šk. Na sv. Martina pozoruje se ko-
bylka husí, je-li siná z předu, bude tuhá
zima před vánoci, pakli vzadu, po váno-
cích; siná-li všecka, bude vůbec tuhá zima.
Brt. Říkadla dětská: Martine, vem palico
na svině. Sviňa běží ulicó, M. za ňó s pa-
lice! — Martine! žeň svině pod zelenú lipku;
keru ztratíš, tu zaplatíš, polúbíš ju v řitku.
Brt. D. 110., Km. 1886. 593. Pověry o M.
vz v Mus. 1853. 496., Zbrt. 287. Gaudia
Martini facit anser et amphora viui. Radosť
Martina jest hus a džbán vína. Zbrt. 184. —
M., os. jm. —- M., farář v Praze 1522. Jg. H.
1. 597., Bart. 372. O jiných M. vz v Jir.
Ruk. II. 10.—11., Pyp. K. II. 543. — M.
Jos., vz Martinec.

Martináč veliký = paví oko hruškové
(motýl), saturnia pyri. Km., Kk. M. pod-
zimní, ph. brumata, der Blüthenwickler,
Winterspanner, zlatoloukotý, ph. chrysitis,
die Goldeule. Sl. les. — M. (= mol) ko-
žišní, phalaena pelionella, die Pelzmotte.
Sl. les.

Martináčovitý, Phalänen-. Šm. — M-tí =
nočňatkovití. Nz.

Martinák, a, m., os. jm. D. ol. X. 56.

Martinci, několik domkův u Rožnova.

Martinec, nce, m. = phalaropus, pták
slukovitý. Vz List. fil. X. 62., Mkl. Etym.
183. — M. Jaroslav (vl. Martin Joseí), sta-
vitel ve Vinohradech, nar. 1842. Vz Tf. H.
1. 135., Pyp. K. II. 419., Bačk. Př. 41., Rk.
Sl. — M. Ant., jesuita 1708. Jg. H. 1. 597.,
Jir. Ruk. II. 11., S. N.

Martínek. Cf. Zbrt. 287.

Martiněves, vsi, f.,Martinowes, ves u Bu-
dyně; Merzdorf, ves u Podmokel. Tk. V.
127.-129., Blk. Kfsk. 33., Rk. Sl., Sdl. Hr.
VI. 244.

Martini Jan Maur., farář 1706. Jg. H. 1.
597. — M. Dan., kazatel 1805. Jg. H. 1.
597.

Martinian-us, a, m. — M. Havel 1525.
Vz Jir. Ruk. II. 11.

Martinice, dle Budějovice (od Martina.
Pal. Rdh. I. 133.), Martinitz, ves u Vel.
Meziříčí, u Holešova, u Sedlčan, u Votic,
u Vys. Mýta, u Richmburka, u Křelovic,
u Březnice a u Dolních Kralovic; dvůr
u Muncifaje; ves u Jilemnice. — Tk. V.



	935

	Marovina, y, f., das Cetrarin. Rst. 49., 439. Márovna, y, f. = komora na máry. Us. Šd., Wrch. Marqueur, vz Markér. Mars = Ladoň (utvořil Rosa). Cf. Schd. L 247., 249. Marshova průba. Šfk. Poč. 194. Marsilie, vz Marseille. Marsovka hlavní, Grossm., zadní, Kreuz-. Kpk. Marsovník, a, m., der Mstrose auf dem Mars. Šm. Marssofer, fra, m., os. jm. — M. Ondŕ., kněz 1822. Jg. H. 1. 597. Marša. Cf. Brm. IV. 593., Ott. I. 139. Maršal, maršálek = mezní znak. Před 50 lety ta lípa za mezník a m. vystavena jest; Zlodějové mezi sedláky jedni druhým mezníky přesazují, maršálky kazí a sekají. Poličanský. Maršálek, vz Marsal. Rk. Sl. M. zem- ský. Vz Zř. zem. 458., Arch. VIII. 613. — M. = úhoř? Chudý mněl, by táhl m-lka a hada vytáhl. GR. — M. = policajt. U Kro- měř. Bkř. — M., os. jm. D. ol. X. 475., Blk. Kfsk. 977. Maršalský, Marschals-. M. tabule. Dch. Maršalství, vz Zř. zem. 458., 693. Maršandmodka, y, f. = marchande de mode. Us. Koll. Maršejdovati, markscheiden. Šm. Maršík, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 123., Tk. V. 98., 78. Cf. Mareš, Marek. Maršín, a, m., dvůr. D. ol. IV. 349. Maršo, a, m., os. jm. M. od Jámy. Arch. IV. 343. Maršov, a, m., Marschen, ves u Chaba- řovic; Marschau, ves u Dačic, u Náchoda a u Police, sam. u Jihlavy; Marschendorf, ves v Trutnovsku; Marschow, ves u Tá- bora, u Tišnova a u Uher. Brodu. PL., Blk. Kfsk. 1361., Sdl. Hr. II. 225., III. 161., IV. 372., V. 363., Rk. Sl. Maršová, é, f., Alt-Marschendorf, ves u Nové Losiny. Maršovice, dle Budějovice, Marschowitz, mě. u Neveklova; ves u Jablonného, u Su- šice, u Loděnic a u Nov. Města v Brněn.; Maschwitz, ves u Čes. Lípy. PL., Blk. Kfsk. 1361., 147., Sdl. Hr. III. 304., IV. 338., Rk. Sl. Marsovský. Jak m. hodiny = nestálý, nespolehlivý. Zlínsky. Brt. — M. = lenní dvůr u Mirovic. — M., os. jm. Blk. Kfsk. 1045., Arch. VIII. 130. Maršův, -ova, -ovo. M. vysočina na Mor. v Brněnsku, zvl. = chlumy okolo Buchtova. Vz Km. 1885. 9. M. Hory. S. N. V. 457. Marštal. (Špatně) řiekajíc m. za kon- nici. Hus I. 134. Marštaléř. Pč. 34. Mart, vz List. fil. X. 62. Marta, y, f. Koní m. (myrta?), rostl. V Podluží. Brt. — M., y, m., os. Jm. Tk. V. 188. Marták, a, m., os. jm. Tk. V. 66. Martej, e, f., eugenia, die Eugenie, rostl. M. brasilský, e. Michelii, čekan, e. chekan. Vz Rstp. 599.	Martěša, dle Bača = Martin. Koll. Martha, vz Marta. Martialní zákon = vojenský, S. N. V 142., Pal. Rdh. III. 202., kníry. Osv. I. 208. Martiče, Maroditz, ves v Chebsku. Blk. Kfsk. 287. Martimiani, vz z Hořovic B. — Jir. Ruk II. 10. Martin. Všeci svatí teplo (přinášejí), sv. M. (11/11) zimu. Slez. Šd. Je-li zamračeno na sv. Martina, bude levná zima. pakli jasno, bude zima tuhá. Tč. Je-li sv. M. pod mrakem, bude zima nestálá. Tč. Kdo Mar- tínka zhusta světí, statek dýmem mu vy- letí. Č. M. 60. Dá-li hospodář na den sv . Martina biskupa n. na štědrý den ráno před obrokem kravám a koňům snísti po třech ječmenných klasech, po kousku durantu a routy s kouskem chleba, opraví je. Mus Mráz když na M-na uhodí, rok dobré víno urodí. Šk. Na sv. Martina pozoruje se ko- bylka husí, je-li siná z předu, bude tuhá zima před vánoci, pakli vzadu, po váno- cích; siná-li všecka, bude vůbec tuhá zima. Brt. Říkadla dětská: Martine, vem palico na svině. Sviňa běží ulicó, M. za ňó s pa- lice! — Martine! žeň svině pod zelenú lipku; keru ztratíš, tu zaplatíš, polúbíš ju v řitku. Brt. D. 110., Km. 1886. 593. Pověry o M. vz v Mus. 1853. 496., Zbrt. 287. Gaudia Martini facit anser et amphora viui. Radosť Martina jest hus a džbán vína. Zbrt. 184. — M., os. jm. —- M., farář v Praze 1522. Jg. H. 1. 597., Bart. 372. O jiných M. vz v Jir. Ruk. II. 10.—11., Pyp. K. II. 543. — M. Jos., vz Martinec. Martináč veliký = paví oko hruškové (motýl), saturnia pyri. Km., Kk. M. pod- zimní, ph. brumata, der Blüthenwickler, Winterspanner, zlatoloukotý, ph. chrysitis, die Goldeule. Sl. les. — M. (= mol) ko- žišní, phalaena pelionella, die Pelzmotte. Sl. les. Martináčovitý, Phalänen-. Šm. — M-tí = nočňatkovití. Nz. Martinák, a, m., os. jm. D. ol. X. 56. Martinci, několik domkův u Rožnova. Martinec, nce, m. = phalaropus, pták slukovitý. Vz List. fil. X. 62., Mkl. Etym. 183. — M. Jaroslav (vl. Martin Joseí), sta- vitel ve Vinohradech, nar. 1842. Vz Tf. H. 1. 135., Pyp. K. II. 419., Bačk. Př. 41., Rk. Sl. — M. Ant., jesuita 1708. Jg. H. 1. 597., Jir. Ruk. II. 11., S. N. Martínek. Cf. Zbrt. 287. Martiněves, vsi, f.,Martinowes, ves u Bu- dyně; Merzdorf, ves u Podmokel. Tk. V. 127.-129., Blk. Kfsk. 33., Rk. Sl., Sdl. Hr. VI. 244. Martini Jan Maur., farář 1706. Jg. H. 1. 597. — M. Dan., kazatel 1805. Jg. H. 1. 597. Martinian-us, a, m. — M. Havel 1525. Vz Jir. Ruk. II. 11. Martinice, dle Budějovice (od Martina. Pal. Rdh. I. 133.), Martinitz, ves u Vel. Meziříčí, u Holešova, u Sedlčan, u Votic, u Vys. Mýta, u Richmburka, u Křelovic, u Březnice a u Dolních Kralovic; dvůr u Muncifaje; ves u Jilemnice. — Tk. V.