Předchozí (972)  Strana:973  Další (974) |
|
|||
973
|
|||
|
|||
Hlas. — M., nemnohý, nicht zahlreich, klein,
wenig. Jg. Nesvorný rod v malých dnech zahynul. V. Zahynuli v malých letech. Troj. Vz Málo. — M. čas = krátký čas, kurze Zeit, wenig Zeit. Před malou chvílí. V. V malém čase. V. — Malé Hory, Adams- stadtl, městečko v Budějovsku. Mus. Malžen = manžel. Arch. I. 145.
Malženství, n. = manželství. Arch. I. 144.,
Dal. Mam, u, m. Důvod, jenž k omylu zavádí,
jest mam. Mark. M. a klam. M. smyslů. Nt. Der Schein, Trug. Máma, na Slov. mama, mamka; mamička,
maminka, na Mor. maměnka, na Slov. ma- ménka, maminka, maminečka, maminčička, y, f., na Mor. mamula, mamlenka (Brt. ), u dětí = matka. Mutter, Mütterchen, Mämm- chen. Paní máma, paňmáma, paní maminka. — M., toto jméno dává se i cizím starším že- nám. Paní maminko, kupte to ode mne. Us. Mamel, u, m., Dolerit.
Mamelovitý, doleritartig. M. hornina. Min.
Mamej, e, m., mammea. Rostl.
Mameluk, mamaluk, a, m. Mamelukové,
mameluci, otroci; osobní strážcové aegypt- ských sultanův, Mameluck, vz S. N.; lico- měrníci, odpadlci od víry. Apostat. Rk., Jg. — M., nevlídník. S tím mamelukem není řeči. Us. Mámení lidí, V., smyslů. Mark. Mám to
za pouhé m. Sych. Das Täuschen, die Täu- schung, das Blendwerk. Mámenice, e, f. Täuscherei, Stach, lépe:
mam. Jg. Maměnka, vz Mamulenka, Máma.
Mámený, getäuscht, verblendet. Jg.
Mamertinové v Sicilii. Mamertinský. Vz
S. N. Mamictví, n., = mámení. D.
Mamič, e, m., mamitel, Täuscher, Gaukler,
Betrüger. Kom. Mamička, y, f. = matka. — 2. M., Gauk-
lerin, Betrügerin. Mamičkář, e, m., mazánek, Muttersöhn-
chen. Pk. Mamičný, mámivý, trügerisch. 1508.
Mamidlo, a, n. Gaukelei, Blendwerk. Mus.
Mámil, a, m. = mamič. Kom.
Mámilka, y, f. = mamička, 2.
Maminka, vz Máma.
Maminkovati s kým = jako matka s ně-
kým zacházeti, wie eine Mutter thun. Č. — se = maminku často volati. Jg. Mámiti, 3. pl. mámí, mam, mámě(íc), il,
en, ení; mámívati. Täuschen, bethören, be- trügen. Jg. — abs. Jelen mámí, když zadním během do stopy předního běhu šlápne a tak stopu trochu rozšíří nebo prodlouží. Šp. — koho: lidi. V. — čím. Kejklíř činů obrat- ností zrak diváků mámí. Kom. Mámivina, y, f., ein betäubender Stoff.
Rostl. Mámivý klamný. M. obraz. Č. Täuschend,
bethörend. Č. Mamka, vz Mama.
Mamlas, a, m., muňa, nemluvný; maňas,
halama, hrubý, hloupý člověk. Lümmel, Bengel. Mamlase jakýs. Us. — M. slove vy- žel, který pernaté zvěři postřelené nepřináší, |
nýbrž s ní si hraje. Šp. — Mamlasský,
mamlaský, schlingelhaft. — Mamlasství, mamlaství, n. Schlingelei. Jg. Mamlivý, mamný, täuschend, betrüge-
risch. Rk. Mamma, y, f., lat., prs ženský.
Mammali-a, í, pl., n., lat., ssavci. S. N.
Mammea, pl., n., rod rostlin stromovitý.
Vz S. N. Mammilla, y, f., lat., prsní bradavice,
sosec, cec. S. N. Mammon, a, m., slovo syrské, bůh po-
hanů, moc nad bohactvím mající. — M., mam- mona, y, f., bohactví, časné jmění, statek, der Reichthum, Mammon. Mammoně sloužiti. Br. V m-ně poctivosť zakládati. V. Mammonář, e, m., člověk dychtící po
bohatcví. S. N. Mammonsknecht. Mammoník, a, m. = mammonář.
Mammoniti, il, ění = mammoně sloužiti,
geizen, zusammenscharren. Ten člověk po- řád mammoní. Jg. Mamulenka, maměnka, mamulička,
mamulěnka, y, f., matka. Sš. P. 147, 338., 159., 193. (Prk. ) Mamný, v čem jest mam. M. důvod.
Scheingrund. Marek. Mamut, a, m., elephas primigenius, Ma-
mutthier. Frč. 376. Vz S. N. — Mamutový. M. kosť, kly. Jg. 1. Man, něm. Německé neurčité zájmeno
man vynáší se v jazyku českém: 1. rodem trpným. A tu bylo mnoho o věci zemské rokováno. Háj. — 2. Bodem zvratným n. středním. Mluví víc, než se věřiti může. Kom. S mlčenou nejdál se dojde. Prov. — 3. Druhou osobou jednotného čísla, když věta o každém tvrditi se může. Čemu sám nechceš, nečiň jinému. V. Dříve než začínáš, dobré jest rozvážiti. Kom. Chceš-li lidi poznati, musíš s nimi obcovati. — 4. První osobou čísla množ. rodu činného, když zájmeno to se rovná našemu my. Co sobě chceme, i bližnímu po- vinni jsme. — 5. Třetí osobou čísla množ. rodu činného, když zájmeno man znamená tolik co lidé. Hrách obyčejně z jara sejí. Byl. Všecko mi prodali, nic mi nenechali. Us. — 6. Zájmenem kdo aneb jménem člověk, když je s nimi zaměniti lze. Jak kdo žije, tak umírá. Prov. Člověk nemládne, ale stárne. Chce-li člověk živ býti, musí pracovati. Prov. Zk. — 7. Někteří překládají něm. man také slovem: jeden, ale tento překlad jest špatný (germanismus), ač čteme u Kom.: Šnek (točité schody) vysoký byl a v kolo, že by sobě jeden závrať uhoniti mohl. Kom. Lab. 90. A v Pref.: Ani jísti, ani spáti se jednomu nechce. (Brt. ). — 8. Konečně se druhdy pod- mět zcela vypouští (klade se 3. os. sg. ); tento způsob v řeči lidu nejčastější jest a ryze slovanský. Brt. Co by pět (člověk, někdo) napočítal, byl jsem na místě. Brs. 100. Bolesť přestala, jak by uťal. Brt. Za peníze všecko dostane. I penězi celý svět projde. Do toho kopce nevyjede. Ještě včil tam najde kousky brambora. Spíš ho uslyší jak uhlédne. Po ní nepozná, jak je tak veliká paní. Do toho obřísla by navázal snop, že by jím nepohnul. To je člověk dobrý, že by ho musil pohle- dati. Sedna na železnici za hodinu je v Olo- |
||
|
|||
Předchozí (972)  Strana:973  Další (974) |