Předchozí (1204)  Strana:1205  Další (1206) |
|
|||
1205
|
|||
|
|||
Norec, hyphyaros, der Schlammschwimm-
käfer. N. vejčitý, h. ovatus. Kk. 54., Rk. Sl. Nořecí hůlka, der Tauchstab. Wld.
Norek. Mkl. Etym. 212., List. fil. 1884.
321. Noremní, Norma-. N. dni (v nichž za-
pověděny jsou divadelní hry, veřejné zá- bavy a tance). J. tr., Bor. 648. Vz Norma. Noreš, rše, m., os. jm. Arch. I. 401, Pal.
Rdh. I. 123. Nořič, e, m. = nořec. Sš. Sm. bs. 112.
Nořidlo, a, n. = olovnice, das Senkblei,
der Senkel. Čsk., S. N. XI. 85. — N. = zkoumadlo hustoty kapalin, die Senkwage. Šp. Nořín. Blk. Kfsk. 933., Sdl. Hr. II. 279.,
Rk. Sl. Nořiti. Vz Bž. 31., Mkl. Etym. 212.,
Krok III. 243. — co: slzy = roniti, prolé- vati. Cf. List. fil. IX. 315.—316. Protož kakž hořce nořieše slzy jasnú svú očiú (get. dual.). Kat. v. 2393. Cf. Unořiti (dod.). — co kam. Peruť v blankyt n. Osv. VI. 55. Voják mečem ve mnicha své noří hledy. Hdk. V důl je noří těžká závaha. Čch. Bs. 63. — se kde: v bahně. U Opavy. Klš.— co, se odkud (kde jak). Nad táborem jich mohutný svůj obrys noří ze tmy za- smušilý obr severní. Kká. K sl. j. 64. V tem- ných obrysech n-la se z šera jeho postava. Hrts. Srdce z hloubky své si noří obRaz. Kká. Pohled zpod přílby n. Čch. Bs. 71. N. se z hloubky. Kká. Z temna n-la se po- stava. Vrch. Nořizov, ves u Lipůvky.
Norka, y, f. = krůta. Cf. Norák, MoRka.
U Příbora. Brt. --- N., die Tauchgans. Slez. Tě. Normala, vz Normale. N. plochy, k prů-
mětně, Tafelnormale; plocha, rovina nor- mal, Jrl. 236., 421 , 422., 424., hlavní da- ného bodu, Vnč. 4., isoklinická, thermická. Stč. Dif. 228., Zem. 554. — Cf. Jd. Geom. IV. 64. Normální zalesnění, normale Bestückung,
věk, Sl. les., mzda, čas pracovní, roztok kyseliny tříslové, Normalgerbsäurelösung, vápenné mléko, Normalkalkmich, kyselina dusičná, -Salpetersäure, kyselina sirková, -schwefelsäure, postava, -Stellung, Šp., ro- vina, Vnč. 4 , Jrl. 424., měřítko (základní), míry, metr, kilogramm, tlakoměr, svíčka, plamen, ZČ. I 17., 16., 410., III. 11., 17., přímka, NA. V. 2., napjetí, průřez trámu, Pek. 29., 51., řez, tlak vzduchu, teplota, Stč. Dif. 240., Zem. 496., 521., 560., 564., stav vody, oděv (dra. Jägra). Us. N. ladění, stupnice, ton. Vz Mlt. Úhly, jichž ramena jsou navzájem n., Rovnají se sobě. NA. V. 5. Normalnoslovný, verbalní. N. methoda.
Sepsal Taubenek. Norník, a, m., canis isatis. Šm.
Norny, f. = germanské sudice. Vz Sbor.
ué. 1859. 205. Nořný přístroj, der Tauchapparat. Hrbk.
Norsko, vz Rk. Sl.
Noruč, e, f. — náruč. Laš. Tč.
Norvežan, Nořan, a, m., ein Norweger.
|
Nos. Cf. Šrc. 129., 543., Mkl. Etym. 217.,
Rk. Sl. N. má kořen (radix), hřbet (dor- sum), hrot (apex), křídla (alae), chřípě (na- res) a uvnitř dutinu (cavitas) přehrádkou (septum) přepaženou, která prochází no- zdrami (choaHae) do hltanu (pharynx). Stff. Enc. paed. I. 269. Cf. Frňák, Rypák, Ňu- rák, Ňufák. N. rudý, vz Slov. zdrav. 262., umělý. Ib. 449. N. rypákovitý, chobotnatý, ethmocephalia. Bolavý nos lojem si mažeme. Us. N. natáhnouti, ein langes Gesicht ma- chen. Dch. Nevím, kto mu to v n. napískal (namluvil). Wtr. exc. A jak n. zvedá (pyšný)! Kká. Td. 213. Nosu prsty nevrtej. 1629. Prstami nos vysákovať neprislucha k jedlu. Glč. II. 346. Utíraje n. netrub na troubu (nedělej dvou věcí najednou). 1629. Wtr. Nakašlati komu v nos (o něho se nesta- rati). Us. Má měkký nos (lže); Jsou si po- dobni, každý má n. mezi očima: Šla ži- dovka podlé lesa, vrazila si trn do nosa. Kšá. Dostal to do nosu (dověděti se toho v čas); Nosí výše n. než hlavu (pyšný). Us. Dbv. Ověsil n. (něco ho mrzí). Rr. Sb. Nepřeje mu nosu mezi očima (je velice zá- vistivý). U Kr. Hrad. Kšť. Co se milá na mne hněváš, že se mnou nic něrozmlouváš? či je ti co ně v nos, či tvá nerozumnosť? Sš. P. 254., Brt. N. p. I. 153. Bude nosem orat (o opilém). Us. Mysli, že ma Slezsko a Rakusy a ene ma pod nosem fusy. VSlz. I. 235. Kdo svůj n. do všeho strká, strčí ho i do hovna. Slez. Tč. N. svrbí, bude laciný sýr. Us. Svrbí-li někoho nos, přibude mu přátel. Mus. Kdo s končitým nosem chodí, blekot jest a sváry plodí; Kdo má krátký n., vztržený, opilec jest a blekot; Ženy s ostrým nosem chovej se; Kdo má tupý n., nerad se hněvá. Výb. I. 958., 960., 961. Po nebi hvězdy chvátá a co pod no- sem, nevidí. Lpř. Cizí vidíš pod lesem a své nevidíš pod nosem. Sbor. uč. Co učinil Bůh přede tváří všech? Nos. Brt. Dva chlévky pod jedním doškem (nos). Km. 1886. 736. — N. = zobák. Každý ptáček svým se nosem živí. Bž. Každý pták tak zpívá, jak mu nos narostl. Bž. exc. N. = čapí zobák. Ezp. 1580. Tvrdým nosem poče hnoj hrýzti (kohút). Ezp. 229. Nosem křídel mu pozdvihuje. Vz Pozdvihnouti co čím. Hus I. 150. — N. zvířat. Cf. Povétrník(dod.). — N. měchu, die Balgdüse, Šp., ve výhni, vz Dyxa. — JV. = ostrožna, ostroh, okřídlí, výběžek do moře, die Landzunge. Sl. les.— Ň. = vynikající špice oblouku v kružbě go- tické. Method VI. 92. N. = sfaerické troj- hrany mezi špičatými ozdobami n. př. v okně v kružbě. Rjšk. exc. — JV. střevíce. A také veliká jest přiekaza u skvrně tak dlúhý n. Št. Kn. š. 170. — N., a, m., os. jm. Arch. VIL 715., Tk. V. 252., Blk. Kfsk. 1015. Nosačka, y, f. = nůše. Laš. Tč. — N. =
putna se šandami na nošení (lašsky: šlová putna). Val. Brt. — N. = plachta, ve které se něco nosí, jako děti (chůvka), plevel z pole a p. Laš. Tč., Brt. D. 237. — N. = chůva. Brt. D. 237. — N-ky = dvě spojené tyčky, na kterých se zboží do stodoly nosí. Nosadlovice, dle Budějovice, Nosalo-
witz. |
||
|
|||
Předchozí (1204)  Strana:1205  Další (1206) |