Předchozí (395)  Strana:396  Další (397) |
|
|||
396
|
|||
|
|||
Gourmand, fr. (gurman), lahůdkář, labuž-
ník, břichopásek. S. N. Feinschmecker, Lecker- maul, Vielesser. Gouvernante, fr. (guvernant), pěstounka,
vychovatelka, Rk., guvernantka, Erzieherin, Lehrerin, Aufseherin über die Kinder. Gouvernement, fr. (guvernman), správa
zemská, řízení zemské, vladařství. Bezirk, Statthalterschaft. — Gouverneur fr. (guvernér), a, m., vladař, náměstník, Statthalter; pěstoun, vychovatel, Erzieher. Govoriti = hovořiti, mluviti. Výb. I. Vz
Hovořiti. Gr. Touto skupeninou počínají se jen cizí
slova. Místo gr v sever. Čech. posud slýchati kr: krešle m. grešle. Za starých časův bylo i kroš m. groš vůbec oblíbeno. — G v gr rozli- šuje se v sykavku z: zrno, cf. granum. — Gř. G v gř (později hř) zcela zaniklo nejen v cizích slovech: Řehoř a Řek (z: Gregorius a Graecus), než i v domácím příjmení: Řivnáč. — Slováci naopak užívají „gríl i v domácích slovech a často i místo jiných skupenin a ze- jména m. kr, dr: grib, zní i hrib, grajcar m. českého krejcar a něm. Kreuzer. Ht. Vz G. Gracch-us, a, m., jm. římské. Vz S. N.
III. 467. Grácie, e, f. 1. Charitky, tři průvodkyně
Venušiny. Die Grazien. — 2. Jemnosť, něžnosť v pohybech a u výrazu. S. N. Anstand, Anmuth, Grazie. Graciosní, milostný, půvabný, příjemný,
graciös, lieblich, angenehm, reizend, huldvoll. Grad, u, m., 1. o mincích. Jmenovitě má
každý zlatý 23 graduov míti. Arch. V., 497. Vz Stupeň. — 2. Doly baňské. Že v gradích dolejších málo kde mohli těžiti. Pam. Kut. (149. ). Gl. Gradace, e, f., z lat., stupňování, vystu-
pování; postupování. G. jest, když se od slova slabšího k silnějšímu a naopak od slova mocnějšího k slabšímu přechází. V první příčině jest vzstupování (klimax), v druhé sestupování (antiklimax). Najunoširoste dubec, dub. Rkk. Vyrazil z junoše duši, dušici. Rkk. Zvůlečko, zvůle má, dobře jest, kdo tě má. Pís. mor. A protož dobře prázdnosť a zahá- lení od některých matkou a chůvou všeho zlého jmenuje se. Čít. Zk. Ml. II. 172. Vz Mus. 814. str. 434. Gradation, Abstufung, Steigerung. Grad-aus! V přímý-směr! Čsk. Zrovna!
Gradiška, y, f., G. Nová, Stará, Turecká
n. Bosenská. S. N. Gradual, u, m., foliant. L.
Graduale, e, n., z lat., zpěv na stupních
(v kostele), Staffelgcsang; částka mše, kterou po epištole zpívají. — Graduahií, stupňový, Staffel-; g. papír (regalní, největší arch). V. — Graduovati, stupňovati, nach Graden abtheilen; na hodnost' povýšiti, eine Würde ertlieilein. Rk. Gradus ad Parnassum, lat., krok k Parnassu,
rukověť ku cvičení-se v latinských verších. Rk. Graefenberg (.. k), u, m., lázeňské mě.
v rak. Slezsku. Grafický, z řec., písemní, schriftlich; po-
pisný, graphisch, beschreibend, zeichnend. Gram (gramm), u, m., činí 10 decigramü
či 0. 06 lotu či as 1/5, kventlíku. Vz Váha. |
Gramlavý, na Slov. = zimou skřehlý, vor
Kälte starr. — Na Mor. = chromý, kulhavý, netečný v chůzi, Mřk.; nemotorný, neohra- baný; též gramla. Ty gramlo! Brt. Grammaire, fr. (grammér), grammatika,
Grammatik. Grammatický, mluvnický, grammatisch.
— Grammatik, a, m., znatel, pisatel mluvnice.
Grammatiker. — Grammatika. D. G. vše- obecná, zvláštní; etymologická (slovozpyt) a syntaktická (skladna). S. N. Vz Mluvnice. Grammatik. — Grammatikalní, grammati- kalisch. — Grammatikář, e, m. = gram- matik. Jel. Grammový. G. závaží. Čk. Gramm-.
Gran, u, z lt., zrno, das Gran. Gran má
míru pepře neb zrna ječmenného. Karat činí 4 gramy. Kram. — 2. Řeka, Hron. — 3. Město, Ostřihom v Uhřích. Rk. — 4. G. na Mor. = Krajinec (Krainer), prodávající po venkově látky na šaty a p. Brt. Granát, u, granátek, tku, m. — 1. G. =
strom a ovoce jeho, der Granatenbaum, Granat- apfel. — 2. Koule k střílení. Vz Dělo. Puma, Granate, eine mit Pulver gefüllte Brandkugel. — 3. Červené neštovice na tváři. V. Finnen.
— A. Kámen. Der Granat. Kat. 981. Obsahuje
kyselinu křemičitou, kysličníky vápnatý, hli- nitý, železnatý, hořečnatý. Bř. G. zrnitý, celistvý. G. obecný, drahý n. orientský, český n. pyrop. G. hnědý, zelenavý, černavý, třeš- ňový, modročervený, červený. Vz Drahokam. Bř. — Granátice, e, f., ovoce granátové. Granat-
apfel. Mus. Granátnický sbor, Grenadiercorps.
Granátník, a, m., Grenadier. Granátníci,
vojáci, kteří dříve házeli granáty; nyní vojáci jádro pluku tvořící. Rk. Granátový. G. oheň; strom, jablko;
kámen. Granat-. Vz Granát. Grand, fr. (gran) veliký, gross. — 2. Velmož
Španělský. Hoher Adeliger in Spanien. Grandezza, it., velkomyslnosť, vznešenosť,
Hoheit, Stolz. Con g., grandioso, vznešeně. Rk. Grani-cus, ka, m., řeka v Troadě.
Granit, u, m., z lat. granum, žula, zrnovec
(hornina). Der Granit. Porfir červenavý s zrny černými. — Granitový, Granit-. G. skála. Gratia, lat., dík. Gratias, díky. Dank.
Gratiale, c, n., lt., pocta, dar v poctu,
dar k poctě. Dankgeschenk, Dankgeld. Gratifikace, e, f. Dar v poctu n. k poctě,
dobrovolná odměna; náhrada. Rk., S. N. Gnadengeschenk; Vergütung. Gratifikovati, darovati co komu pro poctu,
uctíti koho čím; nahraditi co komu. Rk. Gratificiren, begünstigen, willfahren, verehren, beschenken. Gratulace, e, f., z lat., blahopřání. Gratu-
lation, Glückwunsch. — Gratulant, a, m., kdo komu (dobrého) přeje, Gratulant, Glück- wünscher. — Gratulovati komu, práti komu dobrého (ku př. štěstí), gratuliren, Glück wünschen. Rk. Gratz, Hradec Štýrský.
Grave, z lat., vážně, zdlouhavěji než
andante, ernst, feierlich. Hd. Gravirovati, rýti (do mědi, oceli, kamene),
graviren, graben, stechen, ausschneiden. |
||
|
|||
Předchozí (395)  Strana:396  Další (397) |