Předchozí (294)  Strana:295  Další (296) |
|
|||
295
|
|||
|
|||
Ráj. Smlouváním s ceny s., vom Preise ab-
handeln. Šp. S. někoho s díla, Chč. 446., kněze z far. Us. Chtěl Pražany s pole seh. Let. 40. Muoj duom mi obořil a mě s něho sehnal. Půh. II. 381. Lampertus s biskupství sehnán. Pass. 815. Shonice mi rybáře s řeky. Půh. II. 429. — kdy. Peníze v krátké době s. Ml. Nečistotu při rozpouštění kovů sh. Us. — co komu: sobě žáhu, nemoc, peníze s. Us. Dělníky jemu sehnal a střílel. Půh. I. 402. S. koni bělmo s oka. Db. Statky sobě shání. Sš. P. 65. — koho, co čím (komu). Omlá- cené obilí shánkou s. (smetati). D. Pěnu s masa vařečkou (opěnačkou) s. Kom. Nemoc během, nastuzením si s. Utíkati, aby jich ani ptákem neshonil. D. Svými sedláky mě z mého vlastního domu sehnal. Půh. I. 280. Vřed zaříkáním s. U Opav. Klš. Plevy křídlem s obilí s. Us. Klš. — co kde s čím. Sežeň na testu (peci) s olovem (stříbro) = rozpusť. Vys. — odkud k čemu: od ne- beského ráje skrze neposlušenství je k tomu sehnali. Ojíř. — koho s kým: s dráby ně- koho shoniti. Kom. — se. Všichni se tam sehnali. Sehnalo se tam všecko. Us. Kde jsi se sháněl (= kdes běhal)? Ve vých. Čech. a na Mor. Hý. — se s kým, za kým, po čem, po kom, na koho (s čím) = honiti, pronásledovati, práti, Jemanden verfolgen, nachsetzen, auf ihn Jagd machen. Za nepřá- tely se sháněli, Br., za kamzíkem. Har. Shá- něti se po kom (po bratru). Us., Br., Sych. Tak se s tím městem seženu, jako se pastýři se lvem shánějí. Br. Sh. se po zboží (hledati ho). D. Po zapovězeném ovoci nejraději se shánějí. Us. Dch. Sháněl se po ní na silnici. Svěd. 1569. Aniž nám potřebí u gnostiků po nějaké výši moudrosti se sh. Sš. II. 83. Po kom se sháníte? Sych. Luňák shání se na holuby. Us. Za námi s pohrůžkami, s metlou, s holí, s mečem, s ohněm se shání, Kom., se zbraní. Er. Sh. se po kostkách (=třešních); S. se za jahodami po sparách (= srázech). Na mor. Drahansku. Hý. Sehnouti, hnul, ut, utí; shýbnouti, shý-
bati; shýbávati = dolu nahnouti, skloniti, biegen; se, sich beugen o. bücken. Jg. — co, koho. S. hlavu. Čr. Sehni ho. Br. — co komu: hlavu. Us., Štelc. — co čím: větev rukou. — se ke komu. Us. Když se k tobě dívka sehne, k tobě si i lehne. Slez. Tč. — co, se kde: pod břemenem se shýbati. Jel. Před ním sehni parohy. Er. P. 471. — se kam. Pak útulně se v okna shýbá (slunce). Kká. M. ž. 25. — se. Sehni se, aby tě neviděl. Us. Maličko se sehla, obě ruce měla. Sš. P. 32. Což se raději zláme nežli sehne. V. Sehnutí, n., sklonění, das Beugen, die
Beugung. V. Sehnutý, sehnut, a, o = nahnutý, nieder-
gebogen, gebeugt. S. květ. Hlas. — jak: ku předu. Us. Dch. Sehradice, dle Budějovice, něm. Sehra-
ditz, ves u Luhačovic na Mor. PL. Sehranatěti, shranatěti, ěl, ění, eckig
werden. Jg. Sehrání, n., das Ensemble, Zusammen-
spiel. Šm. Sehrati, hraji a hrám. al a ál, ání, zu-
|
sammen-, zu Ende spielen. — si s někým
nač: na bábu. Us. — co (hráním zkaziti). Hus. S. peníze (o ně hráti, dokud stačí). Ros. S. kus divadelní, darstellen. Dch. — se = v hru přijíti, rozehrati se. Rad. zv., Aesop. Sehřebovati co: skruže n. čtvrti = sbíti
kolo (mlýnské), die Felgen zusammennageln. Vys., Šp. Sehřívati, wärmen. — co. Sd. S. polévku
(si) oběd (dříve uvařený;. Hý. Sehu, sěhnu, vz Sáhnouti.
Sechmo = schna, trocknend, dürrend.
Bude lakomec jako s. schnouti. D. Sechov, a, m., něm. Sechow, ves u Ledče.
PL. Sei es, něm. Břidké a peské řeči, leč v žer-
tování leč v hněvu měli bychom se zprávně stříci. Všichni usilujme o šlechetnost', bud malý neb veliký, bud muž anebo žena. Sei es, dass ich irre. Ať se tedy mýlím. Sei es, wie es will. Nechť jest jakkoliv. Wenn die Königin mich vertreiben will, so sei es. Chce-li mne královna vyhnati, nechať vy- žene. Mk. Sein sloveso v němč. (jako esse a etvai
v latině a řečtině) s nom. ve prísudku, v Češ- tině však býti buď s nom. buď s instr. S no- minat., když pojem č. obsah jeho jinými slovy opakujeme, ve větách výměrných. Tělo jest stánek duše. Bahna jsou pramenové bez toku. Zlato jest kov. Kočka jest dravec koč- kovitý. S instr. pak ve větách případnosti. Vrba jest rostlina bezkorunná vrbovitá (vý- měr), ale: vrba jest okrasou potoků (pří- padnosť). Růže jest královnou bylin. Jehně bylo kořistí vlka. Vz Instrumental, Býti (I. 114. b., 115. a.). Seine, gt. Seiny, ť. (fr.,Sén) řeka ve
Francii; ostatní pády bývají také od lat. Sequana, tedy gt. Šequany atd. Vz Brs. 2. vyd. 53. Seit, seither, něm. Ona mu od osmnácti
let posluhovala. Svěd. Od věkův. Ta zima už nebyla na několik let. Co jsem já tu byl, nikdy jsem toho neslyšel. Co ho znám, dělával u otce. Jest tomu dobře přes 1000 let, jakž Čechové nejprve do této krajiny přitáhli. Už dva dni jsem skoro nic nejedl. Jest tomu jednak dvě léta. Svěd. — Mk. Seitdem, vz Jak (I. 596. b. 7. ř. sh.).
1. Sej = se jest. Výb. I. 646.
2. Sej, e, f., setba, die Saat, Sš. Sm. bs. 24.
Seja, e, f., bohyně setby. Krok. II. 373. Sejan-us, a, m., jm. římské. Sejatva, y, f., zastr. = setba. Mkl. B. 178. Sejba, y, f.= setba, čas setí, die Saat- zeit, Saat. D. Sejbal, a, m., jm. vlastní. Šd.
Sejc, vz Sýc.
Sejček, vz Sýc,
Sejdený; -den, a, o, versammelt. Už byli
všeci s-ní, šp. m.: už se sešli. Na mor. Zlín- sku. Brt. Seje, obyč. síje, e, f., čas setí, die Säe-
zeit. — S., osení, die Saat. Ros. Zimní s. Zlob. — S., dat. a akkus. m. sobě, se. Na Ostrav. Tč. Seji, vz Síti.
Seirena, vz Sirena.
|
||
|
|||
Předchozí (294)  Strana:295  Další (296) |