Předchozí (225)  Strana:226  Další (227) |
|
|||
226
|
|||
|
|||
Obloplodý, rundliche Früchte tragend.
Rostl. Oblorožka, y, f., licinus, druh hmyziu.
Krok. Oblosť, i, f., okrouhlosť, die Runde, Rund-
heit, Walzenförmigkeit. Veleš. Oblošijec, jce, m., opilo, druh hmyzu.
Krok. Oblouček, čku, m., ein kleiner Bogen.
Us. Vz Oblouk. Obloučený, vz Obloučiti.
Obloučí, n., das Gewölbe, die Laube. Nej
Obloučiti; vz Oblučiti. — Ob-loučiti, vů-
kol pojiti, um und um verbinden. Rostl. Obloučká, y, f., nástroj kamenický. Žid.
Obloučnatý, k oblouku podobný, bogen-
förmig. O .směr, list, větve, Rost., obočí. Ssav. Obloučnice, e, f., die Bügelsäge. Bc.
Obloučnosť, i, f., Bogenförmigkeit, Krüm-
me. O. klenutí. D. Obloučný, ohnutý jako oblouk, bogen-
förmig. V. O. čára, krk labuti, luk, Ráj., Puchm., předsíň, Bogenvorhalle, f., mnoho- obloučný most, vielbogige Brücke. Dch. Oblouditi, koho (klamati). Rk. Vz Oblu-
diti. Oblouk, (zastr. obluk), u, oblouček, čku,
m., der Bogen, Bügel, die Büge. O. slove každá čásť křivé čáry vůbec, na př. v měři- ctví o. kruhový, ellipsový atd., kdežto mnohdy podlé své délky i jiná jména dostává jako : polokruh, čtverník (čtvrť kruhu), šesterník (sextant či šestý díl kruhu) atd. V trigono- metrii značí o. délku kruhového oblouku, jenž k určitému úhlu, k tětivě, nebo i k ně- které určité trig. funkci náleží. V stavitelství značí o. umělé spojení jednotlivých kamenů, které dle jistého tvaru nad prázdným pro- storem svobodně se vznášejíce v rovnováze se drží a formu klenutí určují. O. arabský n. maurský n. podkovitý, klenbový, kru- hový, gotický n. špičatý, opěrací, plný (úplný půlkruh), plochý n. rovný, převýšený, seg- mentový (je-li to menší o. kruhový), stla- čený, vz S. N., neukončitý, ellipsový n. ellip- tický (schodničitý), ujímaný, sedlový, koutný, průjezdný, ostrý, lomený, noční (v astro- nomii), stupňový; o. jednoho, dvou, tří .. .n stupňův, o. stupně ntého, jedno-, dvou-, třístupňový; o. kývání, kyvu, zachvění, chvění, Nz., křížový, křížený, o. křížem, mačkaný, zvýšený, o-ky se přetínající, Šp., podepnutý, na stupně rozdělený, o. klenutí, o. u kola vodního, sklepový, vítězný, Jg., obrácený (der Contrabogen). Bc. O. rozvésti, vésti, rozložiti, Nz., světlosť, tetiva, čásť o-ku; kružidlo, pilník, nebozez s obloukem; o-ky hnáti, klenouti. Šp. O. opsati. Most o jednom oblouku. Har. I.135. O. denní, noční, Tages-, Nachtbogen; o. dopolední, odpolední, Vormittags-, Nachmittagsbogen. Š a Ž. Zu- baté o-ky u želez = chvaty. Šp. O o-cích vítězných vz KP. I. 125. V oblouk se sví- jeti bolem. Na Mor. — O., matečník, der Schoss. V. O. vinný. Rohn. Vinař kmeny sází a oblouky rozvodí. Kom. O. s hrozny, der Rebbögel. V. Ta bylina se užívá k ve- dení o-ku. V. — O. duhy, duhový, der Regen- bogen. — O. = obruč, Spriegel, m. D. Jehož (vozu) o-kové ze zlata. Troj. |
Obloukan, a, m., alyson, druh hmyzu. Krok.
Ohloukovitý, bogenförmig. Us. O. zeď, gebogene Mauer. Bc. Obloukový, Bogen-. O. trubka v uchu,
píla, Um. les., kružidlo, lešení, okno, sloh (romantický, byzantský), Nz., sukně (Reif- rock, m.). Rk. Oblounkář, e, m. Rundstabhobel, m. O. po-
suvný, Rundhobel zum Verstellen; o. s dvěma plátky; o. římsový, Gesimsrundh.; o. hladicí, Schichtrundstabh.; o. dvoubřitý, Doppelr.; o. zubatý, Zahnr. Skv. Oblounký, hezky oblý, ziemlich rund. Ssav.
Obloupati, obloupávati, abschälen. — co:
strom do kola o. Jg. O. dvéře chrámu. Br. Obloupení, n., die Abschälung; vz Ob-
loupiti. — O., obrání, die Beraubung. V. Obloupený; obloupen, a, o, abgeschälet.
Přinesl mu hůlku obloupenou. V. — O., obraný, ausgeplündert, beraubt. — z čeho: z důstojenství, ze cti. Aqu. Obloupiti, oblup, pil, en, ení; obloupati,
ohlupovati = kůru svléci, abschälen; obrati, berauben.— co, koho: kůži (stáhnouti). Orb. p., Šm. Obloupil ho touš. Prov., Jg. — co s čeho: kůru se dřeva, Br., šupiny s ryby. D. Kóru (se dřeva) mistrně oblúpí. BO. Jir. — co, koho z čeho. Jablko z kůry o. K. Poh. II. 182. Někoho z peněz o., Žer. Záp. II. 105., z poctivosti. Anth. II. 354. Ze všech cností oblúpena. GR. O. pannu ze cti panenské, V., z pokladu, Troj., sebe z roz- umu, ze všeho statku, V., ze slávy. Br. Ob- loupilo mne neštěstí ze všeho. Jel. Chrám z bohactví. Plác. — koho čeho. Obloupila mne slávy mé. V.; Zk. Krásy své se ohlu- puje. Troj. 356. Spasitel ďábla všie moci oblúpil. Výb. I. 367. Oblouzenec, nce, m., ein Bethörter. Dch.
Oblouzení, n., Irreführung, Täuschung, f.
Oblovati, obluji = váleti, valchovati, po-
hýbati, wälzen, walken, bewegen. Oblováni biechu ot zlých duchóv. ZN. — co: úd. Rkp. bib. — co čím. Rk. Ten, jímžto jest ďábel obloval. ZN. — se čím s čím. Když nemocný úd svůj drbá a rukama s ním se obluje. Tamtéž. — čím kde. Aby křesťany ote všeho zlého schoval, svatým duchem v nich obloval. Ctib. Obloviti, il, en, ení, poloviti, fangen, er-
haschen, erkapern. L. Vrzte sieť na pravú stranu lodě a tu sě oblovíte (invenietis). Živ. Jež. 14. stol. — co. Čert duši oblovil. L. Oblovka, y, f., měkkýš břichonožec. O.
lesklá (achatina lubrica), o. pruhovaná (acha- tina zebra). Vz Frč. 250. Obložek, žku, m., obkladek, der Umschlag.
O. na nemocný úd. Jg. Obložení, n., das Umlegen, der Umschlag,
Ein-, Uiberschlag, die Besetzung, Umfassung, Verkleidung, Jg., die Leiste, der Blindrahmen, das Fensterfutter; der Beleg der Zunge der Kranken. Rk. O. sukně, tkanice po stranách, V., churavého údu (obkladek). Jg. — O., zastr. = zahálka. Jir. Obložený, obložen, a, o, umlegt, umge-
schlagen. Jg. — čím. Zlaté jablko drahým kamením obložené. Har. Země horami o-ná. Dal. |
||
|
|||
Předchozí (225)  Strana:226  Další (227) |