201

Pastýření, n. = pasení dobytka J. Lpř.

Pastýřík, a, m., zdrobn. pastýř. Bil
mého p-ka. Půh. I. 284. — Bdl. Obr. 111.

Pastýrka (pastýřka) = pastrka, pliska.
Laš. Wrch.

Pastýřový = pastorum. Ž. wit. Ezech.
12. P-ví stanové = pastýřů. Bdl. Obr. 68.

Pastýřskotoulavý. P. lidé. Šf. Strž. I.
583.

Pastýřský. P. chatrč, Us. Pdl., nemoc
(opilosť), na Hané, Bkř., bdělosť, horlivosť,
opatrnosť, Skočd. 41., 42., 55., bohosloví,
J. tr., Jg. H. I. 507., hry. Pyp. K. I. 153.
P. mše = druhá ze tří mší, které kněz
o hodu božím vánočním slouží, poněvadž
se při ni čte evangelium o pastýřích. Špch.
20.

Pastýřstvo, a, n. = pastýřství. Kristus
Petrovi p. nad křesťany poručil. Výb. I.
265.

Pastýřův, -ova, -ovo, Schäfer-. Co po-
vídá pastýřova trouba? Děvčata! Požeňte
telata na trávu zelenú, na rosu studenú,
tú tú tú! — 2. Děvčata! Požeňte telata, a
vy staré baby, požeňte ty krávy na trávu
zelenú, na rosu studenú, požeňte! — 3. Da-
vejte snidani, bo je už břuch hladny pa-
pastyřův! Kus chleba světleho, kus masla
do něho, tvarušku! Mor. Brt. Dt. 73., Km.
1886. 409.

Pasula, y, f. = kráva (koza) přepásaná
černým pasem. Mor. Brt. D. — P. = fizula.
Slov. Bern.

Pasvice. Cf. Rstp. 1119.

Pasvicový. P. jablko (rajské), Paradies-
apfel. Dch.

Pasvída, y, f., aristotelia, die Aristotelie,
rostl. Vz Rstp. 316.

Pasvnek, nku, m. = pastviště. Val. Brt.
Ct. letovisko (dod.).

Pasynka, y, f. = pasynek. Val. Brt.

Paša = pastva. Brt. D., Němc. III. 330.,
IV. 349. Jelen táhne na pašu. Brm. I. 3.
142. Kde mají hospodáři paše a lesy, mají
i své salaše. Pokr. Pot. II. 73. Bohatí na
chudobných svoje paše majú. Glč. II. 176.
Kdy sú ovce na paši, sú při nich i valaši.
Na Bezkyd. Tč. Byli sme na karmášu, to
vám byla paša (to jsme se dobře měli)!
Slez. Šd. — P , dle Bača, os. jm. Blk. Kfsk.
1021.

Pašácký = znamenitý a p. Us. v Praze.
Pdl. Cf.Paša.

Pašáchol, u, m., mauritia, die Mauritie,
rostl. palmovitá. Cf. Rstp. 1627., S. N. IX.
50.

Pašák, a, m. = chlapík. Dělá p-ka. Us
Kšť, Rgl., Pdl. On je přece jenom p. Kutn.

Paščeka, y, m. = piják, žrout. Mor.
Brt.

Paščekářka, y, f., die Mauldrescherin
Laš. Tč.

Paščékovať = hubovati, vaditi se. Mor.
Brt. D. 246.

Pašek, os. jm. 1525. Jan P. z Vratu.
Výb. II. 315, Pal. Rdh. I. 88., Mus. 1884.
17., Let. (rejstřík), Rk. Sl. Promluvil k Pa-
skoví polskou řečí zatrhuje. Bart. 185. 15.
— Tk. V. 253.

Pašev, švu, ta., falsche Naht.

Paši, paši! Volání na prase. Vz Prase.
Mor. Kopin. Brt.

Pašice, Paschitz. Blk. Kfsk. 351., 654.,
Sdl. Hr. III. 37., Rk. Sl.

Pašička, y, f. = pastvička. Cf. Paša.
ZObz. XXIV. 76

Pašije Cf. Jir. Ruk. II. 84., Sbn. 218,
Hš. Dod. I. 4., 23, 25., II. 70., Rk. Sl.
Padá-li před velikonocemi sníh anebo prší-li,
říká se: Padají pašije. U Nov. Bydž. Kšť.
Ta od něho dnes slyšela p. (byla hubována).
U Žamb. Dbv. Toť jest veliká p. (pravil,
když obdržel list z radnice)! Let. 362.

Pašijovka, y, f., die Passionsblume. Rk.,
Loos.

Pašijový týden. Vz Er. P. 60., Žlutý,
Hš. Dod. I. 22. Niti v p-vé dny předené
jsou prý velmi pevné. Mus.

Pašinka ves, Paschinka. Rk. Sl. — P.,
y, m., os. jm. Mus. 1880. 492. — P. Petr.
Arch. VII. 123., 127., VIII. 164.

Pašiový, vz Pašijový.

Pašíř, e, m. = pašer. Sá.

Paška, y, f. Nezdá mi se, by paška v tom
čtení česky dobře bylo vyloženo: veliko-
noční hod, neb velk. hod v ten čas ještě
nebyl. Hus II. 109. — P., jm. feny. Škd. -
P = druh síti. Na mor. Slov. Hrbn. — P. =
krása. Slov. Ssk. — P., y, m. = pašák.
To je p. ! Na již. Mor. Šd., Brt. D. 246.

Paškal. Vzal ho na p., er nahm ihn ins
Gebet, in Corda, las ihm den Text. Dch.,
Rgl., Kšá. U Vsetína. Vck. Cf. Rk. Sl.

Paškava, y, f. = nezdoba. Slov. Bern.

Paškaviť = nezdobiti. Slov. Bern.

Paškavý = nezdobný. Slov. Bern.

Paškovec, vce, m. = přívrženec Jana
Paška z Vratu. Mus. 1880. 495.

Paškrta. Koll. IV. 151., List. fil. XII.
322.

Paškrtiti koho = zlehčovati, za nic ne-
míti. U N. Bydž. Kšť.

Paškrtka, y, f. = paškrta. Slov. Phľd.
I. 1. 5

Paškrtnice, e, f. = ženská mlsná, die
Näscherin. Slov. Slav. II. 382.

Paškrtný. Cf. Maškrtný, List. fil. XII.
322.

Paškrtok, tku, m. = paškrta. Slov.
Koll. Zp. II. 83.

Paškvilant, a, m., Pasquillant, m. Bern.

Pašmička, y, f. = pouzdro. Slov. Rr. Sb.

Pašňovice, Paschnowitz.

Pašný = páchaný ? Slov. Od detinstva
duch môj puta vláči, toť ma Nemec zradne
doňho dal, ve dvojražné pašnom krvolačí
vrah mi srdce na smrť dohlodal. Hdž., Phľd.
IV. 157.

Pašov, a, m., mlýn u Kouřimě.

Pašovaný. P. fěrtuška. Němc. Mus. 1889.
359.

Pašovice, Paschowitz. Blk. Kfsk. 1241.,
Rk. Sl.

Pašovka, y, f., Paschowka, sam. u Dne-
spek. Rk. Sl.

Pašovník, a, m. = pašer. Rk.

Pašta, y, m., os. jm. Arch. I. 353.

Pašťák, a, m., os. jm. Arch. VIII. 120.

Paště, ě, n., der Weideplatz. Šm.

Paštěka = paštika. 1588.