1024

bohatí. Sš. P. 471. Chudoba cti netratí, po-
libte nám kapsu, bohatí. V Kunv. Msk. B-tý
je pán Boh (tak se chudí těšívají). Šd. Kdo
po ctnosti jde, nehledí bohatým býti. Sb.
uč. Bohatý šátek a chudý statek dělají na
počtech zmatek; Tlustý kus vždycky hezký
a bohatý moudrý. Pk. Chudý s bohatým
nehoduj, moudrý s bláznivým nežertuj. Bž.
exc. V pranici bohatý chrám úška a chu-
dobný rouška. Mudr. 164. B. hnije a chu-
doba žije; Na bohaté bobry více lovců. Lpř.
Bohatší, vraj mocnější. Mt. S. I. 100. Maje
souseda zlého a k tomu bohatého, běž a
nechej všeho. Bž. Ten mlád jest, kdo zdráv,
ten bohat, kdo bez viny, ten vesel, kdo si
hlavy neláme a s Bohem se těší. Hkš. —
nač. Sloh na krásné formy a pěkné obrazy
b. Tf. Na zvuky rozmanité čeština dosť b-ta.
Vinařický. B. na dříví, na prsť, na páru,
dunstreich. Sl. les. hrajina b. na lesy. Us.
Jazyk na slova b-tý. Vš. Byli bychom bo-
hatší na dobré knihy. V. Nebylo na důchod
v světě bohatšího království. Har. II. 123.
— čím. Město zlatom bohaté. Hol. 218. B.
strastmi, utrpením. Šml. I. 48. Statkem b.
Kom. Bůh bohat milostí. Bž. — v čem.
Nenie u Boze bohat. GR. Bóh nám dává
bohatu býti v dobrých skutcích. ZN. V tom
jest náš jazyk bohatší. Bl. — več. Byl v pe-
níze b. Svěd. Boh jest b. u milosrdenství.
ZN. V zbožie dosti b-tý. Ur. rk. 295. —
jak. On jest dnes na 2000 zl. b-t. Us. Tři
věci dělají člověka nade všecko bohatého:
vydělat a nic nevydať, připověděť a ne-
držet, vypůjčit si a neopláceť. Exc. Ten
jest b-tý jako kozel rohatý. U Litomyšl.,
na Hané a j. Dř., Bkř. Co si tak b-tá vod
samého stříbra. Sš. P. 549. — kdy. Byl
v ten čas bohat. Us., Mst. Kdo je do 30.
roku nie zdravý, do 40. nie múdrý, do 50.
nie b-tý, potom už nech sa neufá. Slov.
Zátur. — B = vzácný atd. B. zkušenosti,
ložiště zlata, literatura. Us. B. rým. Dk. P.
402. Obsah té knihy jest bohat; B. knihovna.
Mus. 1880. 584., 322. B. formy, ozdoby,
studium. Osv. I. 367., 371. B. slzy, lépe:
veliké, hojné. Km. B. vlas, lépe: hustý,
dlouhý a p. — B, os. jm. Tk. III. 642., V.
235. B. Jak. Blk. Kfsk. 1097.

Bohatý mlýn u Vel. Meziříčí.

Bohatyně, ě, f. = bohatkyně. U Ještěda.
Sá.

Bohatýr. Vz Mkl. Etym. 16.

Bohatýrka, y, f., die Heldin. Šm.

Bohatýrovati, als Held sich zeigen,
prahlen. Sm.

Bohatýrskosť, i, f., chevaleresker Sinn.
Šm.

Bohatýrský, Helden-. B. čin, síň, Tf.,
Čch. Dg. 702., vnada, Čch. Mch. 110., duch,
Šbr., Záboj. Tf. H. 1. 9.

Bohatýrství, n., der Heldemuth; die
Heldenthat. Šm.

Bohazabylosť, i, f. = svévolné od Boha
odestání. Sš. I. 30.

Bohazpustlý = bohaprázdný, gottver-
gessen. Dch.

Bohba, y, f. = božská bytnost. Slov.
O tejto druhej bohbě či božskej bytnosti.
Slov. bájesl. P. Tóth I. 96.

Bohblažený. B. noc, ä^^^ooía. Vký.

Bohda. A ješto jsem já b. spravedliv,
jsa syn nejstarší po svém otci; A to Olbram
nikda na mě dovésti nemohl ani b. dovede.
Půh. I. 277., 374.

Bohdákati, oft bohdá sagen. Šm.

Bohdal. — B, Deodatus. Bdl. — B.,
Gottesgab, ves u Slaného. — B. Jan. Blk.
Kfsk. CXXXIX.

Bohdalec, lce, m. = nahal, Colchicum
aucttimnale. U Kojetína. Tč. — B. = kopec
mezi Michlemi a Vršovicemi. Krč. — B. =
ves u Horní Bobrové, cf. Tk. II. 276.

Bohdalečský dvůr u Vršovic.

Bohdálek, lka, m., os. jm. Tč.

Bohdalice, dle Budějovice, ves u Víš-
kova. PL.

Bohdalín, a, m., ves u Kamenice nad
Labem. Blk. Kfsk. 850., Sdl.Hrd.IV. 174.-176.

Bohdalov, a, m, Bochdalau, městečko
v Jihlavsku. Jak mlsal v Bohdalové sv. Petr
p. faráři smetanu? Vz Sbtk. Krat. h. 144.—
B., Bodelsberg, ves u Mor. Třebové. PL.

Bohdalovice, dle Budějovice, ves u Želez.
Brodu. Blk. Kfsk. 801. — B., Prodesdorf,
ves u Krumlova. PL.

Bohdalovský Šim. Blk. Kfsk. 1110.

Bohdanecký, ého, m. B. Jan, farář a
spisov., 1756.—1828. Vz Jg. H. 1. 536., S N.
B-čtí z Hodkova, vz S. N. B. Václ. Žer. záp.
1. 67., Blk. Kfsk. 1285. B. Tom. Blk. Kfsk.
1093. B. Krišt. Mathebaeus. Mus. 1886. 70.

Bohdaneč, nče, m. (od Bohdanka. Pal.
Rdh. I. 132.), mě. u Pardubic; ves u Zbra-
slavic v Ledečsku; Bohdanetz, ves u Kr.
Hradce. PL. Vz S. N., Tk. I. 157., III. 554.,
IV. 413 , Blk. Ktsk. 41., 688., Sdl. Hrd. I.
252. Bohdanečtí z Hodkova. Sdl. Hrd. II.
275., III. 270., IV. 368.

Bohdánkov, a, m., Bochdankow, ves
u Hodkovic. Blk. Kfsk. 537., 794.

Bohdanovce, dle Budějovice, ves v Uhřích.
Šd.

Bohdanovice, dle Budějovice, v obec.
mluvě Bodanovice, něm. Boydensdorf, vz
Bodanovice. PK.

Bohdar, a, m. = Bohdan.

Bohdaš, e, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 118.

Bohdašice, dle Budějovice, ves u Sušice.
Blk. Kfsk. 1217.

Bohdašín, a, m., vsi u Náchoda a u Nov.
Města nad Met.; Bodisch, ves v Broumov-
sku. Vz Blk. Kfsk. 530, 682., Sdl. Hrd. II.
55., 65.

Bohdašínský potok, přítok Metuje. Krč.

Bohdej, bodaj, bohdá atd. Toho bohdá
nebude! Davor möge uns Gott bewahren !
Dch. Bodej tě hus kopla zadní nohou. Tč.
Sobota, nedela bodaj bola rokom, abych
mohla sedět s milým pod oblokom. Sl. sp. 13.
1 bodejť, i bodejť, to bys ti chtěl! Jir. exc.
Bodaj tě, šohaju, bodaj tě nebylo, co by mé
srdenko na tě nemyslilo. Sš. P. 236. Bodaj
neminula slaměného vínka. Sš. P. 287. Ale
bodaj všeckých čierni čerti vzali! Bodaj
sme ho nepoznali (Bůh dej, abychom ho n.);
Bodaj vy (vás) Parom vzal! Koll. Zp. I. 8.,
40., 401. Bodaj si sa na Bocu vydala! Němc.
IV. 425. Bodaj's zdráva prebývala. Ht. Sl.
ml. 183. Bojdaj žádný dobrý za tvé syny