911

Mackov, Matzkow, ves u Blatné; sam.
u Jičína. Blk. Kfsk. 802., Sdl. Hr. V. 363.,
Rk. Sl.

Mackůvka, y, f., druh hrušek. Zlínsky.
Brt.

Macno, a, n. Matzen, městečko v Dol.
Rakousích. Pal. Děj. II. 1. 37.

Macnoc. Oblíbené bylo též pivo těšín-
ské. Valaši nazývali je m. Pam. Val. Mezi-
říčí. 87.

Mácnouti = udeřiti o zem. Vch., Sd.,
Kčk., Kčř., Tkč., Šd. — koho čím kam:
toporem za ucho. Šd.

Maco, a, no. = macko, medvěd. Slov.
Ssk., Sldk.

Macok, cka, m. = macek, kocour. Slov.
Ssk.

Macošiti, il, ení = macechou býti, po
macešsku s kým nakládati. Slov. Hdž. Ds.
39.

Macošky. Cf. C. Kn. š. 260.

Macošský, stiefmütterlich.

Macoun, a, m., os. jm.

Macourov, a, m., Mazerau, ves u Něm.
Brodu. Rk. Sl.

Macúr, macúrek, vz Macour

Macurka, y, f. = kočička. Krolm.

Macúš, e, m. = kocour, volání naň.
U Rokyc. Fryč.

Mač. Je v mači = v nesnázi, je s ním
zle. Us. Rgl.

Mača, ata, n. = kotě. Cf. Macek, Macka,
Mače. Dajte mi to m. Slov. Dbš. Sl. pov.
I. 461. Mala som frajera ako jedno ptáča,
ale mi ho zedlo (snědlo) susedovo maca.
Koll. Zp. H. 113.

Mačacina, y, f. = kočičina, die Katzen-
musik. Slov. Let. Mt. S.IX. 2. 112.— M.=
kočičí maso, Katzenfleisch. Loos.

Mačáček, čku, m., vz Mačák.

Mačák, u, m. = hrnec s vodou k namá-
čení hrnčířské hlíny a rukou. Vchř. Mokrý
na mačák. U Č. T. Tkč. — M. = mokrá
věc ku př. obilí. Navezii si m-ku a teď jim
plesniví. U Kr. Hrad. Kšť.

Máčať = máčeti. Slov. Ssk.

Mačata, pl., n., vz Mača, Mače. Slov.
Pokr. Pot. I. 342.

Mačay (Macsay, Mačiai) Alexd., řeholník.
1718. Jir. Huk. II. 1., Jg. H. 1. 595.

Mačec, éce, m., rostl. Na mor. Slov.
Hrb.

Máčecí, Einweich-. M. stok. KP. V. 236.,
Zpr. arch. VII. 29.

Mačence, pl. = koťata. Slov. M. mrav-
čaly. Orl. X. 271.

Máčení ječmene. KP. V. 231.

Máčený. M. ječmen, KP., svíčka. Pdl.

Mačerat, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 122.

Mačeta, y, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 122.

Máčeti, vz Močiti. — co kde. Máča
dievča konopě v zelenej úboči. Sl. spv. I.
62.

Mačgati = mačkati. Slov. a mor. Hol.
118. — se = mazati se. Laš. Brt. D. 245.

Mačgavý, zusamroendrücklicb. Slov.

Mačiai. Vz Macay.

Mačiatko, a, n. = mača. Slov. Ssk.

Mačica, e, f. = kotě, kočička. Slov. Hdž.
Šlb. 7.

Mačice, e, f., Matschitz, ves u Sušice.
Pal. Děj. V. 2. 378., Rk. Sl.

Máčíček, čka, rn. = máček. Němc. VII.
118.

Mačička, y, f.= kočička. Dbš. Sl. pov.
I. 461. - M. = matička. Cf. T. (IV. 2. a.
10. ř. sb.: máti — mačinka). Já sem byla
u svojej m-ky. Sš. P. 391.

Mačie hlavy, druh hrušek. Slov. Rr.
MBš.

Mäčík, u, m. = mečík. Slov. Ssk.

Máčík, u, m., vz Mák. Je opilý jako m.
Slov. Bern.

Mačina, y, f., vz Maga.

Mačinka, das Herz der Pflanzen. M. plno-
lisrá, vollblättriges H. Šp. — M. = chra-
stina, listí u zeli n. u kapusty místo hlávky.
U Kr. Hrad. Kšť. Nemá zelí ani m-ky (nic).
Zlinsky. Brt. — M. = otýpka vikvová, hra-
chová. Na Hané. Bkř. — Cf. Mačička.

Máčíma, y, f., die Einweichstätte. KP.
V. 238. Ve sladovně = prostora, v níž umí-
stěny jsou štoky máčecí, der Weichraum.
Zpr. arch. VIL 31.

Mačišťátko, a, n = mačinka.

Mačizna, y, f. = mačinka. Ostrav. Wrch.

Mačka, y, f. = kočka. Slov. Ssk. — M.,
eiserne mit Nägeln beschlagene Sohle gegen
Glatteis. Slov. Ssk. — M., asphodillus, rostl.
1402. Vz Máčka. — M. = mačkadlo na slad,
die Queutschmühle. Suk.

Máčka, eryngium, Mannstreu, rostl. M.
polní, e. campestre, siná, e. amethystinum,
rozšířená, e. dilatatum, m. vekež, e. mari-
timum, smradlavá, e. aquaticum, vodní, e.
aquaticum. Vz Rstp. 708., Slb. 588., Čl. Kv.
336., Schd. II. 304., Rosc. 158., Rk. Sl.,
Mllr. 44. M., arnica, wallende Distel. Byl.

Mačkací, Quetsch-. M. mlýnek. KP. V.
176. Vz Mlýnek. M. kohoutek, stroj. Šp.

Mačkadlo = mačkací stroj, die Quetsch-
maschine. M. na mačkání, drcení rudy, Prm.
V. 1. 4., zrní (ovsa, bobů, hrachu atd.), NA.
IV. 84., sladu, ovoce. NA. IV. 92., Suk,
Zpr. arch. VIII. 102. Válcové m., Walzen -
quetschwerk. Šp.

Mačkanec, nce, m. Mám tú sukňu samý
m. (celou umačkanou). Mor. Šd.

Máčkař, e, m. = omáčkář, kdo jí rád
omáčky. Mor. Šd.

Mačkárna, y, f. = krušíma, das Quetsch-
haus. Hrbk.

Mačkáš, e, m. = potok na Slov. u Jír-
kovce. Let. Mt. S. IX. 2. 24.

Mačkati. Cf. List. fil X. 57., Mkl. Etym.
179. M. litinu, aby trusky z ní se odstra-
nily, zängen. Vz Včř. I. 5.

Mackova Lhota. Arch. V. 563.

Máčny mak. Sbor. sl. ps. II. 1. 140.

Mačovice, dle Budějovice, Matschowitz,
ves u Benešova. Vz Rk. Sl.

Mačura, y, f. = nechutná omáčka. U Olom.
Sd. Zlinsky. Brt. Dala nám tam jakési m-ry,
žádný jsme to nejedli. U Bzence. Šd.

Mačuška = mačka. Slov. Ssk.

Mačva, y, f. = severní kraj SRbska. Pyp.
K. I. 118.

Mäd, u, m. = med. Slov. Rr. MBš.

Mada, Madka, y, m., os. jm. D. ol. VII.
117., III. 44.