563

Pitvati, pitvávati, vz Pitva. P. = ku-
chati rybu, ptáka, zvěř, kachnu, ausnehmen,
ausweiden. Kom. J. 436., Sych. — P. v medic.
= rozbírati těla, secciren, anatomiren. Při
pitvání mrtvého těla našli atd. Tys. — se
s něčím = piplati se, sich womit abgeben.
D. - Jg.

Pitvec, evce, m., lépe: pitvač. Jg.

Pitvor, u, m., na Mor. (Kd.) a na Slov.
= síň, předsíň, Vorhaus, n. — Pitvora, y,
f.. karrikatura, die Karrikatur. — Pitvo-
řice, e, f. = pitvora. Mus. — Pitvořilý,
potvořilý, verstellt. P. tvář. MM.

Pitvořiti, il, en, ení; zpitvořiti, m.: po-
tvořiti, vz o (se střídá s i). Vz Bž. 52. —
P. = potvořiti, učiniti, bilden, machen, schaf-
fen. — co, koho. Když mne řezbář pitvo-
řil. MM. — co komu v čem. Přehrozná
v mysli pitvoří mu zdání. MM. — se = po-
tvořiti se, upýpati se, zdráhati se, sich zieren,
koketiren, Grimassen machen. Jen se nepitvoř
a jez. Us. v Krkonš. — se s kým = mazati,
zärtlich thun. P. se s dětmi. Us.

Pitvořivosť, i, f. Verzwackungssucht.
Affektirtheit, f. Dch.

Pitvorný = potvorný, na Mor. — P.,
Vorhaus-.

Pitý, pit, a, o, getrunken. Kořen v te-
plém víně pitý. Byl.

Piú, it., více, ku př. piú allegro, více ve-
sele, veseleji; piú stretto, má-li od počátku
až ku konci rychlosti přibývati. Hd.

Pivák, a, m., čespivo, duspivo, Biertrinker,
m. D.

Pivař, e, m. — pivák. Pč. 46.

Pívati, vz Píti.

Pivce, e, m., pivec, piták, der Trinker.
— P., e, n., pivo tenké (špatné), ein dünnes,
leichtes Bier. Hus. I. 428.

Pivec, vce, m., pivák, pitel piva. Us.

Pivín, a, m., ves u Prostějova. PL.

Pivina, y, f., čuch, chuť po pivě, Bier-
geschmack, m. Us. — P., kráva pivné barvy.
Us. na Drahansku. Hý.

Pivisko, pivsko, a, n., das Bier. Na Mor.
Hý.

Pivka, vz Pifka. — P.,podnapilosť, Rausch,
m. Us. Dch. Má pivku. Vz Opilec. Lb.

Pivkovice, dle Budějovice, ves u Vodňan.
PL.

Pivné, ého, n., Biergeld, n. Dch.

Pivní, Bier-. P. berně, daň, groš, krejcar,
písař, posudné, povozné, přirážka, účetník,
úřad, užitek, Šp., tlakostroj, Bierluftdruck-
apparat, Dch., vážka, Biermesser, m., -wage,
f. Suk. P. polévka, Us., sud, ocet, sklep.
Jg. P. mol (piják). D. Vz Pivný.

Pivnice, e, f., pivný sklep, Bierkeller, m.
BO., Jg., KB. — P. (zastr.), sklep vinný n.
jakýkoliv. Weinkeller, Keller. D. Us. u Ораѵ.
Klš., Tč., Pč. 32. U Opavy znamená p. sklep
vůbec, kdežto sklep tam znamená místo skle-
pité (komoru), tudíž též kupecký krám. Pk.
Též na Slov. Fa. Cf. Loch. Tajnice n. piv-
nice jsou, v nichžto rozličná pití chovají.
Výkl. pís. Šal. — P., Halle, Bierhalle. Suk.

Pivničník, a, m., pijan piva, Bierbruder,
m. A těch let což prve Táboři a Pikharti,
již nyní p-ci slouli a jamníci. Bls. 105. Vz
Pivník.

Pivník, u, m., stolek, na němž nalévají
pivo, Schenktisch, m. Us. — P., rostlina,
berberis, trní bílé, vlaská kalina. D. — P.,
a, m., převzdívka českým bratrům, že pro-
následováni jsouce v odlehlých pivnicích se
scházívali. Gl. 231. Vz Pivničník.

Pivný, co z piva n. na pivo jest. Bier-.
Hlava bez rozumu pivný kotel. Č. M. 201.
P. krčma, sklenice, V., polévka (pivní), Us.,
hrnec. St. skl. — P., k pivu se vztahující,
Bier-. Pivný molek nerád pije piva, než jí
je. Jg. P. berně, die Steuer für das Bier-
brauen. Vz S. N. Dával berni varnú neb
pivnú. Mus. 1845. 367. Vz Pivní.

Pivo, pivko, pivečko, pivičko, pivíč-
ko, a, n. — P., nápoj vůbec, das Getränk.
Od pi (pi-ji). — P., nápoj z obilí, chmele
a vody, lat. cerevisia, něm. Bier, n. V již.
Čech. pívo n. pjivo. Kts. P. jest kvašením
zlíhovatělý a chmelovaný odvar sladu, na-
sycený kyselinou uhličitou kvašením utvo-
řenou. Šfk. Vz o přípravě piva v Šfk. 680.,
Kk. 113., S. N., Pivovar. P. se teprve tak
jmenuje, když chmelnička do něho přišla.
Us. Do piva se dává ječmen n. pšenice (řid-
čeji oves, kukurice, pohanka, rýže) a chmel;
místo chmele dává se: hořký jetel, země-
žluč, peluňka, řebíček, kvasia, vlčí lýko,
rojovník. Vz S. N. P. obsahuje v sobě líh,
kyselinu uhličitou, kyselinu tříslovou (hořké
látky), částku dextrinu a cukru, malé množ-
ství sloučenin proteinových, olejů prchavých,
solí amoniakových, pak neústrojné částky
z obilí a chmele pošlé, i stopy olejů mast-
ných a kyseliny mléčné. S. N. P. ječné,
ovesné, pšeničné n. bílé, hořké (horanda,
hořčák), Ros., bledé, barevné ; přední, mladé,
staré; kořenné, březnové (březňák), pope-
něžní (venkovské, Land-), omankové, bavor-
ské, pálené n. víno žžené; náyslé, na mále,
teplé, studené, Jg., zašťávlé (které počíná
kysati), samec (dobré), povárné (nekysané),
chlebné n. chlebnaté (dobré), pěnivé, vystálé
n. vyleželé, špatné n. doškové, těžké a silné,
lehké a slabé (bez chleba, niedergrädiges,
geringes, substanzannes Bier), ploskové,
Flaschenbier, n., jako křen, Dch., brynda
(špatné), převrhlé, zralé, pečené n. měkké
(které se pro domácí potřebu doma v hrn-
cích vaří), od ledu, láhevní n. v láhvích,
Šp., tmavohnědé, podkvasník, nadkvasník,
ležák, Š. a Ž., na zpodní (Untergähr, unter-
gähriges B.) n. vrchní kvasnice (Obergähr,
obergähriges B.), vrchní pivo, Oberzeug,
Oberzeugbier, n., na kvasnicích, B. am Lager,
Geläger, n., Suk, medové, Lš., vyležené
lépe: vyleželé, Jv., plzeňské, litoměřické,
švechatské, pražské, Us., české, lepkavé
(silné, chlebné), pappiges, vollmundiges B.,
mizerné (břečka), Jauche, nejasné, staubiges
B., obyčejné, Schankb., odražené, überschla-
genes B., pěnivé, Schaumb., schäumendes,
moussirendes B., pilé, süffiges B. (říká se
o něm: Když vypije člověk jednu, dostane
na druhou žízeň), plné (chlebné), substan-
ziöses B., pokažené, natvrdlé, krankes B.,
posvícenské, Kirmesb., pravé (bez přísad),
Naturb., sladké (mládinka, předek), Lauterb.,
vařené z obilí, bez sladu, Kleien- o. Schaarb.,
slabé (lehké, chudé), mageres B., Suk, na