Předchozí (253)  Strana:254  Další (255) |
|
|||
254
|
|||
|
|||
Směnku na ukázání p. S. N. I. 3. Toľko
platí, kolko hlas husí v nebi. Slov. Rr. MBš. — o čem. Totéž platí o Dubravníku. Šf. Strž. II 292. — kde (odkud). Taková láska u mne pranic neplatí. Sá. Mezi živo- čichy p-li za nejposvátnější býk, kráva . . J. Lpř. Dj. I. 21. Můj otec platil za jeho otce v židech i křesťanech. Půh. I. 187. Já musila p. v židech z svého věna. Půh. II. 110 — odkud kam. Z kterýchž (ostrovů) se platí k špitálu sv. Pavla. 1579. Plativo, a, n. = platidlo Sp , Loos.
Plativoj, e, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 124.
Platka, y, f., die Platte beim Schneider.
Rk. Plátkosměr, u, m., vz Členosměr.
Plátkovitý, blumenblätterartig. Rst. 464.
Plátkový, zum Blumenblatt gehörig. Rst.
464. P. ulili = plástové, deskovité, placky, desky, Blattelkohle. HrBk. Plátnář, e, m. = pláteník. Šd.
Platně na pomoc mu přitáhl. Abr.
Platnéř. Mkl. Etym. 249. Korouhev p-řů,
Vz Výb. II. 337. Platní peníz (danní). Kar. 103.
Platník = plátce. Od zlého p-ka aj plevy
ber. Rr. MBš. Plátno. Cf. List. fil. XII. 353., XIII. 161.
P. ku přejímání, Paus-, průsvitné (ke kopí- rování výkresů), Hs., smirkové, Smirgel-, Pdl., česané, Črn. Zuz. Chodí, jako když se p. vleče (táhne = trousí se jeden po druhém). U Rychn., u Kdyně. Rgl. Je tam švábů, jako když p. táhne (mnoho). Us. Hra na p. Vz Brt. D. 180., Km. 1887. 213., Sdl. Hr. II. 166., Rk. Sl — P. = plachta lodní. P., do něhož vění větrů jde k nesení bárky. 1512. Mus. 1883. 364. Platnosť křtu, Us., not, Zv., pravidla.
Mus. Zákon nabyl platnosti. Dch. Čemu učí mathematika o tělesech geometrických, má plnou platnosť i o tělesech fysických. Mj. 5. — P. = užitek. Pomoz, co pomoz, jen když je k platnosti. Lpř. Plátnostěna, y, f., Coulisse. Pl. II. 435.
Platnota, y, f. = platnosť. Šm.
Plátnový, Leinwand-. P. továrna. LObz.
XXIV. 245. Platný = kdo platí. Berte, dokud dá-
vám, dnes jsem náramně p-ný (rád platím). U Rychn. — P. = poplatní. Všichni lidé platní jsou nevolní. Vš. Jir. 150. Drží mi dva platná člověky; Dvór s lidmi p-nými. Půh. II. 134., 414. — P. = cenu mající. Vrátil jsem mu půjčku v minci platné. Kká. Td. 282. Lístek na rok p. Us. Pdl. — P. = kdo mnoho váží atd. P. právo. P. důvod, J. tr., člen společnosti, Čch., muž v obci. Smrž. Svazky, zásady obecně p-né. Šml., Sbn. Zemřel pan Michalec, muž velmi platný. Let. 467. P. účastenství v něčem míti. Mus. Poslal jsem ti p.psaní. Črn. Zuz. — P. = užitečný atd. Žádná domluva ni po zlém ni po dobrém pranic platna nebyla. Sá. — k čemu: k spasení. Krnd. 48. — v čem: v práci. Č. Kn. Š. 367. — komu čím. Byl obci naší radami p-ný. Mus. 1880. 161. Plato. Sokrates, mistr Platóv (Platonův).
Výb. 11. 932. |
Platočistý. P. šátek = mající na sobě
tabulky. Mor. Brt. D. 154. Platonický, platonský. P. rok = 25812
roků. Stč. Zem. 92., ZČ. 1. 181. Ve svých Extasích člověka sebral Mantegazza různé definice platonické lásky, jež jsou tyto: Platonická láska je nesmysl, je přelud mozku ; nikdy nebyla a nebude. P. láska je licoměr- nosť, jíž se kryje jiné zboží, P. láska je průvodní list, aby se proneslo podloudné zboží. P. láska jo falešný klíč (paklíč), jímž se dostaneme nepozorované do cizího domu. P. láska je zástěrka impotence. P. láska je maskou k užití zlodějů a zločinců atd. P. láska je quadratura kruhu. P. láska je stý překlad bájky o lišce, jež nechtěla hrozny, že prý jsou kyselé. P. láska je přátelství muže se ženou. P. láska je pravá, skutečná láska, ale bez viny. P. láska je láska s ohledy, jež ukládá náboženství, mravnosť a nutnosť. P. láska je chci, ale nemohu. P. láska je láska bez choutese. P. láska je bratrství duší bez účastenství těla. P. láska je obdiv bez žádosti. P. láska je celá láska k tomu, jehož nemáme. P. láska je celá láska bez zvířeckosti. P. láska je dvojitá, obapolná lež, které nikdo z obou lhářů nevěří. P. láska je první stadium veliké lásky a po- slední stadium malé lásky. P. láska je ode dvou odpřisáhnutá smlouva, kteří zejtra budou křivopřísežníky. P. láska je přísaha námořníkova za bouře. P. láska je dnešní přiznání o jedné části s nadějí, že zítra budeme míti druhou. P. láska je zdánlivý boj mezi dvěma, kteří nemohou bojovati a bojí se krve. P. láska je biskupské sídlo in partibus infidelium, když není žádná fara k zadáni. P. láska je metafysika lásky. P. láska je nejhloupější parodie na nejkrásnější, největší, nejhoroucnější z lidských vášní. P. láska je lev ze sádry, tygr z papíru, hrůzný obrázek hračkou pro děti. P. láska je nej- vyšší výraz idealní lásky. P. láska je triumf člověka nad zvířetem, láska idealnosti na- děje zvěčněná. P. láska je naděje; vlastní láska je věrnosť. Mantegazza praví o sobě, že jako lékárník vybíral z těchto definicí semínka pravdy, smíchal je, utlonkl v hmo- ždýři a dostal novou definici, neobRaznou, věcnou: Platonická láska je pocit, jenž pojí muže se ženou, kteří se vzájemně žádají, po sobě touží, ale dobrovolně se odříkají tělesného spojení, požívají se vzájemně, du- ševně spolu splývajíce. Nár. List. 1888. dne 10/22. Příloha. Platovák, a, m., das Plattireisen. Kůže
se p-kem plátují. Šp. Plátování, das Prattiren.
Platové, Platy = pole u Zašové. Pk.
Plátovka, y, f. = plátovaná práce, zboží,
plattirte Arbeit; P. zlata, Goldplattirung. Hř. Platycephalie, e, f., řec., zploštělá lebka.
Platýs, vz Platejs.
Platzer, tzra, m. P. J. Norb. 1738. Jg.
H. 1. 612., Jir. Ruk. II. 124. Plav dříví. Arch.VIII. 459. Plavci povinni
byli clo dávati z jednoho plavu anebo ploutvy, ale ne z každého voru. Arch. VIII. 459. |
||
|
|||
Předchozí (253)  Strana:254  Další (255) |