Předchozí (544)  Strana:545  Další (546) |
|
|||
545
|
|||
|
|||
stoupiti. Vrat. P. se poddala. Sych. Nepřítel
do p-sti pálí. Jest v držení té pevnosti. Sych Pozemní pevnosť. Bur. P-sti hájiti, brániti. Šm. Poslati koho do pevnosti (jej tam uvě- zniti), odsouditi koho do p-sti. — Vz S. N. Pevnostní, Festungs-. P. užitky, zdi, ra-
ketnice, děla atd. Čsk. Pevnota, y, f., Konsistenz, Festigkeit, f.
Dch. — P. — pevnina, festes Land. Krok. Pevnozemí, n. = pevnina. Šm.
Pevnůstka, y, f., vz Pevnosť.
Pevný, místy nlavně ve vých. Čech.penvý;
peven, vna, o. P., tuhý, tvrdý, nesypký, fest, dicht, derb, nicht locker. P., co jest tak souvislé, že se nedá roztrhnouti bez násilí. P. dřevo, kámen, zeď, niť, plátno. Us. Pevný jako zeď. D. P. povětří. — Netekutý, nicht flüssig, fest. Ve fysice slovou těla p-ná ta- ková, při nichž jest souvislost jednotlivých součástek tak silná, že se nemohou od sebe odděliti pouhou vlastní tíží. S. N. Voda zmrzlá je p. tělo. P. země. Jg. — Neohebný, unbiegsam, starr. P. nerosty. Krok. — P., trvalý, dauerhaft. V. P. zdraví. Us. P. přá- telství. V. — P., stálý, upevněný, nepohnutý, fest, beharrlich. V. Pevnou nohou se někde postaviti. Zlob. Pevně státi. Pevně držeti. Us. To není pevné. D. P. úmysl. Troj. P. něco uzavříti, p. seděti. V. P. spaní. Muž pevné vůle. Dch. P. cena, stání; na p. účet, auf feste Rechnung. Dch. Pevně spáti. — v čem: v dobrém, Št., ve víře. Dch. — P., mocný, silný, tüchtig, mächtig. V. — na co. Kůň p. na nohy. Jg. — P., jistý, opevněný, bezpečný, fest, gewiss. P. věřiti. V. P. zaručení. Troj. — v čem: v sedle. Jg., v stoupání. — P., co bez moci vzíti nelze, fest, sicher, verwahrt. P. hrad, město, zámek. Us. — k čemu. Místo p. k bránění. V. — čím. Město místním položením pevné. Har. II. 194. — P., říká se o jezevci a o lišce, když se v brlohu tak daleko zaženou, že se dále hnouti nemohou. Sp. Pěvný, singbar, Sing-, Spiel-. Zvuk vše-
likého stroje p-ho. Dan. 3. 10. BO. Pezínek, nka, m., Pösing, mě. v Uhřích.
Plk. Pfeifenfleck, něm., obálka, organtin na
trysku, na troubel. Šp. Pfendovati, šp. z něm., lépe: obstaviti,
v základ n. základem vzíti, v zájem n. zá- jmem vzíti; dobytek zajati. Pflegen, pomocné sloveso. Ich pflege zu
gehen. Rovná se našemu tvaru opakovacímu. O tom čase nosívá služka vodu. Když cho- díval k nám, vodíval muže slepého. Tak činívával po všecky časy. Mk. Pfeningmistr, a, m., mincíř. Žer.
Pfi nestydové! Kom. Pfi toho skutku.
Pfuj, vz Huj.
Ph = F, Philipp — Filipp.
Pcháč, e, m., pcháčí, n., rostlina, cir-
sium.— P. na Mor. bodlák, Carduus, Distel, f. MM., Kd. — P., cnicus, Kratzkraut, n. P. bahní, šedý, srpkový, královitý, vlnonosný, jinolistý, potočný, tatarský, zelný. Flora. 165. — P. bezprutný, cirsium acaule, stengel- lose Kratzdistel. Jg. Vz Kk. 167., FB. 46., Schd. IL 281. Pchalka, y, f., die Afterklette. Rk.
|
Pchání, n., píchání. Mám p. na prsou.
Na Mor. Kd. Naříká si, stůně na p. Mor. Hý. Stechen, n. Pcháti, m. píchati; pšíti, pším a pšiji, il,
it, ití; pchnouti, nul a pchl, ut, utí, na Mor. a na Slov. = píchati, stechen. Z pbcháti. Mkl. aL. 112. — koho kam: v bok. Háj. — co čím : obraz oštipem. Plk. — co kam (cpáti, einstopfen). Plk., Rk. Všetko mu do hrdla pchá (cpe). Mt. S. — kde. Pchá mne v boku. Na Mor. Brt. Pchavý, stechend. Rk. Pchery, dle Dolany, ves u Slaného. Vz Tk. I. 87., 410., III. 63. Pchýří, n., Flocken, pl., f. Naděje takových
jest jako p., které vítr rozmítá. Rvač. 64. Piadlit sa, vypínati se. Piadlili se na to = dychtili po tom. Na Zlínsku. Brt. Piadlo, a, n., nástroj k mučení, skřipec, die
Folter, Fiedel. Na piadla rozpřehu. Výb. II. 19. 29. Vz Padlo. Pian, u, m., kostice velrybí, das Fisch-
bein. Techn. 1. 136. Pianíno, a, n., stojaté piano. Vz KP.
II. 301. Pianissimo, it., co nejjemněji, Rk., velmi
slabě, (pp., ppp.). Hd. Pianista, y, m., der Pianist. Pianistka, y, f., die Pianistin. Piano, it., jemně, slabě, z ticha (p.). Hd. — P., a, n., fortepiano. Piana stolová a kříd- lová (křídla a štuce). Vz S. N. Stavitel pian, Pianobauer, m. Dch. Vz KP. IL 402. Piarista, y, m., pl. piaristé, dle Despota,
der Piarist. Vz S. N. Piastr, u, m. P. turecký = 10 kr. Vz
S. N. Piati, vz Píti, 2. Piatro, a, n., vázání ve stodolách, cf.
patro. U Opav. Pk. Piaucit, u, m., nerost. Bř. N. 232. Pic, ve frasi: Jednou pic, po druhé nic (říká se, když kdo to, co má, hned utratí a potom nouzi tře). Jg., Č. M. 59. V již. Čech.: hic. Da. Cf. Picek. Píca, f., dle Káča, zadek, der Hintere.
Polib mi sedláčku pícu (volá strnad z jara, maje potravy už dosti na poli sedláku se takto posmívaje). Č. Picák, picas, u, m., der Zipfel am Gras-
tuch. Us. u Bosk. Ptr. Picání, n., slove dětská hra, při níž plíš-
kem hází se o zeď a vzdálenost plíšku ode
di pak se odměřuje. Us. Třebíč. Gn. — P.,
práce bez kloudného výsledku. Da. — P., obsc,
oitus. Vz Picati.
Picati, Futter sammeln; fleischlich bei-
wohnen, huren. Picava, y, f., malá sýkora, popelníček,
parus palustris, Mohrmeise, f.; mlynáříček, parus caudatus, Graumeise, f. D. Piccolo, a, n., malá fletna. Rk. Píce, e, f., krmení. Vz Obrok. P. m. pitja, oř. pit = krmiti. Cf. Pěstoun. Gb, Hl. 106., Mkl. aL. 202. Futter, Rauhfutter, Aas, n., Füt- terung, f. V. P. suchá, zelená, smíšená (jarka, míšenina, Kom. J. 130.), pařená, Jg., Šp., zimní, letní; p. pravidelná (seno), náhradní (ostatní krmiva); zachovací (má-li se jí dobytek jen na živě zachovati), užitková (má-li dobytek |
||
|
|||
Předchozí (544)  Strana:545  Další (546) |