491

Hrejtiti, il, cen, ení, nadělati, vyváleti,
derb machen. Us.

Hřenouti, ul, utí = zahřměti. Nebeský
hlas jakožto hrom hřenul. Ms., Č.

Hřestačka, y, f., lépe: chřestačka. Berg.

Hřestati, lépe: chřestati. Jg.

Hřešiti, 3. pl. -ší, hřeš, -še (íc), il, en,
ení; hřešívati = hřích páchati, sündigen. —
abs. Boj se Boha, styď se lidí, nehřeš více,
pán Bůh vidí. Jg. Člověče hřeš, pekla ne-
ujdeš. Mt. S. — proč. Jinakby ze zlosti
a ne z neumělosti h. musil. V. H. z nevědo-
mosti, Rk., z nerozmyslu. Kom. Chudý z nouze
hřeší. Č. — na co: na milosť boží h. Br.
Na Krista aby nehřešili. Br. Hrozně na něho
hřeší (laje, kleje, flucht). Ros. — čím: rukou.
Bl. Čím kdo hřeší, tím trestán buď (bývá).
Rb. — čím proti komu. Velikým hříchem
hřešil proti Bohu. Št. — s kým. — se
někoho, na Slov., v podezření míti. Jg. —
čím v čem kde. Bohatec mnohými hříchy
skrze jazyk hřešil jest za stolem v rozličných
krmiech. Chč. 633., 445. — nad kým. Páni
hřeší nad nimi. Chč. 445. — komu, klíti,
láti, vaditi se, KB., na Mor. Co je ti? vy-
bila ti tvá máti? lebo ti hřešila tvá maměnka
milá? Mor. Pís.

Hřešivý = hříšný, sündig. D.

Hřešný, zastr. = hříšný.

Hřešpytel, tle, m., hříšník, der Sünden-
sack. D.

Hřevnice, e, f., das Treibhaus, Sych.,
záhřevna, hřejna.

Hřevný = hřející, wärmend. H., oheň.
Hank.

Hrez, i, f., bláto, neřád, Koth, Schmutz.
Mat. verb.

Hřezdík, a, m., ryba. Žid.

Hřeznouti, hříznouti, znul a zl, utí, to-
piti se ve hřezi, sinken im Kothe atd.

Hřib, u, hříbek, bku, m. Bilz, Pilz. H. je
houba znamenitá. Kom. Pravdivý h. Us. H.
židovský (křemeňák, májový hřib, polohřib,
májovka), jelení. Jg. Správní lidé neberou
se ledakdes co hřibové. Šel do lesa na hřiby
(umlkl, utekl). Pošleme ho na hřiby (odstra-
níme ho. Vz Odbyti). Lb., Jg. A ty sedíš
co hřib (lenoch). Mus. Povídají, když se
hřiby zrodí, chleba málo. L., Šp., Lb. Vz
Hospodářský. Mnoho hřibův, málo chleba.
Č., Er. P. 80. Přibývá jich jako hřibů po
dešti. Pk. Hřiby, ryby, louka, mouka (vše
má, čeho potřebuje. Vz Boháč). Lb. — H.,
shrbělec, stařec; člověk nečilý, neohebný, ein
Klotz. Jg.

Hřiban, u, m., Schwammsaueres Salz. Presl.

Hříbě (na Slov. žríbě), ěte, n., pl.: hříbata;
hříbátko (na Slov. žríbatko). Kobyla hříbata
hází (lépe: se hřebí). Jg. Návidí ho co valach
h. Přeje mu, co valach hříběti. Pozdní h.,
žito Havlovo, řídko bývá z toho co dobrého.
Rým. — H., pila s obloukem, Bogensäge.
Jg. — Hříbátko u soukenníka, vz Důtka, 2.

Hřibec, bce, m. = hřib.

Hříběcí, í, n., šp. místo: chřípěcí. Vz
toto. H., ozhřivka, koňská rýma, chřípěcí;
na Slov. kech, kach; na Mor. soplivice. Ch.
nebezpečné, podezřelé. Šp. Kůň má, dostal
hříběcí. Jg.

2. Hříběcí, od hříběte, Füllen-. Ros.

Hříbek, vz Hřib. — H., bka, m., hříbata
pasoucí pacholek. D.

Hřibet = hřbet.

Hříbětník, u, m., kobylí materník, Gebär-
mutter der Stutte. Jg.

Hříble = hříbě. Us., Dch.

Hřibojedy, pl, dle Dolany, jméno místa,
Hummel. Mus.

Hřiboryp, u, m., mycetophagus, hmyz.

Hřibovatosť, i, f., Schwammigkeit, Pilzig-
keit. —

Hřibovatý, bilzähnlich; schwammig.

Hřibový, hříbkový. Pilz-. H. omáčka,
polívka. Jg., L.

Hříčka, y, f. Tvoříce zdrobnělá slova dlou-
žíme krátké kmenové samohlásky: čas —
čásek, dar — dárek, ves — víska, tedy
hra — hříčka. Plk. Ale Jg. má hřička, jakož
se vůbec vyslovuje (Brt. ). Vz -ka. Hříčky
z někoho sobě strojiti. Us. Za hřičku někomu
býti, někoho za hřičku míti. Šm. Ostatně vz
Hračka.

Hříčník, u, m, nebozez k rozvírání děl
palečných.

Hřídel, e, hřídelík, u, hřídílek, lku, hří-
delec, lce, hřídelíček, čku, m.; hřidélko, a,
n. Na Slov. gredel. Stran odvození vz Mz.
32. — H. = dřevo, na němž co visí n. se
točí, der Wellbaum, Cylinder, die Welle,
Walze, Achse. Jg. H. ležatý, dřevěný válec
u rumpálu, jeho čepy leží v žabkách, za-
puštěných v sloupech. H. dřevený n. železný
válec u kola, jeho čepy v hnízdech n. pán-
vicích se otáčejí. H. kroužiti, okovati, dlabati.
Vys. H. paleční; kolo na hřídeli (vratidlo,
rumpál). Nz. H. (osa) ze dřeva, z litiny. Na
koncích hřídele jsou čepy = tenčí válce, na
nichž se h. točí. H-le stojaté n. ležaté. Čepy
stojatých h-lů jsou v žabkách aneb v pánvici
zapuštěny ve zhlavíčku, čepy vřeten chodí
v jamkách kuželice. S. N. H. u zvonu. Háj.
Na hřídeli mlýnském jak vodní tak i paleční
kolo zaděláno je. Us. Hřídelík mlýnský py-
tlíkem potřásá. Us. Klepá jako mlýnský hřídel
Vz Váda. C. — H. pily, vážek, pluhu (pod-
plužník, jenž zadní díl pluhu s předním spo-
juje). D. — H., u dělostřelců, der Schild-
zapfen. Bur.

Hřídelatka, y, f., oliva, plž. Krok.

Hřídelní, Well-. H. strom. — H. podkop,
Schilddeckel. Bur.

Hřídelnice, e, f., hřídel u pluhu, Grendel.
D. — H. ve varhanech, Wellentafel. — H.,
Schildpfanne. Bur.

Hřídelový, Well-.

Hřídlo, a, n., díra ku př. do prsku, do
peci. Ofenloch. Us. — H. ucho u nádoby,
der Henkel. Pozdě s čbánkem po vodu, ano
se hřiedlo utrhlo. Mus.

Hřiecha = Řecko. Kat. I.

Hřích (dříve: hřiech), u či a, m. Die
Sünde. Hřiech jest vóle chtieti dosáhnuti cos
buď, ješto je proti spravedlnosti. Št. H. dě-
dičný a skutečný. Skutečný: těžký (smrtelný)
a lehký; H. hlavní, proti duchu svatému, do
nebe volající, cizí. H. dobrovolný, Kram.,
němý (mužoložství). D. H. přirozený, počá-
tečný, prvopočátečný, prvotný, prvorozený.
V. H. všední. Us. H. prvopočátečný, lépe:
prvotný, Šr., dopustily, Št., němý a sodomský