sb157-05 0..8296

688

půl věrdunku viny dáti; Půl věrdunku viny
do cechu propadne; Má beze vší milosti 50
hřiven viny dáti. Cech. řád. šev. opav. z r.
1546. (Šd. ) Že by svrchupsaný konšel viny
nebyl již dlužen, NB. Tč. 43. Ten polož v-y
10 gr. Exc. ze l6. stol. Již takové v-y vše-
cky netbanlivostí učedníkóv jsú zminuly a
od žádného se neberú. Vš. Jir. 339. S úřa-
dem se o vinu smluvila, že se jest póhonu
dopustila. Arch. I. 167. Všech svých vin od-
byl i ve velikých i v malých knihách. Půh.
I. 273. O vinách, které se propadají k úřed-
níkom menším, vz Vš. Jir. 339. Leč bez
viny, leč buď s vinú, jáť se vždy uvieži
v dědinu; Pro hus, kozu nebo krávu kře-
sťana dáš na popravu s malú vinú v ruce
katu; Mnohý dědiny násilím drží, bez viny.
Smil v. 725., 1283., 1288. Odpytaj viny,
nechcej činiť jinú. Na Slov. Tč. V. = stížnosť,
die Beschwerde. Máš-li vinu proti některému
úředníku atd. Vš. Nemají ke mně žádné v-y
= čím by mne vinili. Výb. I. 1060. Nemá
ke mně žádné v-y er hat keinen Grund mir
zu schaden; er hat mir gegenüber keinen
Grund zur Beschwerde. Gl. 363. Kterak pána
a otce mého, viny k němu nemajíce, jali sú.
Arch. IV. 14. Nemaje ke mně nižádné viny.
Půh. I. 119., 125., 161., II. 169., 308., 420.
(Tč. ). Stane před lidem, vyličuje svú vinu.
BO. Beze vší viny i bez odpovědi. Půh. I.
135.

Vinačka, y, f., die Weintrinkerin. D.

Vinák, a, m. = pijan vína, der Wein-
säufer, olvoTTÓttjc. Aj člověk žrout a v. Sš.
L. 79. (Hý. ).

Vínan, u, m. = sůl z kyseliny vinné a
jiné zásady, tartras, weinsteinsaures Salz.
Rst. 24. V. ammonatý, draselnatý, hořečnatý,
chininný, rtutičnatý, sodnatý, vápenatý, že-
lezitý, železnatý, Kh., hliničný, Jg., Čs. lk.
IV. 125., měďnatodraselnatý. KP. V. 12., 13.,
24., Prm. IV. 248.

Vínanový. V. kyselina, die Weinstein-
säure. Šp.

Vinař, e, m. = vincour. V. Zlosť sedlákův,
radosť v-ův (horko). Šp. Vz Nástroje (pro
vinaře a zahradnické), Tk. II. 552. Zlé zle
zatratí a vinici svú poručí jiným vinařóm
(Mat. 21. 41. ). Hus II. 66. Je-li na sv. Ma-
touše pěkný den, mají vinaři naději na dobrou
sklizeň. Pran Tč. Když jest červen studený,
krčí v. rameny. — V. = kdo víno prodává,
der Weinhändler. — V. = pták, cvrčala,
crh, turdus, minimus nostras, die Roth-,
Weindrossel. Us. — V., os. jm. V. Frant.,
hudebník, nar. 1825.

Vinařce, Vinořce, Vinořice, dle Bu-
dějovice, Vinařitz, ves u Loun. Arch. II.
181. Vz S. N., Tk. I. 87., III. 132., V. 119.,
181.

Vinaře, něm. Weinern, ves u Radonic:
Winař, ves u Čáslavi. PL., Tk. III. 67., V.
263.

Vinaření, n., der Weinhandel, -bau. D.

Vinařice, dle Budějovice, Weingarten,
ves u Jirkova; Winaritz, ves a) u Ml. Bo-
leslavi, b) u Labské Týnice, c) u Loun, d)
u Slaného, e) u Berouna. PL., Tk. III. 662.,
IV. 394., V. 139., 145.

Vinařický, ého, m., osob. jm. V. Kar.
Al., kanovník, čes. spis. †1869. Vz S. N.,
Tf. II. 1. 204.. Šb. H. 1. 301.

Vinařiti, il, ení, Weinbau, Weinhandel
treiben. D.

Vinařka, y, f., die Weinbauerin, -Händ-
lerin. — V-ky = letní hrušky.

1. Vinárna, y, f., Weinpresse, samota
u Lobosic. PL.

2. Vinárna, vinárnička, y, f., das Wein-
haus, -zimmer. Us.

Vinárník, a, m., der Weinschänker,
Weinhändler.

Vinařský, Winzer-; Weinhändler-. V.
kosíř, V., píseň, Us., škola, obyvatelstvo,
Dch., motyka, kopáč, nosatec. KP. V. 161.

Vinařství, n., der Weinbau, Weinhandel.
Vz S. N., KP V. 145. atd., III. 276.

Vinařstvo, a, n., die Winzer, Wein-
händler.

Vinary, dle Dolany, Winar, ves u Pře-
rova, Tč., u Nového Bydžova a u Uherska
(Vinaře). PL. Cf. Žer. Záp. I. 42.

Vinavka, y, f., die Weinbirn. Šm.

Vínce, e, n. = víno. Popíjeli dobré v.
Dbš. Sl. pov. I. 94. Nesie sliepka súdok a
v tom súdku dvojakô vínce. Ib. I. 488. (Šd. ).

Vincek, cka, m. = Vinzenz. Vz Vincenc.
— V. = malá železná kamna. Mor. Bkř., Mtl.,

Vincenc, e, m. = Čeněk. Vz S. N. Slun-
ce-li na sv. V-ce (21/2 ) svítí, budem hojnosť
žita, vína míti. Pran. Tč. O V-ce vody plné
koleje, na dobré víno ten rok nadeje. Šk.
Jak na sv. V-ca je velký větr, to je málo
vína. Ve Slez. Šd. — V., kanov., † 1171.
Vz Šb. H. 1. 304., Sbn. 129.

Vincencov, a, m., Vincenzdorf, ves u Pro-
stějova. Tč.

Vincenky, pl., jm. lesa u Přerova. Pk.

Vincéř, e, m. = vincour. Luk. 13. 6.

Vincka, y, f. = Vincentia. Us. Šd.

Vinco, a, n. = vínce. Čierno korenia ko-
pala, v červenom víncu varila. Sl. ps. Šf. I.
143.

Vincour, n, m., vincéř, e, z něm., der
Winzer, zastr. = vinař, vinohradník. — V.
horní, Aufseher des Weinberges. Pk. v Mtc.
1880. 119. Chce-li míti v-ra, aby jemu dů-
chodů jeho hleděl. Půh. brn. 1490. f. 73., Mz.
368.

Vincourek, rka, m., os. jm. Mor. Šd.

Vincura, y, f. = Vincenc. U Místka. Škd.

Vinčík, a, m. Z V-ka Mikuláš. Tk. IV.
528., V. 114.

Vinčtyř, e, m., z něm. Weinstein = vin-
ný kámen. Us. u Rychn.

Vinda, vindra, y, f. = vídeňský. Cf.
Wiener, Gb. Hl. 120. Nemá ani vindy (vindry,
ani vindry peněz), nicht einen Heller oder
Pfennig. Ani za vindru nestojí. D. Nedo-
staneš ani vindry. — Jg., Č. M. 618.

Vindelicia, e, f. = země Vindeliků. Vz
S. N., Vindelikové.

Vindelikové = za starodávna národ
v částech Bavorska, Švýcarska, Badenska,
Virtemberska a Tirolska. Vz S. N.
Vind-ex, ika, m., osob. jm. Vz S. N.
Vindikace, e, f., z lat. = msta, obrana,
žaloba vlastnická, die Rache; die Verthei-
digung; Zurückforderung einer Sache.