Předchozí (663)  Strana:664  Další (665) |
|
|||
664
|
|||
|
|||
s ním sešel (na onom světě = umřel). Us.
Tkč. Nescházejí se hory s horami, ale lidé s lidmi. Us. Tč. — se supin. Sjedechu sě hodovat Št. Kn. š 92. Sejka, y, f., vz Séja (dod). — S. =
hráva sivá. Mor. Brt. — S. = stroj k setí, secí. Slov. ZObz. XXIII. 134 Sejko, a, m., vz Séja (dod). — S. =
linduška pták. Na jihových. Mor Brt. Sejkora = sýkora. To je s. (chlapík)!
ČT. Tkč Sejmouti. Cf. Bž. 183. - abs. Též také,
co nám za desátek náleží, sňato a sraženo býti má. Nar. o h. a k. — co. Když ty dvoje sejmeš (odečteš) Wtr. exc. Zlatý prsten sňal. Sš. P. 126. S. něčí hřiechy, Hus II. 15., 16., III. 217 , s. kuklu, Hus I. 73., II. 385, rúcho. BO. Dvě veličiny s. (sečísti). Šim. 22. Trávu snímati. 1552. Wtr. Fotograf snímá osoby. Us. Pdl. — co, se odkud (čím). S. prsten s ruky, Dal. 118., Kat. 1076., mrchy (mrtvoly) s šibenice, BO., s někoho starosť, tíži s něčího srdce, Dch., nářek s někoho, Bart. 323., korunu s an- děla, Kat. 2572., někoho s kříže, Výb. II. 35., někomu bělmo s očí, Dch., někoho s koně. Sš. P. 22. Ta věc se s práva snímá. Wtr. Z té příčiny jej do vězení beřeme a z správy děkanské snímáme, farářem v církvi naší na ten čas aby nebyl. Jdn. 194. S sebe své rúcho. Pass Vinu s žida penězi s. Št. Ku. š. 158. — se, co s čím. I sně se ščítem i mlat i nepronikavý helm. Rkk. 17. Aby se spolu nesnímala tajně. Št. Kn. š. 66. — co kde . Přišel k první dceři, sňal klobúk u dveří. Sš. P 110. Trám na zahradě snímati. 1552. Wtr. — co kam. Na pavezu šípy snímají (zachy- cují). Ler. Složené činitele do závorky s. Šim. 25. — na čem. Co dal na ten list a to ukáže quittbriffy, to má jemu sníti na tom dluhu. Půh. II. 253., 325. — co, se čím. Prudkou vášní se znímaje. Šml. I. 99. S. klobouk pravicí. Hrts. Toť Buoh po- káním senme s něho zde neb v čistci. Št. Kn. š. 142 Sníti se v hramadu láskú. Hus II. 108. — se več kde. By se v manžel- stvo sněli před knězem. Št. Kn. š. 91. — oč. Snímali se o půlky sukna (hráli v karty o ně). U Rychn. Mak — jak čím. Jalové kamení snímá se po vrstvách lopatou. NA. IV. 159. Víc a a míň a snímají se vespo- lek, heben sich gegenseitig auf. Nz. Rámě boží podlé věčných lásky zákonů mnohým dušem snímá oponu. Sš. Bs. 169. Sejmutí ve sladovnictví. Vz KP. V. 253.
Sejnice, e, f. = secí stroj, Säemaschine.
Sejný, säebar. Svátek p. Marie sejné
(den narození p Marie). Obz. XXIV. 173. Sejo, a, m. = božík povětrný. Č. Čt. II.
386. Sejráček, čku, m. (sýráček) = klopený
koláč s tvarohem homolkou sypaný. U Kr. Hrad. Kšť. Sek odraziti, pariren. — S. To je sek =
pěkné, chutné. U Studené. Vlchř. Sekač, Mäher. Vz Kosec (dod.). — S.,
os. jm. Arch. VII. 720. — S. Štěpán, 1840. až 1872., učitel a spis. Rk. Sl. — Sekáček kovářský žlábkovitý, k zakulacování rohů, |
Hohlhauer. Vz Včř. Z. II. 15., 16. S. k sá-
zení baněk, Schröpfschnapper (s 16 nožíky). Us. S. v hrnčířství nůž k rozsekávání vy- páleného nádobí. Vchr. Sekakul. Vz Rstp. 746.
Sekan, osekan, u, osekanec, nce, m. =
sikolec, hůl pastýřská. Slov. Koll. St. 821. Vz násl. Sekanec, nce, m. = sekan (dod.). Sl. spv.
I. 25. Sekání do drobů = rozsekané maso Us.
Fč. Sekanička = polievka s cestom (těstem)
usekaným. Slov. Zátur. Cf. Mrvenička, Stě- ranka Sekanina jídlo: jatrová, paštiková, rybí,
skopová, telecí, zvěřinová. Hnsg. Sekanisko = mítina. Slov. Phl'd. VI.
258. Sekanka = řezanka. Nasekal s-ky, na-
kosil mi trávy, zametal kuchyňu, podojil mně krávy. Sš P. 664. — S. = sekané zelí z řepy, z košťálů. U Kdýně. Rgl. Sekant, a, m. = člověk přísný, týrající,
kousavý. Us. Kšť. Sekantní = přísný, týrající. S. baba,
bissig Šml. Sekaný. S. pečené, mandle. Us. Dch. —
jak. Pilník jemně sekaný. Us. Pdl. — S. bába, Afterspinne. Vz Sekáč. U N. Bydž. Sekati. Vz Mkl. Etym. 290, List. fil.
1883. 127. — co. Přímka A seče přímku B. Us. Pdl. — odkud. Petr vytrhna meč poče ot něho sieci (pochopy od Ježíše) Hr. rak. 233. — jak. Seká to jako do jitrnic (rychle čte, odříkává). Us. Rgl. Stárek sekal be- ránka vod hlave k vocaso. Vz Brt. N. p. I. 309. Meč seče straně na obě. Anth. I. 3. vd. 34. — čím po čem. Mečem sekl po šíji. Msn. Or. 142. — se čím oč. Protož chceta se o ni slovy séci. Výb. I. 930. Sekavec, vce, m. = chřástal polní. U Zá-
smuk. Šír. Pt. Sekavka, y, f., pole. MzO. 1890. 129.
Sekavý, gern hauend. S. bába = červený
brouček, který prý seká nohy dětem, když jsou večer u vody. U Bydž. Kšť. Sekec, kce, m. = bití. Dostaneš s. Us.
Rjšk.
Sekera. Cf. Šrc. 145., Šf. III. 557., Vlšk.
409., 414., Mkl. Etym. 290. Sekera, Moravci hůře: sekyra. Bl. 275. V Ev. olom. sekyra. Sekyra také obecně v Čech. S. kolářské: ličnice, rubačka, střihovačka, tesla. Wtr. Obr. 588. Sekyrka Bourací, kladivová, R. Smekal, lezecká, Steigerbeil, n. Spíše ho musí utlouci n. dáti mu sekerou, než by umřel (když se nemoc zlomí) Tkč. S. lesu neuškodí bez tesu. Lpř. Kdo tone, s-ru sli- buje a když vytáhneš, i topůrka líto.Ne- chopě se s-ry, chaloupky nezroubíš. C. M. 124. Tupá s. bez drva zle se hodí. Cf. Kůň, Bota. Sekera mente' rychle čteno zní: Sa- kramente. Brt. — S. = dluh Udělal v ho- spodě pěknou sekyru. U Kdýně. Rgl. — Na Sekyře = jižní čásť Rakovníka, dříve tam byl rybník Sekyra. Wtr. — S., y, m., os. jm. — S. Václ. J, 1815.—1875., lékár a botanik. Vz Rk. Sl. — S. Jindř., naroz. 1839., katech. při gymn. v Praze. |
||
|
|||
Předchozí (663)  Strana:664  Další (665) |