Předchozí (1210)  Strana:1211  Další (1212) |
|
|||
1211
|
|||
|
|||
marina kýtičicu. (Z Gutfelda). Sš. P. 35.,
92., 227., 376., 384., 400., 432., 577., 597., 637., 749., 796., 800. — Prsténky = pomněnka, das Vergissmeinnicht. Us. — P., co k prstenu podobno, ku př. mázdra okolo hloubku ně- kterých hub, der Ring; mázdra táž od hloubku odtržená a na kraji klobouku visící slove: oponka. Rostl. — P., kadeře, die Locken. Vlasy v prstencech skadeřené. Rkk. Vz Prsténkovati. — P. břišní, der Bauch- ring. — Prstenec, der Gummiring. Prm. — P., růže, obrouček kostrbatý u pně jeleního pa- rohu. Sp. — P., kroužek k upevnění kosy. Us. — Prstenec, der Spannring, slouží k tomu, aby kleště pevně držely železo, byť jich ruka nesvírala; jest to polokroužek, který stahuje ramena kleští. Hk. Prstenák, u, m. = prsten. Na Mor. Vz
Prsten. Prstenář, e, m., der Ringmacher. Šm.
Prstenec, nce, m. = prsten. — P., prst.
Vz Prst. — P., kroužek ku př. okolo holi hrabičné. Us. Prstenice, e, f., motýl kladoucí vejce
okolo proutků stromových na způsob prstenův, bourec prstenčitý, gastropacha neustria, die Ringelmotte. D. Vz S. N., Schd. II. 517. Prsteník, a, m., prsténkář, der Ringma-
cher. D., Aqu. — P., vz Prst. Prstenitec, tce, m., triguera, rostl. lilko-
vitá. Rostl. Prstenitý, geringelt. Šm.
Prstenivka, y, f. = prstenice. Šm.
Prsténkář, e, m., vz Prsteník.
Prsténkářský, Ringmacher-. P. řemeslo.
Prsténkářství, n., die Ringmacherei.
Prsténkování, vz Prsténkovati.
Prsténkovati, prstenem opatřiti, ringeln.
P. se, na Slov. = snoubiti se, sich verloben. Již se prsténkovali. Plk. — P. se, kroužiti se, sich ringeln. — se komu. Vlasy se jí pěkně prsténkují. Jg. Prsténkovatosť, die Ringelförmigkeit.
Rostl. Prstenkovatý, prstenkovitý, geringelt,
ringförmig. Prsténkový, ringelig.
Prstenní, -ný, Ring-. P. truhlička (na
prsteny), das Ringkästchen; kolba (když rytíři dřevcem n. šípem prsten či kroužek nabůsti hleděli), das Ringstechen; žehadlo (kterým se koňům uťatý ocas připaluje), das Ringelbrenneisen. Ja. P. prst, vz Prst, der Ring-, Goldfinger. V. Prstenový, Jád., prstenský, Ms. bibl.
= prstenní, Ring-. P. prst. Prstenovati, prstenem opatřiti, ringeln.
— koho : nevěstu. Č. Sl. pís. Prstěný, z prsti, ze země, zemský, irdisch.
P. chýše = hrob. Hlas. Adam byl vzat ze země, z prsti a tudy zemským či p-ným sluje. Sš. I. 284. — P., vz Prstnatý. Prstíce, Pürschütz, ves v Brněnsku. Mus.
Prstíček, čku, m., vz Prst. — P-ky, druh
hub, Fingerlinge, m. Jg. Prstikovec, vce, m., dactyloctenium, druh
trávy. Rostl. Prstitý, palmatus. Světoz.
Prstnatý, prstěný list, dlanitožilný, slo-
žený z lístků na konci řapíku paprskovitě |
se rozbíhajících, jako listy koňského kaštanu,
gefingert.Čl. Kv. XXVI. Prsťnatý, Dammerde enthaltend. P. hnůj.
Jg.
Prstní, Finger-, Zehe-. P. článek, Finger-
gelenk, n. Jg. P. nehet, konec, kroužek (prsten), hřbet atd. Šm. Prstní, Dammerde-. P. vrstva. Um. les.
Prstoklad, u, m , v hudbě, der Finger-
satz. Rk.í Prstolistý, fingerblätterig. Dch. Vz Prst-
natý. Prstolonmý, fingerbrecherisch. P. hra.
Šm. Prstolomství, n., die Fingerbrecherei
(vom Bravourspiel). Šm. Prstomluva, y, f., die Cheirologie. Rk.
Prstoprava, y, f., die Cheiromantie. Rk.
Prstorožanka, y, f., růžoprstá dennice,
die rosenfingerige Morgenröthe. Vký. Prstovati, prsty hráti, fingern, mit den
Fingern spielen. Šm. Prstovitý, fingerförmig. Us.
Prsťovitý, humusartig. Dch.
Prstovka, y, f., sigillina. Krok.
Prstový, Finger-. P. kosť. Sal.
Prstový, Humus-. P. kyselina, die Humus-
säure, der Ulmin, Moderstoff. Presl. Prstozvěr, a, m., das Cheirotherikum.
Šm. Prstýnek, nku, m., malý prsten, ein Ring-
chen. Us. — P., hra dětská. Na p. hráti. Us. Br. Prstýnkovatěti, ěl, ění, sich ringeln,
kraus werden. Us. u Olom. Sd. Prstýnkovatý, ringförmig, krauslockig.
P. vlasy. Us. u Olom. Sd. Prsubicí, brustschlagend. P. naříkání,
planctus. Vus. Prš, e, m. = prch, déšť, der Staubregen.
Us. Pršba, y, f. = prška, der Regen. Us.
u Petrovic. Dch. Pršecí hodiny, die Sanduhr. Půh. 1528.
Vz Pršící. Pršení, n., das Regnen. P. deště. Pref.
Dá-li se do pršení. Sych. — P. vlasů = mol. Ras. Pršenice, e, f. = prška. D.
Pršeti, prším, prš, šel (pršalo u Uher.
Hradiště a jinde, Tč.), ení; pršívati = sy- pati se, prchati, padati, stieben, sprühen, fallen; dštíti déšť, sníh, regnen ; barvu tra- titi, verschiessen. Jg.— abs. Aby ten prach ven pršeti nemohl. Čern. Krásná růže prší. D. Dyž bude deščiček pršeti. Mor. P. 142. Na štěpu jedno listie se rodí a jiné prší. B0. Střelil oknem z ručnice, až skla pršela. Bart. Často pršívá, ale toliko samý déšť; nebo sníh a kroupy nikdy tam neprší. Har. II. 35. Prší, prší jalovec, ztratila jsem pět ovec; Dyž bude pršati, to ťa bude, synu, máti napájati; Schovám se za lesy, kde nikdá neprýší (tak ve zpěvě místo: neprší); Pršalo, bylo tma. Sš. P. 723., 140., 519., 782. Pršela síra. Prot. 336. Vyříká pater- noster, jako když prší. Ehr. 37. Že bude pršeť tichá vlažička, že budou pršeť velká kápata. Er. P. 214. Věk ustavičně prší (ubíhá). Jel. Prší déšť, sníh, kroupy. Kom |
||
|
|||
Předchozí (1210)  Strana:1211  Další (1212) |