452

chlapec,; na Mor. ogar, Bž.; na Slov. šuhaj,
parobek, Junge, Bursche, Knabe, Bube. To
jsou hoši (hodní lidé). Us. Kdyby hošícek
sedával, bibátko by nemíval. Pk.

3. Hoch, něm. Vz Vysoko.

Hodina, y, f., holka, Mädchen, Dirne. Kom.

Hoj, e, m., lék, Heilmittel. H. všech ran
(hořec). V. — H. = hojnosť, Fülle, Reich-
thum. Ps. mus.

Hojdačka, y, f., kolébka, Wiege. Na Slov.

Hojebné, ého, n. Kurkosten.

Hojebný (hojecí). H. koření, byliny. Reš.
Heil-.

Hojecí = hojebný. Kom.

Hojemství, í, n., zřídka: hojenství, lat.
dilatio, něm. Fristerstreckung, lhůta, která
od soudu dána pohnanému (žalovanému), aby
potřeby k své obraně mohl sebrati, ač ne-
měl-li jich již při prvním stání připravených.
Viz více v Pr. 1869. str. 628. Na Mor.: od-
klad. Vz Odkládati, Žaloba. H. jest súdu a
odpovědi pohnaného prodlenie, v které by
mohl mysliti, raditi se, v přáteliech, ve dskách,
v náleziech a jinde obrany, pomoci, rady
i otporu hledati a se dobře proti svému ža-
lobníku opatřiti a tak se uradě a opatře
tepruv jemu odpoviedati. Vz Vš. 22., 23.,
25., 56. -59., 74., 130., 143., 145., 350. Pó-
vodu se hojemství nedává (tedy jen obžalo-
vanému). Vš. 39. Vz Gl. H. vyšlo; Toliko
jedno h. má se bráti; Má jemu za čtyři ne-
děle (eine vierwöchentliche Erstreckung) dáno
býti h. Pr. Kdož jest h. bral, již jest tím
bráním h. k soudu přistoupil. Nál. 159. Ob-
viněný může hojemství do 14 dnův žádati
i užiti. Er. Míti dvakráte h. H. si vzíti; h.
někomu dáti. Vš., Er. Kdo chceš h. vzíti,
nech všech řečí, všeho mluvení, kterýmiž by
se mohlo zdáti, žes počal odpovídati. Vz
Obeslaný. H. kdo na žalobu béře, na ni od-
povídati jest povinen. Pr. Pohnaný může
sobě h. dvakrát vzíti. Vš. Obeslaný vyslyše
žalobu, může hned odpověď dáti, aneb h.
v městech pražských do třetího dne, v ji-
ných městech do dvou nedělí požádati. Pr.
měst. Vz Rb. str. 266.

Hojení, í, n., das Heilen, die Heilung. Jg.
Zkušený v h. V. Jest v h. (léčení). Ros.
Způsob h. Jg. H. nedovolené. — H. na něčem,
der Regress. J. tr. Vz Hojiti.

Hojenlivý, heilbar. Jg.

Hojenství, vz Hojemství.

Hojicí, hojecí, hojitelný, Heil-. H. moc,
masť, bylina. D., Sych. Ne: hojící, je-li smysl:
k hojení způsobný. Vz -icí. Hojící = co
práve hojí.

Hojič, e, m., lékař, der Arzt. Kom. Hojič
ran. V. Chirurg.

Hojíček, čku, m., bylina jazykovitá. Us.
Petrovic. Dch.

Hojičský, hojicský, chirurgisch. Rk.

Hojičství, hojictví, n., Chirurgie. Rk.

Hojitel, e, m. = hojič.

Hojitelka, y, f., die Heilerin. Jg.

Hojitelnosť, i, f., die Heilbarkeit; moc
hojení, die Heilsamkeit. D.

Hojitelný, co se hojiti dá, zhojitelný,
heilbar. Nehojitelná kůže. D. — Co dobře
hojí. H. voda, D., bylina, Byl., teplice. Ros.,
moc, Us., kořínek. Sych. Gesund-, Heil-.

Hojiti, 3. pl. -jí, hoj, -je (íc), il, en, ení;
hojívati léčiti, zvl. zevnitřně, heilen, äusser-
lich kuriren; Kat. 2666 = množiti, mehren.

— co, koho. Kdo tě hojí? Ros. H. ránu,
nemoc, V., nemocné. Br., Kom. — koho
na co. Na rány jej hojil. Štěstí. Na rány
tvé zhojím tě. Br. — co čím: zdrželivostí,
Lk., nemoc lékem, ránu mastí. — jak: dle
předpisův. — se. Co kůň a vlk skousají,
vůbec říkají, že se potom nerádo hojí. Jg.
Rána se hojí. Ros. H. se = svou hojnosť
ukazovati. Kat. 991. Ros. — se na čem,
na kom (škodu si nahraditi, die Erstattung
des Schadens, Entschädigung suchen, sich
woran erholen. Jg. ). Mohou se na jeho statku
hojiti. Pr. měst., Gl. Na vás se budu h., ná-
hradu pohledávati. Sych., J. tr., Vš. A ten
tak vyvedený hoj se na zprávcích. Vš. 219.

— se čeho. Potom ta paní můž se na toho
komorníka i po něm na jeho statek navrá-
titi a svého se hojiti. Kn. Tov. 66. — se
na čem pro co: pro své zaplacení na stat-
cích se h., J. tr., pro svou škodu. Řd. —
se kde. Rána pod strupem se hojí. Lk. —
se v čem: v kráse sě hojiece, zastr. =
bujníce. Jir.

Hojivosť, i, f., Heilkraft. Rk.

Hojivý = hojicí. Hank.

Hojkadlo, a, n., houpačka, kolebadlo, die
Schaukel. D.

Hojkati se = houpati se, schaukeln. Na
Mor. D. Na Mor.

Hojně, komp. hojněji, reichlich, überflüs-
sig. Na tom hojně dosti mějme. V. Živností
hojně opatřený. V. II. mluviti. V. S geni-
tivem kolikosti. Nazbyt h. času má. Kom.
H. pokrmů bývá. Br. II. příkladů jest v pí-
smích svatých. Br. H. mám síly. Jel. II. jich
leželo. Nt. Míti něčeho do pána Boha — hojně.
Pk.

Hojněti, ěl, ění, hojnosť míti, Uiberfluss
haben. — čím. Kak mnozí otroci v domu
otcě mého hojnějí chleby. Luk. 15., 17.

Hojniti, il, ěn, ění = množiti, vermehren.
Ros.

Hojno = hojně. Z hojna = štědře, reich-
lich. Jel.

Hojnobýlý, pflanzenreich. H. krajina. Rostl.

Hojnocukrosť, i, f., Zuckerfülle. Rostl.

Hojnomedý, honigreich. II. květy. Rostl.

Hojnomízný, saftreich. Rostl.

Hojnosť, i, f. Syn.: plnosť, množství, nad-
bytek, dostatečnosť, síla, moc, die Fülle,
Menge, Reichlichkeit, Genüge. Jg. Má hoj-
nosť všeho. Ben. V. H. má ve všem. Br. Má
h. na dobytcích. Háj. H. peněz. V. U veliké
h-sti. V. Dal nám jísti a píti hojnosť. Vrat.
H. řeči. V. — H. = úrodnosť, plodnosť. D.
Die Fruchtbarkeit. — Vz Kout.

Hojnotvarný, formenreich. Rostl.

Hojný; komp. hojnější; adv. hojně. —
H. = valný, častý, mnohý, bohatý, dosta-
tečný, plný, výnosný, häufig, reichlich, er-
giebig, reichhaltig, beträchtlich. Jg. H., ve-
liký. Kat. 3319. H. klenoty, zlato mu dáno.
Jel. H. příval, Rkk., zboží, Troj., hody, V.,
kvas, Kom., vzrost, Háj., dary, kořisť, od-
měna, strava, Nt., almužna. D. — komu.
Vojna nebývá každému hojná, ale někomu.
Prov., Jg. — k čemu. Aesop byl hojný a