Předchozí (198)  Strana:199  Další (200) |
|
|||
199
|
|||
|
|||
Dymnivkovitý. D. rostliny, fumariaceae:
dymnivka, routička. Vz Rstp. 67., 211., Slb. 655., Rosc. 144. Dymnivkový, erdrauchartig, koruna
vlastně složená ze 4 plátků dole prostých křižmo rozpostavených, jichž hořejní větší žlabovitý a v dutý hrb aneb ostruhu vy- chází, ale prostřední a poboční na konci spojené a ústroje rozplemeňovací přikrývají. Rst. 412. Dymnouti = udeřiti. U Místka. Škd.
Dýmný, Rauch-. D. roura, Us. Pdl., zá-
suvka, Zpr. arch. XI. 3. 26., sloup. BO. — D., rauchend. D. země. BO. Dymokourný, rauchend. D. smolnička.
Koll. I. 303. Dymokuřný, rauchig. Srn.
Dymokury, dle Dolany, Dymokur, ves
u Králova Městce. Vz S. N., Tk. V. 169., 179., Blk. Kfsk. 1302. Dymoplod, u, m., der Windbeutel. Šm.
Šm. Dymosopný, rauchspeiend. Dch.
Dymotrav, u, m., der Rauchverzehrungs-
apparat. Dch. Dymotravný přístroj = dymotrav. Dch.
Dymovec, vce, m., der Arsenikkies. Šm.
Dymovka, y, f. = mlhavé počasí. U Turn.
Lg., Sá. Dýmový. — D., rauchend. D. hvozd.
Zpr. arch. VII. 60. Dýmů = domů. Němc. Krl. 13.
Dýň, dýně, dyně, cucumis, die Gurke-
Dýně okurka, c. sativus, d. meloun (d. žlutá ; melo magnus, Byl. z 15. stol.), c. melo, d. aegyptská, c. chate, japanská, c. conomon, perská, c. dudaim, ježatá, c. anguria, chlu- patková, c. prophetarum, d. kavon, c. citrul- lus, kopva, c. colocynthis. Vz Rstp. 616., FB. 36., Odb. path. III. 732., Sal. 238., FB. 36., Čl. Kv. 164., Rst. 152., 412., S. N., Kram. Slov., Mllr. 38. — D. = tykev, Cucur- bita pepo, der Kürbiss. Byl. 15. stol., Sl. les., Slb. XLL, 490., Kk. 222. D. hruškovitá, c. lagenaria. Holub I. 381. Oharek (okurka) a dyňa sú velká rodina. Sš. P. 705. Huba (houba), ryba, dyňa, svíňa potrebuje pohár vína. Mt. S. I. 118. Čokolvěk sa skoro rodí, velmi skoro hyně; v tom stavě sú: huby, salát, ohárky a dyně. Glč. II. 216. Na poli je kabélka, v té kabélce plno kabéleček; Je chléveček plný prasáteček a nemá nikde dvéreček (Hádanky. Dyně.). Km. 1886. 703. Dyňa, dle Káča = tlustá ženská, ein
dickes Weib. To je d.! U Místka. Škd. Dýna. Mezi oběma již jen písčitá d. se
táhne. Světz. 1883. 214. — D. = zadek putny. Ktz. Dynáčí, n., das Kürbisskraut. Mor. Šd.
Dynama, y, f. = spojení síly a momentu.
SP. II. 77. Dynamický, dynamisch, silojevný. D.
poloměr, moment, Nz., elektřina, Sl. les., Mj., rovník, Stč. Zem. 670., názor, rovno- váha, ZČ. I. 3., 273., smysly (sluch a zrak), krásno, Dk. P. 24., Aesth. 225., přisouvání (stupňování). Bž. 35. D. obměňování samo- hlásek a souhlásek. Vz Šrc. 521.—525., 544.-547. |
Dynamika zvuku, Dk. Aesth. 226., těles
pevných, vz MS. 27. a násl. D. ve filosofii vz S. N. Dynamit, u, m., trhací látka, podobná
střelnému prachu, ale silnější, smíšenina 75% nitroglycerínu a 25% křemenné pěny. Vz KP. IV. 479., S. N. X. 175. D. = smíšenina třaskavého oleje (10%) s křemenkou (30%). Čsk. Vz Kv. 1885. 440. Dynamitní náboj, die Dynamitpatrone.
Čsk. Dynamitník, u, m. = kdo dynamitu užívá
zvl. k ničení lidí nebo cizího majetku. Dynamoelektrický, dynamoelektrisch.
D. stroj. Us. Pdl. Dynamometr, u, m. — siloměr = nástroj,
kterým se síla zvířete n. stroje při práci ustanovuje, der Kraftmesser. Schd. I. 36., S. N., Slov. zdrav. ZČ. I. 76., 237. D. brzdový, ZČ. I. 272., zpruhový. Wld. Dynař, e, m. Tk. II. 371.
Dynastycký, dynastisch. D. politika. S.
N., Osv. I. 119. Dyndačka, y, f. = dynda, houpačka. Rk.
Dyndati = klátiti. — čím: stromkem.
Slez. Té. — D. = klátiti se. — kdy. Hrušky při větře dyndají. Slez. Tč. — D. = ustavičně něčeho žádati, zébroniti. V z Zgránati. U Uher. Hrad. Tč. Dynice, vz Dýň.
Dynín, a, m. Sdl. Hr. III. 302.
Dynisko. — D. = dyniště.
Dyniště, ě, n., das Kürbissfeld. Šd.
Dyňka, vz Dýň.
Dýnko. Proti jeho ranám jsú naši hel-
mové jako dýnka. Dal. 155. Počkej, až d. klapne (až na tebe dojde). V Kunv. Msk. — D. = prkénko n. plech, kterým se trouba zahrazuje. U Kr. Hrad. Kšť. Dýnkovati. — D.== dno zadělati, den
Boden einmachen. Šp. — co: škatulky (dýnky opatřiti). Us. Rgl. Dynnij, Kürbiss-. D. zahrada. BO.
Dynom. Z jednej strany potoka hanaj d.
danom, stojí linda, rokyta, hajdinom. Sš. P. 436. Vz Danom. Dynovačka, y, f. = pomlázka. U Ná-
choda. Dynovati, vůbec pod Krkonš. Hk. Také
u Roudn. = obtěžovati. Špd. — D. s litem = na smrtelnou neděli po pomlázce choditi. Němc. Vz Dynovačka. Dynovitý. D. kobyla = nestydatá (na-
dávka;. Sdl. Hr. I. 215. Dýňovitý. D. rostliny, cucurbitaceae:
a) zaděráčovité, rhandirobeae: zaděráč;
b) okurkovité, cucurbiteae: divenice, dýně,
tivuk, kopalam, mohad, posed, libenka, vy- mrštilka, momordika, tykvice, sladkojam, spoluúdka, vlasokvět, tykev, hranodyně. Vz Rstp. 613.-629., Kk. 220., Odb. Path. III. 732. Dýňový, Kürbiss-. D. jádra, zelí. Us. Sd.
Dyňucha, melocactus. D. obecná, m. com-
munis. Vz Rstp. 676., Čl. 49. Dypak = kdy pak. Us. Bž. 45.
Dyrbiť = drbiti, musiti. Slov. Ssk
Dysaemie, e, f., řec. = porušení krve.
S. N. |
||
|
|||
Předchozí (198)  Strana:199  Další (200) |