910

Str. 961. a. 25. ř. zd. pocházejícín oprav
v: pocházející n. — Ib. 2. ř. zd. za vidoin
polož: Šf. III. 524., Bž. 232. — M se střídá
1. s b na Zlínsku, vz B. — 2. 8 n: nrav —
mrav, ny — my, mešpor — nešpor, počen —
pečeni, vz Bdl. Obr. 102.-103., miť — niť,
mízký - - nízky, v Podluží, Brt., norák —
morák. Brt. D. 109. — 3. S p: paškrtný —
maškrtný. Brt. D. — 4. S no: komis —
konvis, konvisař — komisař. Mor. Brt. D.
— M obojetné. Vz Obmékčování. — M se
sesouvá. Vz Mkl. aL. 297. — M se vsouvá.
Za Šf. přidej: III. 475., 490. Čepel — cem-
pel (nožový), kolembať sa. Brt. D. 110.,
88. — Před m a n mění se na Lašsku e
v y neb i: jméno — míno, stavení — sta-
vy ní, pochválin buď, dubym, gymba, bi-
čim. Tč. — Cf. Mkl. aL. 301., Vm. ad Mkl.
aL. 27. — m. = metr. — 1/m = mille, 1000.
4/_m =, 4000. Kupecky. Kli. M/. = měsíc. Ve
slohu kupeckém. Kh. — ^m/_c = mé conto.
Ib. Kh.

-ma. Cf. Bž. 232. — První os. pl. im-
perativu na Štramberce, v již. Opav. má
příponu -ma (jinde -my): pleťma, poďma,
dajrna. Brt. D.

Mabka, y, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 123.,
D. ol. III. 449., Pk. MP. 24., Tk. V. 139.

Mac. Mic-mac = matlanina, hatlanina.
U Březnice. Rgl.

Maca, e, macka, y, f. -- židovské ne-
kysané pečivo velikonoční. Us. na Mor. Vz
Maces.

Macák, a, m. = macek, zajíc. U Zbešic.
Matoušek J. — M., os. jm. Tk. V. 68., Sdl.
Hr. II. 35.

Macáková, é, f., os. jm. Blk. Kfsk. 806.

Macal, a, m. = macák, macač. Rk.

Macala, y, m. = nešikovný, lenivý děl-
ník, který stokrát véc pomacá, než ji do-
koná. Laš. Tč.

Macan, a, m. = tlustý člověk, zvl. v obli-
čeji. Cf. Macna. U Kosic. Brnt. — M., os.
jm. Šd. — M. Jak., farář. 1794.-1849. Vz
Jg. H. 1. 2. vd. 595., Šb. D. řeč. 267.

Macání, n., vz Macaťi. Skrze sv. ducha
m. plné (unctio). Ev. olom. 68.

Macarát. Cf. Brm. III. 2. 111.

Macarátovitý, macaratartig. Šm.

Macati, maku, niačeš, mače. Sal. 251.
Cf. Listy filol. X. 57., Mkl. Etym. 179. —
koho. Kury m. (ohledávat). V Pražmě ve
Slez. Sbtk. (Řezník) bravy maczie. Hr. ruk.
135. a. Vždyť škodu učiní tomu, kdyžtoť
bravy macie komu. 1b. 405. — co čím:
rukama. Alx. p. 109. — kam. Lékař mac-
zeje na tiemě. Sal. Lékař maceje na to, ne-
domače se lbi. Sal. 5.—7. — se = soukati
se, lenivě pracovati. — se s čím. Dlůho
se s tym m-li. Mor. Brt. D. 229.

Macavosť, i, f. = hmatavosť; čitelnost
Bern.

Macavý = lenivý. Mor. Brt. D. 229;
hmatavý, handgreiflich; citelný, empfind-
lich; makavý, merklich, handgreiflich. Bern.

Macecha. Macocha. NB. Tč. 17., Půh. II.
586. Cf. Maeiga, Mkl. Etym. 104. V MV. ne-
pravá glossa. Pa. Všecky ty macochy po-
vešať na sochy (koly) a tú našu mrchu do
samého vrchu. Val. Vck., Brt. Dt. 115. Každá
m. sedí na dvou židlích a jídá dvěma lží -
cema (přeje sobe samé nejvíce). Val. Vck.
Z lesa honí medvěd a z domu macecha.
Šp. — M. = trubcoplodná královna. Liška.

— M. = pružina, jež zabraňuje nahroma-
ďování-se obilí Nebo meliva mezi kypřiči a
kuželicí Prm. IV. 249. — M. květina. M.
obyčejná, viola tricolor maxima, černá, v.
ar. Faust, modrá, v. azurea, bílá, v. alba,
žlutá, v. lutea, bílá fialově vroubená, an-
glická velkokvětá, hnědočervená, mramoro-
vaná, bíle a zlatožlutě vroubená. Dlj. 55., 56.
Cf. Rstp. 104., Sbtk. Rostl. 20., 247.-248.,
Slb. 652., Schd. II. 293., Kram. Slov., Rosc.
149., Mllr. lil., Rk. Sl.

Macechář, e, m. = otčím. U Žamb. Dbv.

Macek = Matěj. D. ol. II. 477 M. Krátký.
Pk. MP. 97. M. placek zahnal kočky na
rybníček; kočky se mu zgežily,Macka placka
zabily. Brt Dt. 110. — M. = kocour, ma-
cúr, macúrek, jura (val.). Brt. — M. = med-
věd. Slov. Pokr. Pot. I. 237., Němc. IV.
396. — M. = zajíc. Us. Rgl. — M. = ćmýr,
das Füllhorn der Käfer, die Palpe. Laš. Tč.

— M. = hoblík, der Rauhbank-, Stosshobel.
M. dvoubřitý, Doppel-R., s klopkou. Šp.,
Skv. — M., os. jm. Mus. 1880. 372., Tk.
V. 91. — Půjdeme ve tmě tak po macku
(macajíce). Slez. Šd.

Macenauer, vz Matzenauer.

Macer Bartol. 1598. Vz Jg. H. 1. 2. vd.
595, Jir. Ruk. II. 1.

Macerace = močení bylin. Nár. list. Cf.
Slov. zdrav.

Macerační nádoba, zařízení. KP. V. 48.,
63.

Maces, u, m., vz Maca. Rjšk., Ndk.

Macešeti, el, ení, stiefmütterlich werden.

Macešský, vz Macošský.

Máci = máti, matka. Slov. Rr. Sb.

Maciga, y, f. = macecha. U Frýdka. Tč.

Macík, a, rn., vz Macek, macíček. Koll.

Macínek, nka, m., vz Macek.

Macinka, y, í. = kočička. Us.

Maciz, u, m. = míšek plodu macizně,
jenž pecku obaluje a vůbec květem slove
a ku kořenění jídel slouží. Rstp. 1298.

Macizeň, zně, f., myristica, der Muskat-
nussbaum, rostl. Macizeň pravá, m. mo-
schata, sádlonosná, m. sebifera. Vz Rstp.
1298., S. N. V. 680.

Macizeňovitý. M. rostliny, myristiceae:
macuen Rstp. 1297., Schd. II. 277., S. N. V.
584.

Macizník, u, m. = macizeň. Šm.

Macka, y, f., vz Maca. — M. = kočka.
Vz Macek. Us.

Macko = Matěj. Dbš. — M. = medvěd
Němc. IV. 446., Pokr. Pot. I. 237., Vchř.,
Koll. IV. 159., Hdk. C. 380.