Předchozí (59)  Strana:60  Další (61) |
|
|||
60
|
|||
|
|||
Guba, у, f. = černá halena s ležatým go-
lierem. Slov. Sbor. slov. II. 126. Gučka, y, ť. = čásť pentlení nevěst. Mor.
Mus. ob Χ. 158. Gugnati. Z toho a) kuknati, b) huhňati.
Gb. H. ml. III. 2. 358. Guilloširka, y, f. = stroj podobný stroji
čárkovacímu. Vz Ott. XVI. 157. Guľač, e, m. = krpka. baňka (dutá ná-
doba) Slov. Sbor. slov. IL 165. Gulatučký = kulatý. Šeb. 41.
Gule = švestkové knedlíky. Šeb. 105., 287.
Sr. Guliváry. Guliváry = švestkové knedlíky; koláčky
podobné šulancům nadívané švestkami. Šeb. 105., 207. Guňa, č, f., vz Halena, Gabaňa.
|
Gundel, e, m. = chundel. Us. ve vých.
Cech. Čes. 1. X. 60. % Günterodu Abraham. Vz Flš. Písm.
L 357. Gura, v, f. Klobouk na tři gury (facky,
třírohý). Mor. Mus. ol. XIII. 111. Sr. násL Guráš, e. f. Klobouk na tři g-še = tři-
rohý. Val. Čes. 1. X. 33. Gurtka, y, f., druh kožichu. Slov. Sbor.
slov. II. 127. Guth Jiří Dr. Sr. Jub. IX.
Gvulé k vůli, gvulevá. Císař. Mtc. 1900.
Sr. Gvňlivá. Gymba, y, f. Dač gymbu = hubičku. Lor.
72·
Gynaekologie. Čes. literaturu o ní vz.
v Jub. IIc. 71. —78. |
||
|
|||
H-
|
|||
|
|||
H jak se mění na Hořicku, vz Hoř. 77.,
na Hornoostravsku. Vz Lor. 24. Habán. Čepice z h-nu (houby ze stromu).
Nár. list. 1900. c. 129. odpol (Čes. 1. IX. 420. ). — H., a, m. = člověk silný a veliký. Ces. 1. IX. 420. ) Habáni = Vracovjané na Mor. Mus. ol.
XIII. 25., Čes. 1. IX. 81. Habáni, n. = zurážené větve, listí. Z hrušek
(stromů) viselo jen h. Horen. 11. Habánský. H. zboží = hrnčířské (dělané
od Habánů na Slov. ). Čes. 1. IX. 81. H. prý od Hanoverán. Vz ib. 330. HaBranky = špatné rakouské peníze
v XV. stol. Pal. Dej. IV. 2. 47. HaBrový. Chlap h-νά. Jičín. Kub. L. f.
1900. 358. Наска, у, hác, e, f. = šátek. Fryšt. Čes.
1. VIII. 277. Sr. Heta. Háček = krejcar. Us. Kukla 159.
Hačíři, m. = tělesná stráž, Hatschier. Har.
J. 131 Háčkový. H. želízko soustružnické. KP.
VIL 237. Had. H. černý = vodní užovka, domovní
(domácí, h. hospodář). Čes. 1. VΙΙ. 358., 353., Mus. ol. 1897. 152. Hady naň nasazoval = štval ho. Jrsk. Mar 194. Po hadovi — k dokto- rovi (jdi). Mtc. 1897. 153. Roztrhnu tě vejpůl jak hada. Kukla 194. Hadi v podání lidu, vz Mtc. 1897. 156., Nár. sbor. II. 58 Pověry, přísloví, pořekadla atd. o Hadech, vz Čes. 1. VII. 135., 357., Zát. Př. 112. a., 311. b. — H. Na hady = druh vyšívání. Mus. slov. I. 26. — H., hok — hák, jímž z kamen vy- tahují rozpálená želízka do cihliček. Slez. Čes. 1. VIII. 56. Hadač = kdo se rád hádá, svárlivec. Br.
Věk. 109. Hádání z obličeje, dlaně, z kávové misky,
z vody, ze znění v uších atd. Vz Čes. 1. VIII. 105. —106. Hádanky. Vz Čes. 1. VIL 347., VIII.
133. nn, 302., Mus. ol. 1897. 85. nn., Nár. sbor. II. 127. |
Hádati. Hádá jako cikán. Hoř. 126. — se
Kdo se rád hádá, v posměch se dává. Hrub 17. Hádavý. H. zápas s Bratry. Wtr. Vys. šk.
25. H. otázka (která jest příčinou hádky, rozhovoru). Wtr. Živ. vys. šk. 419. Háděť = házeti. Slov. Gb. H. ml. III. 2.
335 Hadí hlava (smradlavá houba, phallus im-
pudicus); poduška, arum maculatum; cibula, muscari comosum, rostl, na Slov., Nár. sbor. II. 65.; řebčík královský, rostl. Hoř. 99. Hadihlav, a, m. = hadí hlava, vodní šídlo
Mus. ol. 1898. 105. Hadinec, псе, т., trať. Рck. Hol. 118
Hadovňa, ě. f., místní jm. Рck. Hol. 56.
Hadovo koření = rdesno. Ces. 1. VIII.
394. Hadra. To se sešla h. s věchtem. Šeb. 218.
Hadropletník, a, m. = tkadlec Jrsk.
XXIII. 164. Hadrovna, y, f. = hadrárna; papírna.
Tům. Ml. 343.
Hadrovný. H-ní lidé. Kom. Ohláš. 133.
Hafeří, n. —jahodoví, borůvčí. Brouzdali
se h-řím. Kadlč. 165. Haferník, a, m. = linduška vodní, pták,
anthus aquaticus. Vz Mus. ol. III. 77. — H., vrch ve Slez. Lor. 82 Hachlovna, y, f Věst. VI. 29.
Haj, haj. haj cibušky (tak se zahánějí hou-
sata); Haj, haj, haj babulky (tak husy) f Šeb. 123. Hajačka, y, f. = háječka (výstražné zna-
mení). U Křenovic. Vcbř. Hajcati. Hajcal svůj domeček tak dlouho,
až zpíval sedm kousků. Sá. Kant. 12. Hájce, e, m. = obhájce. Novější hájci c
vykladači jeho tím si pomáhají. Pal. Děj. I. 1. 167. Hajčica, míst. jm. u Liptálu na Mor. Vck.
Hajdákať a život marniť. Phľd. 1897. 109.
Hajdałák, a, m. = hastroš. Naličeł (na-
líčil) mu na hůře takovyho h-ka, ten div strachem nespadl. Císařov. Mtc. 1899. 154. |
||
|
|||
Předchozí (59)  Strana:60  Další (61) |