550

čící s rukovětí bez rámce k vyřezávání děr,
širší v čepeli: ocáska n. ocásková; přímá
n. přímíce se hřbetem ve dřevě zapuštěným
a s rukovětí; zlatnická. Valter (Š. a Ž.). Pila
(široká, pološiroká), rejdovačka, dřevařská
(s kozlíkem a bez něho), svlakovka, žilkářka
(posuvná), žlábkovice (posuvná), obozubka,
pilka (vypínací, zpruhová, kuchyňská), kruž-
nice (na kovy, roh, dříví), bednářská, roz-
dělovací n. rozdělovačka, dyhařka, lupínka
(na roh, dříví, kovy), nekonečná, pražská
(dřevoštěpská), do oblouku (českého způsobu
stejně široká, břichatá), tesařská (s tulejí n.
špičkou, s uchem, břichatá), rozvrhovačka
(bez špičky, se špičkou), pilařská n. mly-
nářská, roubičná (s roubíky, mit Heften,
s násadami), jednozubka; dlouhá tesařská:
harfa, Šp., tažní, die Zugs-, Bc., dražební,
kamenořezná n. na kámen (bezzubá), k číp-
kům, obloučková, strojová, vývěsní, cin-
kovní, probírací, zahradnická, Kh., napiatá,
nenapiatá, Šp., okrouhlá (s okrouhlým ple-
chem), rachotačka, končitá, ruční, krajová, p.
hrubého rubu, Vys., dvojručka, Zugsäge, na
kovy, Metalls., Skv., mlýnská, rámcová, pás-
mová, Prm., samotížná, Bogensäge. Jg. Pila na
n. k něčemu (u slovesných jmen podstatných:
k uřezávání větví n. zahradnická, ne: pro
co). Bs. Plech, rám, zub pily; rám, rámec,
vůz u pily. Nz. Pilník na pilu; řez pilou.
Šp. O úpravě vozu při pilách rámových
mlýnských vz Prm. III. č. 17. P. má brady,
zabíhá, zachází, bloudí, dělá veliký řez, že-
brovatí, vyhazuje piliny, došla, zaskakuje,
zatoulala. Šp. Zub, vrub pily, der Säge-
zahn. Sm. Pilu natáhnouti, pokaziti, zara-
ziti, pustiti, Us., Hý., pile zuby rozváděti.
Šp. Pilou řezati, tříti. V., Kom., Br. Dáti
někoho pod pily. Br. Pilou přeřezati, pře-
říznouti, zaříznouti, odříznouti, rozřezati. Jg.
Pilu vytáčeti, zavésti, brousiti, nasaditi. Vys.
Pila řeže v tahu, v strku. Vz Pilka. — P.,
mlýn, ve kterém se klády, špalky n. kameny
pilou řeží, die Säge-, Brettmühle. Klády na
pilu váleti. Vys. — P., ryba mořská, piloun,
pilovec, ostropysk, Šm., squalus pristis, der
Sägefisch. Rohn. — Vz Pilka, Zhlaví, Rozora.

Pílan, a, m., prionitis, Momot, pták pa-
puch. Krok.

Pilař, e, m., der Sägeschmied, -händier.
Tk. II. 545., Kom. J. 532. — P., der Säger.
D. — P., der Sägemüller, Brettschneider. —
P., pták. Fa.

Pilařka, y, f., pilařova žena. Die Säge-
händlerin atd., vz Pilař.

Pilaster, stru, m., sloupový pilíř. Šm.

Pilat, u, m., rostlina. P. lékařský, an-
chusa officinalis, Ochsenzunge, f., Čl. 79., Kk.
179., 180., FB. 54., Schd. II. 290., rolní. Jg.
— P., a, m. P. pontský (z Pontu), jenž Je-
žíše k smrti odsoudil. Přišel k tomu jako
P. do credo (do kreda = maně). Budou
platit v nebi jako valach pontského P-ta =
nic. Us. Sml. Vz o něm více v S. N.

Pilatka, y, f., blánokřídlec. P. borová,
tenthredo pini; p. břízová, nematus septen-
trionalis; p. angreštová, nematus ventrico-
sus; p. zelená, tenthredo scalaris. Frč. 163.,
Schd. II. 511., KP. III. 396.. S. N.

Pilava, y, f., Pillau, mě. v Prusku. Vz S. N.

Pile, pile, pile (volají na husy). Pile
v litev. řeči = hus.

Píle, e, f., pilnosť, snaha, Be-, Geflissenheit,
f. Píle neměti. V. Byla jim toho píle. St. skl.
S velikou pílí něco činiti. Us. Vypuštění
slova dálo se pro krátkosť, jejíž píle u Marka
zračitě probleskuje. Sš. Mr. 7. Nenie nám
píle opustiti zákon. BO. Co tě toho tak píle?
Brt. S. §. 47. 3. Píli míti svého lidu. Smil
v. 390. Budiž tobě tiem píle. St. skl. IV. 231.
Jemuž ničímž píle nenie jedno lidským zá-
rmutkem. Tkad. Pane, nenie tobě píle (liegt
dir nichts daran), že sestra má dá mi samé
slúžiti. Hugo. Zdali je tobě větší p. o hrnci
než o srdci. Hugo. — Kat. 1639., 2427., 2726.,
3311.

Pilec, lce, m., opilec, der Trunkenbold. D.

Pilen, vz Pilný.

1. Pílení, n., řezání pilou, das Sägen. Slov.

2. Pílení, n., snažení, das Befleissen. Kon.
Pílený, -en, a, o, pilou řezaný, gesäget.

Na Slov. — P., pilovaný, gefeilt. Berg.

Piléř = pilíř.

Piléřský, co k pilířům náleží n. na pi-
lířích jest, Pfeiler-, Säulen-. P. střecha. Lex.
vet.

Píleti, 3. os. pl. -ejí, el, ení; píliti, 3. os.
pl. -lí, il, ení; připíliti = pilným býti, snažiti
se, přičiniti se, sich befleissen. Píleti = pospí-
chati; dorážeti na koho, aby práci nějakou
brzy dokonal. Mřk. Slov.: pilovať. Hý. —
čeho: poctivosti, statků. Jel. Chudoby píleli
muži svatí. Ev. Mat. 59. Přísného života lidé
v starém zákoně i mimo nazireat píleli; Ti-
chosti a poklidu p.; Přátelské služby p. Sš.
L. 11., 13., 20. — kde. Nemálo také cizinců
v nenečetných lázněch krajiny té zdraví
svého pílelo. Sš. L. 66. — kdy. Velí pán,
abychom ve svých přech k bližnímu lásky
píleli. Sš. L. 74. — Kon., Hlas., Ráj. — oč:
o zisk. Kon. — s inft. Pílí neduh uléčiti.
Kon. Ulysses pílí Paridovi uškoditi. Troj. —
čím čeho. Brannou rukou pílíce svých práv
s nebe spadli. Ráj. — Výb. I. 166. — aby.
Pileše, aby mohl jieti (zajati) Trolla. Troj.

Piletice, Pilleťitz, ves u Smiřic. PL.

Piliar, u, piliárek, rku, m., na rozdíl
od valachu, který má lísky jako střechu po-
ložené. Billard-, Plan-, Flachdarre, f., v pivo-
várech. Suk. — P., vz Bilár.

Pilich, a, m., strigiceps cyaneus, sokol.
Frč. 363., S. N., Schd. H. 458.

Pilíka, y, f., micippo, korýš. Krok.

Pilina, y, f., obyč. v pl. piliny, pl., f.,
pilky, drtiny (ku př. v již Čech. Kts.), ře-
ziny, odřeziny, Säge-, Feilspäne, m. Jg., Pt.,
Bž. 69. P. železné, ocelové. Vys., Nz.

Pilinkov, Pilníkov, a, m., Pilnikau, mě.
u Trutnova.

Pilíř (zastr. piléř), e, pilířek, řku, m.,
kamenný sloup, podpora klenutí n. stěny,
Pfeiler, m. Kom. J. 538. P., z roman., vz
Mz. 276. P. přízední (po zdi, pozední, Nz.,
Wandpfeiler), opěrací (Strebepf.), vz S. N.,
průčelný (Thürpf.), nárožní (nárožník), Nz.,
hranatý, kulatý. P. v hornictví: dřevěný č.
hranice, Holz-; hlavní střídový t. j. ohradní,
Grundstrecken-; uhelný, Kohlen-; ochranný,
Sicherheits-, Stütz-; ohradní (podél jam),
Sicherheits-; obmezený, Begränzungs-; já-