Předchozí (28)  Strana:29  Další (30) |
|
|||
29
|
|||
|
|||
Rašple, e, f., hrubý pilník. Hk. Vz Mz.
290. Z něm. Raspel, f., lépe: struhák, na Slov. těradlo, tretce. V., Jg. — R. stará — stará baba. Us. Tč. Rašplírna, y, f., das Raspelhaus.
R
ašplovati, z něm. raspeln. Vz Rašple.
ašplovina, y, f., co při rašplování od- padá, odpilky, opilky, der Raspelspan. D. Vz Rašple. Raštěk, rašček, a, m., trebius, ryba., zastr.
Rozk. Rať, i, f., strsl. ratb, bellum, exercitus,
příp. -tb. Sr. ind. ra (latrare), lit. reti. Mkl. B. 166. R., boj, kopí, hrále, darda, oštíp, ratiště, der Schaft. Vký. — R., kopyto roz- poltené ku př. u krav, der gespaltene Huf, na Mór. paprč. (Hý.). Na každé noze jsou dvě rate. Na Ostrav. Tč. Rata, y, f. Vz Mz. 291. R., poměrný díl,
kterým třeba v jistých lhůtách přispívati; summa splatná; lhůta k placení, die Rate. Rk. — R., pomoc, der Beistand. Na Slov. Raťafák, u, m., veliký, dlouhý nos, eine
grosse Nase. Us. Kšá., Msk., Sd. Rataj, e, m., orataj, arator, příp. -tají.;
koř. orati. Mkl. B. 171. Také dle (5b. Hl. 84: v rataj o se sesulo (m.: orataj). Prk. v Arch. für slav. Phil. II. 703. odvozuje rataj ze zastar. slovesa ra-ti n. ro-ti, které povstalo z ar-ti. Vz tam více. — R., oráč, rolník, der Ackersmann. D., Jel., Tkad., Smil v. 1201., Výb. I. 726., Pč, 4. Nad dielem sedlským a nad r-ji (agricolae) byl ustano- ven. BO. — R., nádvorník, šafář, der Meier, Schaffer. V. Aby r-jóm dal z toho obilé díl; Také mi r-je mého drží; Toho na mně nikdy neobdržel, bych jeho ratajem byl. Půh. II. 354., 380., I. 256. Jako otrok a r. (quasi mercenarius et colonus). BO. Rataj jest v po- slušenství pána svého, avšak často užitečně pán poslúchá rataje svého. Št. N. 220. Odtud: ratajna, rataj na, kde bydlí rataj s čeledí. — R,, koř. ra v rať, příp. -taj, voják. Mkl., Vký. Rataje, dle Budějovice, hrazené město
v okresu uhliř.-janovickém. — R., něm. Rattay, ves a) u Bechyně, b) u Vlašimi, c) u Kroměříže, d) u Olomouce. — Vz S. N., Tk. I. 362., III. 658. — R., e, f., Meierei, f. Zlob. Ratajík, a, m., dem. slova rataj. 4 stež.
ctn. Ratajka, y, f., nádvornice, šafářka, die
Schafferin. D. Ratajna, ratejna, .y, f., veliká Světnice
ve dvoře a v statcích hlavně pro čeládku. Vz Rataj. Kšá., Ktk. Die Gesindstube. — R., světnice pro strážce zámku, die Wach- stube, Schatlei. D. — R., obydlí pasákovo. V Klat. Pm. Ratajník, ratejník, a, m. = rataj. Zlob.
Ratajský, Schaffner-. R. dvůr. Ms. pr.
kut. 173. Ratajství, n., die Schafferei. Scip.
Ratanhan, u, m., rathanhiasaures Salz.
Presl. Chm. II. 63. Rátanice, e, ť. — počítání, die Rechnerei.
Slov. Plk. Ratastek, stku, m., Akmit, m., nerost.
Min. |
Rátati, počítati, rechnen. Na Slov. Koll.
Ratavka, y, f., Ratafus (Brantwein). Šm.
Rateče n. Radeče, něm Ratzbach, mě.
v Krajině. Vz S. N. Ratejna, vz Ratajna,
Ratějovka, y, f. R-ky, druh hrušek, eine
Art Birnen. Us. Ratenice, dle Budějovice, ves u Plaňan.
Ratenov, a, m., Rathenau, mě. V prus.
Postupímsku. Vz S. N. Rathous, z něm., rádní dům, radnice.
Potom sú Němci, radu vzemše, chtěli Be- tlém obořiti, svolavše se na radnici, neb po německu na r-se. Hus. II. 115. Rathousní, rathouský, šp. z něm. Rath-
aus-. R. okno. Kom., řečník. V. Rathousovati se s kým = souditi, pro-
cessiren. V Kunv. Msk. Rathús, u, m., zastr. z něm. Rathhaus.
Vz Žer. Záp. II. 189. Ratibor, a, m., jm. slovanské, R. ot gor
Krkonoší. L. S. v.35. Tk. I. 45. Ratiboř, e, m., mě. a knížectví v prus.
Slezsku, něm. Ratibor. — R., Rathoř, Rad- boř, ves v Kolínsku. — R., Ratzeburg, kní- žectví náležející k volkovčvodství meklen burskému. — R., hl. mě. Lauenburska. - R., ves a) u Sedlčan, b) u Vsetína. Vz S. N., Tk. I. 622. — Ratibořan, a, m., pl. -né. — Ratibořský, ratiborský. R, knížectví. Žer. Záp. II. 116. Ratiborec, rce, m., voják. Vký.
Ratibořec, řce, m., ves u Sedlčan.
Ratibořice, dle Budějovice. R. staré, ves
v Táborsku. — R., Hory ratiborské, mě- stečko tamtéž. Vz S. N. — R., ves v Ná- chodsku. Vz S. N. Ratiborstvo, a, n., bitva. Vký. Cf. Raf,
Ratice, e, f., na Slov. = roh na nohách,
ku př. vola, svině, jinak (tamtéž): paprček, die gespaltene Klaue. Koll. Vz Rať. R. — spáry, paznehty jelení, dančí, srnčí a černé zvěři, die Schalen. Šp. Ratifikace, e, f., z lat., stvrzení, potvr-
zení, schválení smlouvy n. obchodu, který někdo z rozkazu třetí osoby učinil. Die Ratifikation, Genehmigung, Bestätigung. Ratifikovati, stvrditi, schváliti, ratifi-
ciren, genehmigen. Rk. Ratiměřice, Radměřice, ves u Jankova.
PL. Ratimov, a, m., ves u Frýdka. PL.
Ratinovaný, šišečkovaný. R. -sukno.
Techn. Rationalism-us, u, m., z lat,, užívání
rozumu ve všech věcech pochybných., der Vernunftglaube. Rk. Vz S. N. Rationalní, rozumový, na rozumu se za-
kládající, rationell. Rk. — R., filosofický. R. theologie, přírodověda, mravověda, S. Ň. — R. v mathem., směrný, směřitelný. Vz S. N. Ratisko = ratiště. NB. Tč.
Ratisť, i, f.. kopí, oštíp, ratiště. Příp.
-ste. Mkl. B. 170. Cf. Rať. Der Speer. Ratiškovice, ves u Kyjova.
Ratišovice, ves u Ta.vrkovic na Mor. Tk. I. 137. Ratiště, ě, n., násada n. držadlo u kopí.
D. Ratišče. Dal. 146. R., ratoviště, příp. |
||
|
|||
Předchozí (28)  Strana:29  Další (30) |