202

Br. Smlouva se stala o. Br. Smlouva o. uči-
něná. V. O. si zavázáni jsou. V. O. si zá-
vidí. Jel. Tehdá budeme sobě o. moci vý-
pověď učiniti. Tov. 160. Tehdá (jde o spla-
cení peněz) máme sobe o. půl leta napřed
dáti věděti. Tov. 131.
Obapolnosť, i, f., die Wechselseitigkeit.

Jg.

Obapolný, oboustranný, gegenseitig, wech-
selseitig, beiderseitig. O. láska, D., povinnosť,
Plk., strach, Jel., smlouva, Br., záští, dobro-
diní.

Obapuol. Městě jemu o., miscete illi du-
plum. ZN. Vz Obapol.

Obar, u, m., polití vařící vodou, das Ab-
brühen. Plk

Obáranec, nce, m., těsto pečené obva-
řené. Na Slov. Beugeln. Koll.

Obárati, obarovati, vřelou vodou politi,
abbrühen. Na Slov. Plk.

Obařiti, obářeti, el, en, ení. — co. Přízi
o. (t. obvářeti), bíliti, uvíjeti. Věn. poct. O.
niti. Bech.

Obárky, pl., m., polévka, v které se něco
vařilo. Koll.

Obarviti, il, en, ení; obarvovati, färben.
V. — co čím: krví hrob. Troj. — co
komu: dům. — co jak: na zeleno. Vz
Barviti.

Obáslo, a, n., z vaz ve vázati m. obvázlo,
Gb. Hl. 105., obálka. Dillaniatos libros per
folia vendebant involumenta lanarum: na vo-
básla. 153(5. Mon. univ. Prag. 3. 108. Die
Umhüllung. Ros. — O., len okolo kužele
obvázaný, der Flachs am Rocken, Flachs-
wickel, m. V.

Obastranní, obostranní, obastranný =
dvě strany mající, zweiseitig, zweideutig. O.
odpověď. Cyr.

Obaštovati, mit Basteien umgeben. Ben.

Obava, y, f., obávání-se. Obava jest oče-
kávání něčeho žalostného, nelibého. Blř. Die
Besorgniss. Máloť nám k obavě podnětu.
Pan. jez. Máme obavu; vaše obavy jsou ne-
podstatné; s obavou hledím v budoucnost
atd. jsou polonismy místo: obáváme se, vaše
obávání jest nepodstatné, s bázní hledím
v budoucnosť. Šb.. Š. a Ž., Šm. Obavu míti
před něčím, panuje o. nedostatku píce =
báti se čeho; obávati se, že...; s bázní
něco očekávati. Vst. Jaká vazba po slovesech
obavy? Vz Báti se, Obávati se, Konditional
III., Obavný.

Obávání, n. Není ničeho k o., lépe: není
čeho se obávati. Pk.

Obavatel, e, m., der Besorger. Jg.

Obavatelka, y, obavatelkyně, ě, f., die
Besorgerin. Jg.

Obavatelný, zu befürchten, furchtbar. Jg.

Obávati se, báti se, strachovati se, be-
fürchten, besorgen. V. Obávám se, že ne-
přijde (přeji si, aby přišel); obávám se, že
přijde nebo: aby nepřišel (přeji si, aby ne-
přišel). Us. Vz o vazbě: Báti se, Konditional
III., Obavný. Jest se o., aby ten lid nad
nás větší počtem nebyl. Háj. Jest se o.,
žeby. V. — se koho, čeho: nebezpečenství
se o. V. Zvěři se o. Háj. Jest se o. nejhor-
šího, es ist das Aeusserste zu befürchten.
Dch. Nemá se ničeho co obávati šp. m. nemá

se čeho o. Vz Co. Brs. 113. — se čeho od
čeho: žaloby od někoho. J. tr. — se oč
(= o to starosť míti). O. se máš o to, co
chceš míti bezpečno. L. — se za co: za
život. Rad. zvíř. — S infinit. Obávali sě
sami sobě pomoci (verebantur sibimet auxi-
lium ferse). BO.

Obavný. Věty obavné jsou věty substan-
tívné, vyjadřující předmět obavy při výrazech
obavy a jiných, pokud se blíží významem
k oněm. Uvozují se: /«;, lat. ne, že, žeby,
aby ne; /</, ov, ne non, ut, že ne. Vz Obava.
Vz více v Ndr. §. 892.

Obběhnouti, obbíhati = oběhnouti, obí-
hati, umlaufen. Kolo obbíhá, točí se. D. —
co. Smrtonoš okolek svůj ve dvou letech
téměř obbíhá. Kom. O. dům, město = okolo
běžeti. Us. Obběhnouti celé město = zbě-
hati. L.

Obběžný, oběžný, obběhající, umlaufend,
zirkelnd. Měsíc obběžný, rok o. (hvězdový). L.

Obbiti, obbiji, il, it, ití, obbíjeti, um und
um schlagen; abprügeln. Zlob.

Obblesknouti, sknul a kl, ut, utí, um-
leuchten. Obblesklo ho světlo. Skutky IX.
V pražské obec. mluvě = fotografovati. Ten
tě dobře obbleskl, vybleskl.

Obbradek, dku, m.. die Barbe (na čepci).
Rk.

Obbydlitel, e, m. Um-, Anwohner, m.

Obcina, y, f., obecná pastviště, obecné lesy
atd. Gemeindegut, als Hutweide, Wälder.
Ros.

Obcizna, y, f. = obcina. Aqu., v Plzeňsku.
Prk.

Obcov, a, m., Obtschow, ves u Příbrami.
PL.

Obcování, n., obecenství, tovaryšstvo,
n., die Gemeinschaft. O. svatých = duchovní
spojení všech pravoverných křesťanů ve-
spolek a s Ježíšem Kristem jakožto nejvyšší
hlavou. Patři k němu: svatí v nebi, duše
v očistci a věřící na zemi. Pkt. Naše o. je
v nebesích. Br. — čemu. O. boží pravdě.
Kram. — O., chování, života vedení. Der
Wandel, Lebenswandel, die Aufführung, Le-
bensart. O. chvalitebné, ctnostné, počestné,
dobré, nešlechetné. Jg., Br. — O., tovaryš-
stvo, zacházení, obchod. Jemné způsoby o.,
v o. Dch. Die Gesellschaft, der Umgang. V.
O o. s sebou učených. Kom. O. lidské, Jel.,
důvěrné. O. mezi kým, s kým. Rk. Při. o. byl
vlidný, lépe: obcuje (přechod.). Pk. — O.
tělesné, manželské, die Beiwohnug. V.

Obcovati = dílu v obci užívati, Gemein-
schaft halten; býti, žíti kde, wandeln, sein,
wohnen; podíl míti v něčem, obírati se s čím,
Antheil haben, ergeben sein, abwarten; cho-
diti, veřejně se dáť viděti, jednati, wandeln;
spolu s kým žíti, tovaryšiti, mit Jemanden
Gesellschaft haben, sich abgeben, verkehren,
Umgang pflegen, umgehen; scházeti se, spáti,
beiwohnen, beischlafen. Jg. — v čem (kde):
v zemi (býti). V. Která vdova v rozkoši
obcuje. Štelc. V jednom příbytku o. Jel. —
čemu, komu (s čím) — účastenství míti.
Ke kněžstvu se obrátili a jich službám ob-
covali. Bl. Aug. 6. Tak aby i chudí s ra-
dostí službám božím obcovali, beiwohnen.
Br. Neobcuj cizím hříchům. Kom. — V.,