1042

Boubín. — B., něm. Baubin, samota u Ho-
ražďovic. Z Boubína Sim. V z Blk. Kfsk.
884.

Boubínský, ého, m., os. jm. Mus. 1880.
97. B. z Újezda. Vz Blk. Kfsk. 1287., Sdl.
Hrd. II. 260., III. 301., IV. 368.

Bouble, e, f., die Scheibenkeule. Šm.

Boubol, vz Boubel.

Boubova, samota u Berouna.

Boubská, é, f., něm. Busk, ves u Vim-
berka.

Bouc = bác, plums. Hodrdy bouc (říká
se, když někdo padne = už leží!). U Kr.
Hrad. Kšť.

Bouvka, y, f. = bucka, míč. Mor. Lpř.,
Sd.

Bucnouti (si) = lehnouti (si), jíti spat
(v dětské mluvě). Mor. Šd.

Boucný, ého, m., os. jm. od.

Bouček, čku, m. = malý dub. — B., čka,
m., os. jm. Šd. B. Kar. Blk. Kfsk. 1094.

Boučí. — B., samota u Pelhřimova a Na-
dějkova; dvůr u Chotěboře.

Boučina, y, f. = bučí, das Buchengehölz.
Škd.

Bouda. Vz Mkl. Etym. 23. B. uhlířská,
die Köhlerbaude, -hütte, dřevařská, die Holz-
hauerhütte; b. k hlídání, die Hutbaude. Sl.
les. B., do které se zavírají krůty, aby vy-
seděly bažanty. Škd. Podívací, divadelní b.,
die Schaubude. Dch. Žito je jako b., oves
jako brčál. U Solnice. Obloha je jako b. (za-
mračená). Us. Olv. — B., něm. Bauda, sa-
mota u Mnich. Hradiště, u Smíchova, u Vino-
hrad, u Čimelic, mlýn u Štok, u Chrášťan,
u Mšena, dvůr u Čimelic; B. Kovčínská
u Volšan v h lat.; B. Myslivská Dolejší a
Hořejší u Nepomuk; B. Nová, Rothenhugel,
u Budějovic; B. Stará, Alt-Rothhügelwacht,
samota u Lišova.

Boudečka, y, f. = malá bouda. — B. =
Bouda, samota u Vinohrad.

Boudík, u, m., der Budel (im Laden). Dch.

Bouditi se = mračiti se (o nebi). Na
Poličsku. Kšá. Koř. bud. Vz Listy filolog.
VII. 17.

Boudníček, čka, m., parus pendulinus,
die Beutelmeise. Pdy.

Boudník, a, m., der Hüttenbewohner. Srn.

Boudný, ého, m., os. jm. Mor. Šd.

Boudský, samota u Třeboně.

Bouduk, u, m. Dřevo b-ku bukolistého,
fernambuk, fernebok, pryzila, der Fernambuk,
das Fernambukholz. Šp.

Boudův mlýn u Vltavotýna.

Boudy, něm. Bouda, samota u Čimelic;
něm. Baudy, vsi u Tišnova a Sedlčan; mlýn
u Vltavotýna; Buda, ves u Čimelic PL. Vz
Blk. Kfsk. 1287.

Bougie = kaučukový proutek (v lékař.).
Slov. zdrav.

Bouch, buch, u, m., der Schlag, der Krach.
Plk.

Bouchač. — B., das Knallgeräthe, die
Knallbüchse. Dch.

Bouchačka. — B. = řiť. Má dobrou b-ku
(umí dobře prděti). Us.

Bouchal, a, m. Dostal na chrám páně
svatého B-la (byl bit). Us. Jir., Holk., Dr.,
Vrň., Kšá.

Bouchalka, y, f., hospoda u Berouna.
Krč.

Bouchanice, e, f. = bouchání. — B. =
řezanice, pračka, die Paukerei. Dch:

Bouchati. — abs. Dvéře bouchly. Hrom
bouchl. Nrd, Bll. 29. — čím. I sěn i on
buchá hlavú. Žk. 470. B. někomu skalami
do střechy. Sá. v Osv. I. 98. — kam. B. se
v prsa. Us. B. do toho, darauf lospauken.
Us. Dch. Simon na zemi buše. Pass. 298.
Ihned buchl (padl) do pekla. Hus I. 115. —
kde. Srdce zle v něm buchá. Kká. Td. 233.
Pod obločkom nebúchaj. Jakže by som ne-
búchal, keď som diovča zanuchal? Koll. Zp.
I. 314. Nebojím sa pána, ani úradníka, len
toho hajdúcha, čo po chrbtě búchá. Koll.
Zp. I. 283. — odkud. Jak to srdce z hloubky
buchá prudce! Kká. K sl. j. 51. — nad čím.
Že by si méł nad čím búchať (čím se bez-
pečiti), nemá. Mor. Brt. D. —jak, Hromem
to bouchlo. Us. Aby to tak velmi nebuchlo
(nápadným nebylo). Čr.

Bouchavec, vce, m. = drnavec lékařský,
střílice, zlobice, das Glaskraut, parietaria
officinalis, rostl. Vz Čl. 151.

Bouchaveček, čku, m. = bouchavec. Vz
Rstp. 1359.

Bouchavosť, i, f., knallende Beschaffen-
heit. Šm.

Boucher, chra, m. = židovský učitel. Na
Sedlčansku aj. — B. = těhotná žena. U Tře-
bonína. Olv.

Bouches, u, m. = rána do zad. U Něm.
Brodu.

Bouchnouti, vz Bouchati.

Bouillon, vz Buljon.

Boukal, a, m., der Kollerer. Šm. — B.,
os. jm. Plk. — B., samota u Březnice.

Boukalka, y, f., ves u Heřmanova Městce.
Sdl. Hrd. I. 189.

Boulaugerit, u, m., nerost. Bř. N. 215.

Boule. Vz Šrc. 128., Mkl. Etym. 24. B.
krevná (kýta krevná), haematocele, die Blut-
geschwulst. Nz. lk. B. smolná (pryskyričná),
die Harbeule, křesavcová, die Feuerstein-
knolle. Sl. les. — Jak lid boule zahání, za-
říkává. Vz Mus. 1853. 479., 480.

Boulevard (bulvár), u, m., fr. = hradba,
ohrada. Rk.

Bouliti. Cf. Listy filolog. VII. 17.

Boulitý, beulig, beulenähnlich. Vz Bou-
lovitý.

Boulovitý = boulitý.

Boulový, Beulen-, Šm.

Bouluně, ě, f., achimenes, Achimenes,
rostl. B. červcová, a. coccinea, sesamovitá,
a. sesamoides, kočinčínská, a. cochinchi-
nensis. Vz Rstp. 978.

Boumati = klátiti. —čím: nohama. Mor.
Brt.

Bouna, y, f., die Schöpfbuhne (im Wasser-
baum). Šm.

Boupřísám = Bohu přísahám. Us. Rjšk.

Bouquoy, vz Buquoy.

Boura, y, f. = hedvábí, které se ku pře-
dení nehodí, die Floretseide. Rk., Hvl. —
Boží dar jako b. (podařený, kyprý, vysoký).
Mor. Knrz. Země jako b. = kyprá. U Po-
ličky. Kšá.