ruk. 193. Mátě se dceří a dci s mateří. ZN.
Vezmi dvě dceři; Syn ženy zlé dceře (me-
retrix); Smilník a zlá d. (meretrix, nevěstka).
BO. Daj dceř svú synu mému. Bj. Zlá dci.
Št. Kn. š. 38. Neb mu bieše dci jediná. Kat.
94. (608.). Měl dceř krásnú z plodu svého.
Kat. 157.

Dcíra, y, f. = dcera. Us. u Světlé. Sá.

Dcka. Davši jemu deku (desku) vece:
Piš mi. GR.

Dct. = ducent, ve slohu kupeckém. Kh.

Dcti = tsti.

Dcza = dska. Dám ť dvě dcze kamennye,
tabulas lapideas. Zlom. strč. exodu 24. 12.

Dčbanov, a, m., ves u Vys. Mýta.

Dčbernice, e, f. = čber, der Kübel. Plk.

Dčíti = dščíti. Dčil jim mannu; Dčil na
ně maso. Ž. wit. 77. 24., 77. 27.

De = kde, v Podluží. Brt. Chodievaj, cho-
dievaj, de si ťa žiadajú, de tebe koláče a
hriato dávajú. Sl. ps. 180. — De = kam.
De's te milé koně děl? Sä. P. 610.

De- m. dě-: čarodeník, čarodenica. Ziinsky.
Brt. — Slabika de měkčí se v dě: veděte
nebo v dźe: vedźeće a v dže: vedžeče. Mor.
Brt. D.

Dě- mění se v Opavsku v ďo: děvče —
ďovča, den — ďoň, dělať — ďołat, vedeš —
veděš — veďoš — veďo — veďomy. Brt.
D. 135. Dě- ve příčestí trpném se nerozlišuje
v Podluží, na Zlínsku: naroděný m. narozený,
nasaděný, ohraděný, vycuděný. Brt. Také
na Slov.

Deba, ves u Vildšteina.

Deballage (deballáž), e, f. — rozbalení,
die Auspackung; kupecky. Kh.

Deballovati = rozbaliti, vyndati, aus-
packen; kupecky. Kh.

Deben, u, debének, nku, m. = hřeben
(v dětské řeči). U Místka. Škd.

Debeř, bře, f., samota u Zbraslavic.

Debešov, a, m., ves v Čáslavsku. Blk.
Kfsk. 1098.

Debet ve knihách účetních = má dáti,
soll (dluh). Kh. Vz S. N.

Debit, u, m. = odbyt, prodej, rozprodej,
der Verschluss, Absatz; kupecky. Kh. Vz
Debitovati.

Debitant, a, m. = odběratel. S. N.

Debitor, a, m., lat. = dlužník; kupecky.
Kh.

Debitovati = zboží rozprodati, do knih
na někoho jako dlužníka zapsati; kupecky.
Kh.

Debla, y, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 119.

Deble, e, f. = dřevený hřebík, klínek, jímž
tesař dřevěné stěny sroubené (srub) probíjí,
aby bylo možno mezery mezi trámy dobře
ucpati; u tesařů také každý podobný hřebík.
Us. Rjšk.

Deblice, dle Budějovice, ves u Dymokur.

Deblín, a, m., městečko u Tišňova. D. ol.
III. 487. a j.

Deblnika, y, m., os. jm. NB. Tč.

Deblov, a, m., Deblau, ves u Chrudimě.
Blk. Kfsk. 923., Sdl. Hr. I. 154.—155.

Děblý = diblý. Šm.

Debnár. A já som z Oravy debnár a já
ťa, dievčatko, neznám, vezmem si pobíjač,

kliešte, pojdem ja na vandry ještě. Sl. sp.
177.

Debnáriť, il, ení, Fassbinder sein. Slov.
Loos.

Debnárka, y, f., die Fassbinderin. Slov.
Loos.

Debnárský, Fassbinder-.

Debnárství, n., das Fassbinderhandwerk.
Slov. Loos.

Debo = nebo. U Stankova.

Děbolín, a, m., Dieblíng, ves u Jindř.
Hradce. Sdl. Hr. IV. 32., 55.

Debora, y, f. = silná ženština. Ta d. by
mohla skály lámat a pořád nic nedělá.
U Smidar. Kšť.

Debouchirovati, fr. (debuširovati) =
z prosmyku do širého pole táhnouti. S. N.

Debř. Bž. 73., Prk. Přisp. 18., Pk. D. =
úžlabí, klouza, die Schlucht, Thalscblucht.
Sl. les. D. = úzké údolí na stěnovité strži
t. j. jedna strana jest obyč. skalnatá stěna
na vrchu chrastím lemovaná, dole jest potok,
druhá pak strana jest dosti příkrá, chrastím
nebo olším n. vrbím atd. porostlá. V jednom
údolí může býti několik debří. U Uher. Hrad.
Tč. Domnívalť se potkati nepřítele v lesné
debři jež před nimi se otvírala. Dk. II. 133.
Přes života se mu debře k nebesům most
prostírá. Sš. Bs. 21. Vz Debra. — D., jm.
pole u Veselíčka. Pk. — D., ves u Kosmo-
nos. PL., Tk. V. 145., Blk. Kfsk. 159.

Debra, y, f. = debř, zmola, rokle, příkrý
úval v horách. Na Mor. místy také : debřa,
e, f. Vck., Brt. Mtc. 1878. 31. (roklina). Ko-
lossa ve 12. stol. Chonami (X&vai) pozvána
byla od debry, ve které Lykus zanikal. Sš.
II. 191.

Debřec, e, Debřetz, ves u Solnice. Sdl.
Hr. II. 209., 211.

Debrecín, a, m., maď. Debreczin. mě.
v Uhřích. Vz S. N.

Debrné, ého, n., Döberle, ves u Trutnova ;
Döberney, Kaiserlich-D, ves u Králové
Dvora; D. Starobucké, Altbuch-Döberney,
několik domkův u Králové Dvora ; D. u Oleš-
nice, Oels-Döberney, ves u Hostinného. PL.
Vz Tk. I. 430., III. 116.

Debrník, a, m., ves u Soběslavě; záme-
ček u Eisensteina. Vz Čechy I. 16., Blk.
Kfsk. 1210., 1222., Sdl. Hr. III. 302., IV. 86.

Debrno, a, n., Deberno am Wasser, ves
u Velvar. Vz Blk. Kfsk. 124. — D. = Debrné,
ves v Jičínsku. Blk. Kfsk. 1239.

Debs, vz Deps.

Debsánie, n. = sonitus, strepitus, das Ge-
stampíe, Gerassel, zastr. D. noh, Bj., oděn-
cóv, jezdcové. BO.

Debsati. Otc. 20. a.

Debutantka, y, f. = herečka poprvé hra-
jící. Us.

Debutovati = poprvé jako herec nebo
herečka vystoupiti. Us. S. N.

Debuž, e, f., z fr. = hýření. D. dělati =
hýřiti. Us. Kšť.

Debužírovati = hýřiti, marniti, z franc.
debauche. Celé noci d. Us. Kšť., Holk.

Dec. = decort, odrážka; kupecky. Kh.
Vz Decort.

Decennalka, y, f., die Decennalzulage.
Us.