Předchozí (523)  Strana:524  Další (525) |
|
|||
524
|
|||
|
|||
Chladič, e, m., der Kühler, Kühlapparat, Jg.
Chladička, y, f., die Kühlerin. Jg.
Chladidlo, a, n., ein Fächer, Kühlwerk-
zeug. — Ch., Abkühlungsort. Plk. Chladina, y, f., kühlender Ort. Plk.
Chladírna, y, f., ku př. v pivovarech, kde
pivo na štokách se chladí. Abkühlungsort. Da. — Chladitel, e, m., Kühler. Us.
Chladiti, 3. pl. -dí, chlaď, -de (íc), il,
zen, zení; chladívati, kühlen. — co: pivo, D., hromadu uhlí. Vys. — co komu. V letě mi ho nechlaď, v zimě mi ho nehřej. L. — co, koho, se čím: koho kyjem, Papr., Rad. zvíř., mysl vínem. L. Nenávisť zlým cizím se chladí. L. — se. Oblaka se chladí. D. Chladí se (nebe, povětří = blýská se). D. Chladí se tam (počíná tam býti chladno). — co kde: pivo na ledě, v studeném sklepě,
nad ledem, při ledě atd. ch. Chladivý, chladící, kühlend. Ch. borek. Č.
Chladnatosť, i, f., chladnosť, die Kühle.
Ros. Chladnatý, zimavý, chladný, kühl. Ros.
Chladně se k někomu chovati; ch. ně-
koho uvítati, odbyti; ch. odpovídati, jednati, něco konati. Kühl. Chladněti, ěl, ění, kühl werden. Rk.
Chladnice, e, f., chladnička, chladník
(chladné místo k uschovávání věcí), ku př. chladicí sklep, ein kühler Ort; 2. chladicí štok v pivováře, Kühlstock; chladná lázeň, Kaltbad. V. — Jg. Chladník, u, m., chladníček, čku, m. =
chladnice; 2. pivnice, Bierkeller, Rus.; 3. v hu- tích chladicí pec, Kühlofen, Jg.; 4. chla- dicí nápoj. L. — Jg. Chladno, kühl. — Ch., a, n. a pl. chladna
studeno, die Kühle. V. Dnes je chladno.
Tato chladna nemůže nic růsti. Us. — Jg.
Chladnokrevnost', i, f., Kaltblütigkeit,
Phlegma. Jg. Chladnokrevný, o zvířatech. — Ch., bez
bázně. Ch-ným při něčem zůstati. Nt. Vz Chladný. Kaltblütig, phlegmatisch. Jg. Chladnomyslnosť, i, f. Kaltsinnigkeit.
Rk. — Chladnomyslný, kaltsinnig. Rk.
Chladnosť, i, f. Ch. mysli. Kaltsinnigkeit.
D. — Chladnoučký, chladňounký, etwas kühl.
Rk. Vz Chlaďoučký. Chladnouti, dnul a dl, utí = stydnouti,
kühl werden, erkalten. Jg. — abs. Polévka chladne. Us. Pobožnosť, horlivosť v nábo- ženství chladne. Kom. — kde. Polévka na studeném talíři chladne. — čím: zimou. — od čeho. Skopová pečeně od studeného ta- líře rychle chladne. Chladný, komp. chladnější; -dně, -dněji;
studený, čerstvý, kühl, frisch. Ch. počasí, vítr, D., den, noc, nápoj, Jg., voda, země. Brt. Pivo do sklepů chladných vystavuje se. Kom. Na noc chladnu, v chladnu zemiu. Rkk. — Chladného jest žaludka příliš (málo tráví).
Chladné mysli človek, kaltsinnig. D. Ch. posluchač. Hlas. — v čem: v předsevzetí, lau, gleichgiltig. Jg. — ke komu: k pří- teli, Us. Chladoležák, a, m., ein Faulenzer. Reš.
|
Chladoležný, im Kühlen liegend, faul. Jel.
Chlaďoučký, chlaďouňký, chladičký, lieblich kühl.
Chladový, Kühl-, Schatten-. D.
Chláchol, u, m. = chlácholení. Smrž.
Chlácholení smyslů, das Besänftigen.
Kruz. — Ch. = porušení penězi, Bestechung. Reš. Chlácholiti, 3. pl. -lí, -chol, -le (líc), il,
en, ení; uchlácholiti, chlácholívati. Chl. od chol, otlkudž i chlad, tedy vlastně chladiti (prudkého, vášnivého). Šf. Vz Gb. Hl. 125. — Ch. = krotiti, streicheln, sänftigen, besänf- tigen, stillen, durch Schmeichelei einnehmen. Jg. — abs. Pavouk, dřív než ukousne, lísá, i žena chlácholí. Jel. — koho, co: rozhně- vaného, Us., ukrutenství. Kom. Máme ho co chlácholiti, aby se na nás nehněval. Us. — koho čím: poctami a dary. Kom. — komu = lichotiti. D., Br. Ch. možnému, smyslům. Jel, — proč: pro zachování dobré vůle; ze ziskuchtivosti. — se s kým: Co se s ním chlácholíš? Ros. — se čeho dochlácholiti: bití. Ros. — aby. Ch. někoho, aby se utišil. Chlácholivosť, chlácholnosť, i, f., schmei-
chelndes Wesen. Jg. Chlácholivý, chlácholný, schmeichelnd;
beschwichtigend. Reš. Chlama, y, f., tlama, das Maul. Us. u Turn.
Chláma, y, m., nevzdělanec, sprosťák,
ein roher Mensch. Us. u Jilem. Chlámati = hatlati, hádati, hltati. Na Slov.
— čím. Plnou hubou ch. = z míry píti;
vlastně o hovězím dobytku, pak též o ne- střídmých lidech; odtud: ochlama (ochlasta). Na Mor., Brt. Chlamot, u, m., šramot od chlemtání, das
Geschlapper. Us. Turn. Chlamst, interj. chňap, schlapp, rapps!
D. — Ch., u, m., ein Schluck. Ros. Chlamsta, chlamstal, a, m. = chlemtač.
Chlamstačka, y, f. Hráti na ch-ku = dě-
lati posunky, jakoby jedl; hra dětská. Kts. — Ch. = huba, ústa, der Mund. Ten má
ch-ku rozevřenou (otevřhuba). Da. Chlamstati, chlemstati; chlamstnouti,
chlemstnouti, stnul a stl, ut, utí, chlamstá- vati, chlemstávati, oblo požírati, hltati, chňa- pati, gierig essen, schnappen, rappen. Jg— co. Pes vodu chlemstá, — 2. V jižních Če- chách = lapati. Kts. Chlamstoň, vz Chlemta.
Chlamtanina, y, f., psí nápoj s jídlem.
Die Schlampe, das Geschlampe. — 2. Ne- chutné jídlo, schlechtes Essen. Ros. Chlamtati = chlemtati.
Chlamtoň, vz Chlemta.
Chlap, a, m. — Ch. = nešlechtic buďsi
mešťan, buďsi sedlák. Ein Unadeliger. Král móž znovu chlapa za vládyku vyvýšiti. Tov. Pakliby měštěnín sedláka pohnal, máta sě bíti kyji a štíty velikými, neb jsta oba jed- noho řádu chlapského. Arch. II. 95. Nebylo by žádného chlapa, než všecko páni a ze- mané. Žer. Záp. I. 264. — Ch. = nevolník, otrok, ein Leibeigener. Chlap (otrok), nad kým života i smrti moc jest. Kom. Chlapa z někoho udělati. V. Chlapy neb otroky ku- povati. V. Urozené má tak dobře jako ne- urozené za své otroky a chlapy. V. Chlapem |
||
|
|||
Předchozí (523)  Strana:524  Další (525) |