Předchozí (520)  Strana:521  Další (522) |
|
|||
521
|
|||
|
|||
Pedometr, u, m., z lat. řec., hodometr,
kročeječet, cestoměr, nástroj ukazující počet kroků při chůzi učiněných. Vz S. N. Ped-um, a, n., lat., berla pastýřská na
konci zahnutá; p. episcopale, berla biskup- ská. Rk. Vz S. N. Peer (angl., pír), vz Pair.
Pefel, u, m., šp. z něm. Befehl, v obec.
vojen. ml., rozkaz. Dal nohám pefel —- utekl. U Olom. Sd. Pegáč, e, m., nenakynutý koláč; pekáč
(pánev). Mor. Mřk. Pegae, gt. Peg, pl., f., bylo mě. v Mega-
ridě. — Pežan, a, m. — Pežský. Peganit, u, m., zelený n. zelenošedý ne-
rost. Vz S. N., Bř. N. 139. Pegas-us, a, m., okřídlený kůň z krve
Medusiny zrozený, fabelhaftes Flügelross, Dichterpferd, n. — P., souhvězdí na severním nebi. Vz S. N. Pegmatit, u, m., hrubozrná žula. Vz S. N.,
Krč., 233., Schd. II. 139., Bř. N. 244., KP. III. 16. Pěha = píha. Na mor. Zlínsku. Brt.
Pěhastý = pěhovatý. U Ostrav. Tč.
Pehliti se, v něčem se přehrabovati. U Ji-
lemnice. Pehmiš, e, m. Poznáš p-še v slaměném
klobúce. Smil. Prov. (V 14. stol. nosil český lid slaměné klobouky). Výb. I. 1213. Pěhovatý = píhovatý. P. tvář. Na Mor.
a ve Slez. Pk. Pěhový hřebec. Ad.
1. Pech, a, m. Petr. Pověděl Pech: svého
hleď, cizího nech ; pověděla žena Pechova: ten nic nemá, kdo svého nechová. Prov., Jg., Č. M. 271. — P., zastr., otrok. Ros. 2. Pech, něm. Der hat Pech: Všecko mu
křížem jde. By se na hlavu stavěl (by sebou o zem bil), s nic býti nemůže. Sedí na raku (který totiž zpět leze). By se břehu chytil, i ten se s ním utrhne. S ním se všecko trhá. Vlastním nožem se pořezal atd. Pt. Špatně: Ten má smůlu. Pěchačka, y, f., Plattstampfer, m., náčiní
kloboučnické, kterým hladí klobouky, trdlo. Pechan, Pechák, a, m. = Petr. Gl. 227.
Pechauec, nce, m., vlastní jméno. Jest
pravý (druhý) P. Prov., Jg. Pěchař, pěchač, e, m., kdo pěchuje,
tlukař, der Stampfer. D. Pěchava, y, f., sesleria. P. modrá, s. coe-
rulea. FB. 9. Péchavka = pejchavka. Mor. Hý.
Pěcholec, lce, m., náčiní k pěchování,
Stampfklotz, m. Us. na Mor. Pěchořiti se, il, ení, snažiti se, streben.
Slov. Pěchota, y, f., pěší chůze. P-tou jdoucí
(pěší). V. P-tou choditi = pěšky. U Opav. Pk. Der Fussgang. — P., pěší lid. Fussvolk, n., Infanterie, f. U velikém počtu jízdy ap-ty. V. Dragoni ku p-tě se přivíjejí. Kom. J. 698. P. těžká, lehká. Nt. P. rakouská má 80 pluků. Vz Csk. I. 5. 29. Vz Vojsko. Pěchoun, a, m., lépe: pěšec, Fussgänger,
Infanterist, m. D. Pěchour, pěchúr, u, m., chůze nohou,
Fussgang, m. P-rem jíti = pěšky. Ros. — P., a, m., na Slov. = pěšec, pěší. Nebudem |
pěchúrom, leč budem husárom. Koll.Fuss-
gänger, Infanterist, m. Pěchourovati = pěšky jíti, zu Fuss ge-
hen. Ros. Pěchovač, e, m. — pěchař.
Pěchovačka, y, f., die Stampferin. —
P., pích, die Stampfe. Us. Jg. Pěchovadlo, a, m.; pích, der Stössel, die
Stampfe. D. Pěchování, n., das Stampfen, vz Pěcho-
vati. P. jílové, die Lettenstauchung. Bc. Pěchovati, z pich (pichnu). Gb. Hl. 144. P.
— palicí, nohama, rukama stloukati, stampfen.
— co : hlínu, zelí. Us. Bača se též spravuje
hrudu sýra pěchuje. U Rožn. — co čím: mlat, síň jílem. D. Pechovati (pěchovati) se, těžkou práci
konati, nuzovati se, sich schwer nähren, hart arbeiten. Ros. Pěchovatka, y, f., beran k stloukaní
dlažby, der Pflasterschläger. Jg. Pěchovný, těžký, otrocký. P. dílo, schwere
Arbeit. Ros. Pěchúr, vz Pěchour.
Pěchý, lépe: pěší, zu Fuss. Ros.
Pěchýř, e, m., kdo rudu tluče, der Erz-
pocher. V. Peiraieus, vz Piraeeus.
Pejraiejský, vz Piraeejský.
Peiritho-os, a, m., král Lapithův. Vz
S. N. Peisistrat-os, a, m., vz Pisistratus.
Peitho, gt. Peithoi, f., dle Kosť, Zk., lépe
dle Brs. 29. podlé Ryba: Peith-o, y, f., bo- hyně přemlouvání. Vz S. N., Bž. 116. Pejfčiti, il, en, ení, kouřiti, dýmati, rau-
chen. U Vysokého. Světoz. Pejchavka, y, f., v již. Čech. druh houby,
z které hnědý prach vypejchne, zmačkne-li se. Kts. Jinde: prašivka, prašiváček. Vz Pý- chavka. Pejchlý, pouchlý, kyprý, dobře duchem
naběhlý, aufgeblasen. P. chléb, koláč, buchty. Ros. Pejchnouť, v již. Čech. = vyfouknouti,
aufblasen. Kts. Pejchovati, pýchovati = namáčeti, do
louhu dáti prádlo, než se pere. Us. na Mor. a na Slov., beuchen, sechteln, laugen. Jg. Pejchovna, pýchovna, y, f., místo, kde
se pýchuje, der Beuchort. Pějieše = pěla, zpívala. Kat.
Pejručí, n., roždí, Gesträuch, n. U Klat.
Pejs, u, m., dlouhá kudrna polských židů
u ucha. Vz S. N. Pejsek, psík, vz Pes.
Pejzák, a, m., v obec. mluvě = zloděj.
Mauser, Dieb, m. Jg. Pejzati, pejznouti, v obec. ml. = krásti,
stehlen. Rk., Jg. Pek, u, m., na Slov. horko, die Hitze.
Plk. Pekáč, e, m., pekáček, čku, m., pánev,
kuthan, die Bratpfanne. Kom. J. 431., V. Na p-či péci pečeni. Us. Sedí (lapí) jako p. Jg., Hý. P. dělati, hubu na p. míti = ku pláči se míti. Na mor. Zlínsku. Brt. — P., koláč, Boč. exc, Brodkuchen, u Litovle, Kčr., lívance, bramborové placky, u Hlinska. Ktk. Pekla jsem dnes chléb a udělala jsem také |
||
|
|||
Předchozí (520)  Strana:521  Další (522) |