Předchozí (605)  Strana:606  Další (607) |
|
|||
606
|
|||
|
|||
Spasitel milostivý, znaje s-čné želenie té
cizoložnice, kterúž chtěli ukamenovati, řekl jest jí: Jdi a neroď viece hřešiti. Hus I. 81., 232., 290., 372., 377., II. 76., 118., 181., 213., 245., 265., 111. 141., 156., 208., 258. (Tč.). -- S., srdnatý, beherzt. Bychom srdečnější a zmužilejší byli. Reš. — S., v botanice. S. kořen n. koření, viola tricolor arvensis, die Spiesswurzel. — S. semeno, cardiospermum. Ja. — S. strom, cerbera manghas, der Herz- baum. — S. máta, mentha viridis. Jg. Slov. Srdeň, dně, m. = srdečník, svorník, nico-
hlav, hlavní hřebík vozu předek se zadkem spojující, der Spann-, Vorstecknagel. Us. Srdenenko, a, n. = srdínko. Slov. Vz
Srdce. Srdice, e, f., kardioida, čára srditá, die
Kardioide, herzförmige Linie. Nz. — S. = srdce. Rkk. Srdíčko, vz Srdce.
Srdinka, y, f. S. plochá, flabellina cor-
data, prvok. Vz Frč. 10. Srditi se, il, ění, na Slov. — hněvati,
zlobiti se, zürnen. Srditosť, i, f., na Slov. = hněvivost, die
Zornigkeit. Srditý = hněvivý, zornig. Slov. S. jako
osa. Mt. S., Dbš. S. nepravosť. Sš. II. 62. Srdka, y, m., osob. jm. Mor. Sd.
Srdnatě — udatně, zmužile, statečně, herz-
haft, muthig. Us. S. na ně udeřili. Sl. Uh. 1. 128. — S., srdečně, herzlich, aufrichtig,
innig. S. po něčem dychtiti. Kom. S. s ně- kým plakati. V. Žena s. lkající. Ler. Srdnatec, tce, m., ein herzhafter Mensch.
Bern. Srdnatěti, ěl, ční, herzhaft werden, Muth
fassen. — čím : něčí pomocí. Srdnatosť, i, f. = zmužilosť, smělost, udat-
nosť, statečnost, die Herzhaftigkeit, Tapfer- keit, der Muth. V., Eus. Má s. co stará baba. Vz Bázlivý. Prov. Jg., Lb. Dodal si s-sti. Dch. Tím s. k bojování nemálo roste. Sš. II. 142.
Srdnatý (zastr. srdatý) = smělý, zmužilý,
beherzt, muthig, tapfer, unverzagt. S. mysl, Us., král, V., řeč, skutek. Plk. — S., sr- dečný, aufrichtig, herzlich. S. křesťan pilně patřiti má k zákonu božiemu a k životu spasitele. Hus I. 92. — Hus II. 320. Lkáni a s. úpění. Rvač. S. modlitba. Šelc. Srdně = srdečně, srdnatě, treuherzig. S.
do očí jí hleděl. Div. z och. 65. Srdnice, e, f., škrkavka, ascaris lumbri-
coides, der Herz-, Spul-, Rund-, Darmwurm. Čem. Herb. 12. a. Srdojedek, srdojídek, dka, m., core-
dulus, pták, zastr. Rozk. Srdojedně, ě, f., trimorde, červ, zastr.
Rozk. Srďoš, e, m., na Slov. srditý člověk, vz
Srditý. Srdov, a, m., něm. Zierde, ves u Ústi
v Litomř. PL. Srebati == střebati. Slov. — co: poliovku.
Ht. Sl. ml. 204. Sřebřiti se = šikmo se svézti. Saně se
sřebřily. Plk. Srebro, a, n. — stříbro. Slov.
Sřečení, n., placitum. Mm. reg.
|
Sřečiti se s kým. Nechtěl se s ní s. (do
řeči dáti). U Rychn. Sreda, y, f. = středa. Slov.
Sredati = střídati. Slov.
Sredec (Srědec), dce, m., tur. a řec.
Sofia, mě. v Bulharsku. Vz S. N. Sřek, zřek, u, m., zastr. = slabika, die
Silbe. Jel., Bl. Chybil-li sem kde čteny neb sřeku neb slovce opustil, za to prosím, aby opravil, jest-li jist plně, aby mi pravého úmyslu nepřevrátil. Hus II. 440. Sřeknouti se, ul, utí; sříci, sřeku n.
seřku se, sřekl, sřečení = smluviti se, spik- nouti se, sich verabreden o. verbinden. Št. N. 255. Proto sú se Němci sřekli. St. skl. Jakoby se sřekli. Ros. — se na co, na koho. Oni se na něho sřekli. Us. Jakoby se všichni na to byli sřekli. Kom. — se s kým. Us. Rk., Šd., Hk. Sřekl se s huta- řem. Pk. exc. — se koho, čeho = vzdáti se. Us. Sřeknutí, n., die Verabredung. Šm.
Srelati, zastr. = střeliti,
Srelec, lce, m., na Slov. a zastr. = střelec.
Srem, Srym, a, m., vých. čásť Slavonie,
Syrmien, n. Šm. Vz S. N. Sřepiti se = dohromady se svázati, in
einander gerathen. Ros. Sřetězeny; -en, a, o, concatenatus, zu-
sammengekettet, jako články řetězové v řadu spojený ku př. bubliny pateřkovce trojhran- ného. Rst. 494. Sřetěziti, il, en, ení, sřetězovati, zusam-
menketten. — co čím. S. někoho poutem lásky, Koll., silným řetězem. Na Ostrav. Tč. Sretnúti = střetnouti, potkati. Slov. Ht.
Ml. 49., Er. Čít. si. 74. 1. Srez, sřez, u, m., srézek, sřízek,
zku, m. = střez, škopek, das Schaff. Naplňte čtyři sřězy vodú. Bj. 2. Sřez, u, m., sřízek, zku, m. = sříz-
nutí, das Ab-, Zusammenschneiden. — 3. S., místo, na němž co sřezáno, též to, co sřezáno, der Schnitt, das Schnitzel. Us. Sřezati, sřezám a sřeži, žeš; sřež a sře-
zej, zal, án, ání; sříznouti, znul a zl, ut, utí; sřezovati, sřezávati, ab-, weg-, aufschneiden. — co komu: hlavu. Mand. Holič, když jemu bradu holil, hrdlo jemu sřezal. GR. — co jak: na kusy. V. — co čím: pilkou. Us. — co: slámu, dřevo, D., vinici, Jel., nohavice. V. — koho: sbiti, durchprügeln. D., Ht., Kf., Klš. Srha, y, f., dactylis, rostl. S. laločnatá,
říznaéka, d. glomerata, das Knaulgras. FB. 11., Čl. Kv. 108., Slb. 148. Srhký = drsný, hrubý, tvrdý, rauh, grob,
hart. S. konope, len, plátno; opak (povůlný); chléb, ovoce (trpký). Na Mor. Brt. — S. = nemastný. S. kaše. Mor. Bkř. — S., ne- úrodný, unfruchtbar. S. země. Na Slov. Srch, a, m. = sršeň, die Horniss. — S.,
sedlský člověk, slamotrus, maňas, der Schläcks. D. — S., ves u Pardubic. Srchnatý — sršatý, rauh. U Opav. Klš.
Sriablo, srjeblo, a, n. = stříbro. Slov.
Šd. Sřícenina, vz Zřícenina,
Sříci se, vz Sřeknouti se.
Šriča, vz Davor.
|
||
|
|||
Předchozí (605)  Strana:606  Další (607) |