962

čuchati — čmuchati, douti — dmouti, drmo-
liti z dr (dr-áti), Šf., duch — dmuchati, čoud
— čmoud, smoud. Jir. — M přípona jmen
podstatných: Radim, Kúřim, Vidim. Jir.

Vz Tvoření slov. — Jména rodu žen. v m
ukončená skloňují se dle, Kosť´, jména
pak rodu muž. dle 1. sklon. Jména měst
rodu žen. mají tedy v gt. i: Chrudim, i,
Kouřim, i; vz Chrudim; špatné je skloňo-
vání jich dle prvého mužského skl.: do Kou-
řima. — Po m piš y ve slovech: my, mysl
(mysliti, Litomyšl, myšlénka, smysl, úmysl,
myslivec), myš, odmykati, zamykati, mýliti
(mýlka, mylný, omyl), mýti (pomyje), mýdlo
(mydlář, mydliti), hmyz, hlemýžď, mys, mýto,
smýkati (smyčec), průsmyk. Jak ze slov
v závorce viděti, píše se y také ve všech
od nich odvozených slovích. Kz., Bž. Ml.
14. — M (vlastně CIO) co lat. číslo zna-
mená 1000, MM = 2000, m = 1000000.
Gb. v S. N.

Ma = mne. Na Slov.
-ma, přípona subst.: Kosma, D., sláma,
ujma, krčma. Mkl. B. 234. Vz Tvoření slov. —

V obecné mluvě koncovka instrumentalu plur.
místo 1. -mi: kosťma, s nima, tlustýma, ten-
kýma m. kosťmi, s nimi, tlustými, tenkými;
2. -y: tělama, chlapama, dubama, slovama,
holubama, prstama m. těly, chlapy atd. Ve
vých. Čech., Jir., na Mor., Šb., a jinde. Ale
místy na Mor. ku př. na Rožnovsku správně:
tlustými těly. Šb. Na Slov. místy: tlustýma
těly, jinde: tlustýma tělama. Šb. Vz -ama,
-ema, Dual.

Má. 1. = moje. To je má (žena). Us. Vz
Můj. — 2. Třetí os. sg. praes. slovesa míti.
On má hůl.

Macač, e, m. = macák.

Macák, a, m., kdo macá, der Taster. Na
Mor. Zlob.

Macaklice, e, f., phrynus, pavouk. Krok.

Macala, y, m., dozorce dolů solních, který
dělníky z dolů vylezší omakává, nemají-li
u sebe kradené soli. Vys.

Macalka, y, f., prašnice, maňka, druh
pečiva. Aqu.

Macarát, a, m. M. jeskynní, proteus an-
guincus. Frč. 310.

Macaráti, proteidae, mají válcovité tělo,
4 nohy, za hlavou 3 žábry a 2 skuliny ža-
berní. Frč. 310.

Macatě, tělnatě, masitě, leibig. D.

Macatec, tce, m., pimelia, hmyz. Krok.

Macati = makati. —co: puls. L. — kde:
před sebou. L. — koho = omakávati, Jg.;
2. bíti. D.

Macatosť, i, f., tělnatosť, masitosť, boube-
latosť, Leibigkeit, Fleischigkeit. Jg.

Macatý, masitý, boubelatý, tělnatý, leibig,
fleischig. Jg.

Macedoniané, přívrženci patriarchy Ma-
cedonia, jehož r. 360. Ariané svrhli. Vz S. N.

Macedonie, e, f., z řec. — Macedoňané,
Macedonové, Makedonové. — Macedonský,
makedonský. Vz více v S. N. V. G.

Macecha, y, f., macocha, maceška,
mac-oška (zastr. maceší), f. Manželka vdovce
je jeho dětem po dřívější manželce macechou
a ony jí nevlastnímidětmi, pastorky. Nevlastní
matka. Stiefmutter. Otčím a macecha na

pastorky ne tak laskavi jsou, proto že žádný
z nich rodičem není. Kom. Co matka, to
matka, co m., to m. L. M. je zlý prut. Sr.
Kolik vran, bílých, tolik macech dobrých.
Lb., Jg., Č. Macocha racocha. Lb. Hořko
od m-chy pastorkovi a též nesladko od
pastorka maceše. Pk. Kde macecha, tam aj
otčim; M. čertův bič.; M. psia noha. Mt. S.
Není mu macochou (leccos mu dá). Us. —
M., osoba nelaskavá, skoupá. Štěstí, příroda
macechou mi jest. L. — M., maceška, květina,
trojník, trojice (že má trojí barvu), srdečné
koření, Jg., viola tricolor, das Stiefmütterchen,
Kk. 220., Čl. 59., FB. 78. — M., jméno pro-
hlubiny v okresu blánském na Moravě. Jg.
Vz S. N.

Macek, cka, macíček, čka, macínek,
nka, m. 1. Matěj. — 2. Hlupec, Hňup, Tölpel.
Nezbední fučíkové a svárliví mackové, kteří
při dobrém kvasu vždy nějakou svádu začnou.
Reš. — 3. Kocour, kot. V. O původu vz Mz.
58. Čuc macku! Pšic macku. Jg., Č. Vz
Kotě. Čuc macku, nepleť se do toho. D.
Čuc macku, jdi pryč. Vz Odehnati. Lb. —

4. Medvěd, na Slov. macko. — 5. M., macatý,
buclík, zdeněk, ein Dickbackiger. D.

Macení, n., dotýkání, das Betasten. Sal.
Macer, gt. Makra, m., jm. římské.
Macerace, e, f., z lat., močení bylin,
kostí (aby maso odměklo a se odstranilo).

S. N.

Macešeti, el, ení, stiefmütterlich werden.

Jg.

Maceší, í, f., zastr. = macecha. V. —
M.., adj. M. láska, neláska, srdce. Stiefmutter-,
stiefmütterlich.

Macešin, a, o. Stiefmutter-, stiefmütter-
lich. Macešino dítě dva obroky béře (dvojí
pokrm dostává). Pk., Jg. Příjemno, co mace-
šino česání. Č., Pk.

Maceška, květina, vz Macecha.

Macešní, maceše náležitý, stiefmütterlich.
Reš.

Maceti, zastr., makati, tasten. Jg., Sal.

Macchiavelism-us, u, m., učení Macchi-
avellovo (1527. ); chytrá vládní politika. Rk.

Macíček = macek.

Macies, lat., hubenství těla. Vz S. N.

Mackati = mačkati. Na Slov.

Macko, vz Maco, Macek.

Mackov, a, m., místo. Tk. III. 56.

Mackování, n., das Schlagen, Prügeln.
M. začnou, jakoby byli nějací draví vlci,
sápaví medvědi a zuřiví lvové. Reš. Vz
Mackovati.

Mackovati = bíti, schlagen; se, práti
se, sich katzbalgen. Děti se pořád mackují.
Us.

Macna, y, f., machna, dicke Dirne. Omyl.

Maco, a. Macko, a, m. = Macek, Matěj.
Na Slov.

Macocha, vz Macecha.

Macour, a, macourek, rka, m., macek =
kocour, Kater. Us. Plz. Prk.

Macropoda, řec., myši skákavé s dlouhými
zadními nohami. S. N.

Macroura, lat. z řec., podřadí raků dlou-
hoocasých. S. N.

Macula, lat., skvrna; bělavá skvrna oční
rohůvky, S. N.