194

Čmouliti, co: šat = špiniti, beschmutzen.

Čmour, u, m., čumenda, námluva. Die
Freit. Na čmour n. na čumendu choditi (na-
mlouvati si). Us. Turn.

Čmoura, y, f., smoura, chmoura, Dunst. Us.

Čmourati, čmourávati = namlouvati si,
freien. — se s kým. On se s ní čmourá. Us.

Čmud, u, m. = čmoud.

Čmudlíně, ěte, n. Schmudelkind. Dch.

Čmuch, u, m. = čuch, čich. Geruch. Jg.

Čmuchák, čmuchal, a, čmuchálek, lka, m.,
čmuchař, e, m., der Schnüffler, Löffler. Čmu-
cháků se varovati. Jg.

Čmuchati od ču-jati, j změněno v ch,
m vsuto. Cf. Čichati, č(m)uch. Bž. Čmu-
chávati; cmuchnouti, chnul a chl, utí = ču-
chati, čenichati, čichati, riechen, schnoppern,
stänkern, schnuffeln. Jg. — kde. Němci po
zemi české čmuchali. St. skl. Nemusíš vždycky
na mlíčném trhu č. Reš. —

Čmuchař, vz Čmuchák.

Čmýr, a, m. = všelijaký hmyz, jenž čmýrá,
jako muštičky. Allerhand kribbelndes Insekt.
Štípá tu č. Us. — Č. = malý hmyz n. vešky
na slepicích, holubích atd. (včelky, čmelíci).
Hühnerlaus. D. — Č., u, m., = čmýra.— V bot.
č. — korunka z chlupů, každý chlup slove
paprsek. Rostl. — Jg.

Čmýra, y, f., nemoc ženská, měsíční čas.
Lex. vet. Monatsfluss, menstrua. Od ní velmi
teče č.; v ní se staví č. Knih. lék. Bílá č.
ženská. Wolk.

Čmýrati, čmírati, čmýrávati = šimrati,
čimrati, lektati, hemzati, kribbeln, krabbeln.
— (čím)kde: pérkem v nose č. Jg. Čmýrá mi
něco v nose, D., na krku. Us. Č. koho perem
po tváři, po ruce, pod nosem, okolo huby.
Ros. — se odkud. Čmírá se něco z brány
(hýbá, hemzá se). Kom. — se kde = párati
se, hrabati, kutiti se, šplíchati se, bryndati
se, manschen, wühlen. Č. se v nose perem.
Us. Č. se v tajemstvích božích. Kom. V prachu
a v blátě života se č. Kom. — Jg.

Čmýří, čmýříčko, a, n. = vláskové, pýří,
chloupky okolo kořenů stromových, na listech,
na ovoci, na bylinách. Härchen, Fäserchen,
Haarwurzel, Zasern an der Wurzel. Jg. Č.
při kořenu. V. Nažky bývají krajem kalichu
hořejším jako ověnčené: tento věnec slove
čmýří n. chmýří. Rostl. — č. = pýří, první
vous na bradě. Gauchhaar. Ros., D.

Čmýřiti, il, en, ení = čmýrati. — se
komu v čem. Čmýří se mi v hlavě, v očích.
L.

Čmířitý, čmýří mající. Zasericht. Č. nažka,
kořen. Rostl.

Čmýrný. Č. žena (mající čmýru), men-
struirend. V. — Co ke čmýře náleží: č. květ.
Wolk.

Čnělka, strmělka, y, f., něm. Griffel, lat.
stilus, jest článek sloupku, t. j. ona čásť,
která moc pylu zúrodňující na zárodky uvádí.
Rostl. Č. sloupkovitý n. nitkovitý, rourko-
vitý díl, jenž je buď jednoduchý n. ve více
dílů rozeklaný n. stojí na semeníku více od-
dělených čnělek; někdy č. schází. Čl.

Čněti, čměti (v obyč. mluvě: čuměti, ču-

něti), čním, 3. pl. -ějí, ěl, ění; čnívati, čmí-
vati (čumívati, čunívati) = vynikati, strměti,
vyhlédati, trčeti, ragen, hervorragen, vor-
reichen, hervorstehen, blecken. Jg., D. —
(komu) odkud. Zuby slonu z huby čnějí.
Kram. — Zlob., Plk., Ráj. — kde. Skály
okolo cesty čněly. Knob. Ještě jako v hrdle
čala (zastr.) tobě tvá prosba, Hus. Dub ční
nad bory. Puch. — Preff. — nad vodou. Nt,

— kam. To na horu ční. V. — proti čemu.
Kosy proti zemi čněly. Cyr.

Čnouti, čnu, čni, čal n. čel, čéti, číti, čat,
četí. Užívá se ho jen ve složených: načnu,
počnu, začnu. Ale zastaralé: čeli = začali.
Vz Číti. Jg. Čnu jsouc složeno s předložkami
v obecné mluvě v příčestí minulého času
v masc. jen č podržuje: dokud chleba nenač
(ale: načla, načlo). Jir.

Čo = co. Na Slov.

Čobola, y, f. = láhev, ein Lägel. Na
Slov., Plk.

Čočetka, y, f. Čočetky táhnou se ste-
hlíky. Vz Zlý. Lb. Vz Čečetka.

Čočice, e, f., vada na těle k čočce po-
dobná. Linsenmal. Ja,

Čočka, y, f., sočovice, čočolka, čečolka,
čečovice, čočovice, čečůvka, Šp.; v jižních
Čechách: čečka. Kts. Na východní Moravě
čučka i čečůvka, Brt. Linse. Dostaneš čočku
= sojku, nic, D. — Č. = sklo na způsob
čočky hlazené v drobnohledech atd. Die
Linse, Krystallinse. Sedl. Č. achromatická
(bezbarevná), aplanatická (bezbludná), dvoj-
dutá (s obou stran dutá), dvojvypuklá (s obou
stran vypuklá), dutovypuklá, vypuklodutá,
dialytická, ploskodutá, ploskovypuklá, ku-
latá (sfaerická), sběrná (sběrnice, Kollektiv-
linse), předmětová (Objektivlinse), oční (Oku-
larlinse), rozptylovací (rozptýlka). Nz. — Č.
kyvadelní (na kyvadle hodin). Šp.

Čočkovina, y, f., čočková sláma. Linsen-
stroh. Us.

Čočkoviště, ě, f., sočoviště. Linsenfeld. Jg.

Čočkovitý. Č. nažky, semeno. Linsen-
förmig. Rostl.

Čočkový. Č. polívka. Linsensuppe. Us.
Čočolina, y, f. = čočkovina, Vaň.
Čočovice, e, f., sočovice. Linse. Aqu.
Čohati, dlouhé kroky dělati, grosse Schritte
machen. Na Mor.

Čochniti = za vlasy třepati, zausen. —
koho. Us.

Čok, u, m., v horn., prostor veliký, rudy
plný, Stock. Čoky ležaté, kolmé, stojaté, vodo-
rovné (söhlig), visutě (schwebende), položité,
lehavé (tonnlegige), protivné (widersinnige),
Tech. Vz Hnízdo.

Čokoláda, y, f., šokoláda, die Chokolade,
směs z kakaa, cukru, vanilky, i skořice a hře-
bíčku. Jg., Rk. Č. homoeopatická, lišejníková,
madridská, milánská, parní,plícníková, římská,
turinská, vanilová, vídeňská, zdravotní. Kh.

— Čokoládník, a, m. Der Chokoladenhändler.
L. — Čokoládový, Chokoladen-.

Čolek, lka, m., triton. Č. vodní. Presl.
Čom, v obecné mluvě středních Čech m.
čem: v čom, po čom m. v čem, po čem. Šb.