102

Brový, bérový, od bru. B. květ, Jád.,
kaše. Byl. Fench-.

Bozna, y, f., místo nad břehem rybníka. Jg.

Brozdati se, vz Brouzdati se.

Brožek, žku, m., malý stoh, Schober ;
Druh sítí k lapání zvěři. Šp. — B., a, m.,
Brož, e, m. = Ambrosius. Gl.

Brožurka, vz Brošurka.

Brsina, y, f., plochá pastvina v údolí,
Us. Wiesenthal, Hutweide im Gebirge. Rk.

Brslen, u, m., mor. bršlen, Spindelbaum.
V obec. mluvě: b. sprostý, brsníl, kněžské
čepičky, kvadrátky; na Slov. kněží múď,
kapucínské semínko, popové moudí. B. bra-
davičnatý, širokolistý, nízký, ježatý, úzkolistý,
obvejčitý. Jg.

Brslenky, pl., f., kožené kalhoty sedlské.
— Brslenkář, e, m. = sedlák, Bauer.

Brslenovitý. B. rostlina, spindelbaum-
artig. Rostl.

Brslenový. B. les, strom, list, dřevo.
Spindelbaum-.

Brsníl, u, m. = brslen. Lex. vet.

Brstva = vrstva. Rk.

Bršlice, e, f., kozinka. Gersch. Brk.

Bršť, ě, f., rostl., Bärwurz. Jg., Rk.

Brt, u, m., brť, i, f., díra v stromě, již
včely jako úlu užívají. — B. na včely -=
včelnice. Reš. a na Mor. — B., otvor v úlu.
Zlob. Vz víc v Gl. 12. Flugloch.

Brtedlník = brtník, medvěd, Ros., Ho-
nigbär.

Brtes, a, m., pták, skalník, kamenár, srkavec,
střesolka, Weisskelchen. Jg.

Brtiti, il, cen, cení, brtívati = vrtati,
bohren.

Brtník, a, m., včelař, Beutner; 2. neohra-
baný člověk, Flegel; 3. medvěd, který brti
slídí. Honigbär. Jg.

Bructerové, rův, m., kmen germanský
při Emži.

Bručal, bručák, a, m., člověk bručivý,
bručák, Murrkopf, Brummer. Us.

Bručeti, -či, če (íc), bruč, el, ení, bručí-
vati. Vz Broukati = bučeti, bzučeti, summen,
knurren, sumsen, brummen. Brouk bručí.
Kom. Bručí co medvěd. Us. — kde. V břiše
to bručí. Kom. — na koho. Us. — čím:
nosem. — kam: do vousův. — k čemu:
k zpěvu.

Bručiti=pučiti se, zelenati se. V.

Bručna, y, f., žena bručivá. Us. Brum-
merin.

Brůdek, lépe: brodek, vz Brod.

Brudík, u, m., bromium.

Bruditi, něco = pokáleti, beschmutzen.Rk.

Brudný, brudnatý, břidný, Bern, schmutzig.

Brudovatý, skalnatý. Čf. Brdo. Jg.

Brúk, vz Brouk. — Bruk, u, m. S b-em
(bručením, bruče) se naň osopil. Us.

Brúkati, vz Broukati.

Brukev, kve, f., Kohlrübe. Puch. — Bru-
kvový, Kohlrüben-.

Brumaisl, u, m., z něm. Brummeisen,
drnkačka, V., břindačka. D. V již. Čechách:
hobza, u mor. Slováků: brumle a grmle.
Brt., Kts. Vz Brnčadlo.

Brumbál, a, m. = chrobák, Mistkäfer.

Brumlati, brumlám a brumli; brumlávati,

brummen, murmeln. — ke komu. Sám
k sobě brumlá. Us. — na koho. Rk. —
kam: do vousů.

Brumlavý, brumtavý, brumlák, Ch.,
brummig.

Brumle, e, f., na Slov. = drndačka, vz
Brumaisl, BrnčaDlo.

Brůna, y. f., bron, a, m., broný kůň,
sivka (Šp.), bělouš, Schimmel. Letos přijel
sv. Martin na brůně (na bílém koni = na-
padl sníh). Us. Vz Bělouš, Bron. — B., druh
palečníku, hřebenového kola ve mlýně,
Kammrad mit Doppelter Verkämmung. Vys.

Brunát, u, m., barva hnědá; 2. červec,
červená barva, Purpur. Jako b. červený.
Ros.; 3. jemná tkanina tmavé barvy. Gl.

Brunátěti, brunátněti, oni -tějí, ěl, ení
= brunatným se státi. Jg.

Brunátiti, brunatniti, il, ěn, ění = bru-
nátné činiti. L.

Brunátnost, i, f.. brunátná barva, braune
Farbe, Braunröthe. V.

Brunátný, brunátný, brunátový, brunáten,
tna, tno = hnědý, červený, s mnohým černým
promíchaný, braun, veilchenbraun (V.). Jg.
Na brunatno něco smažiti. Us. B. Dívka. L.

— B. barva, jasně červená, šarlatová, červ-
cová. V., Br., Ros., purpurn, purpurroth. -
B. fiola = stračí nůžka, Reš.; b. mečík =
b. či modré lilium, kosatec. Jg.

Brunclík, a, m., burclík, Tümmler (holub);
2. babka, chroust. Us. — Jg.

Bruncvík, Brunšvík, a, m., Brunšvicko,
a, n., něm. Braunschweig. — Bruncvík,
Brunšvík, Brunsvík, a, m., Braunschweiger.

— Brunšvický, bruncvický. Jg.

Brunčeti, el, ení = vučeti, bzíti, summen.
Lešk.

Brunditi, brundívati = durditi se, D.,
schmollen.

Brundivál, a, m. = brumbál.

Brundusi-um, a, n. (Brundisiura), nyní
Brindisi, starožitné město v Kalabrii s pří-
stavem, odkud do Řecka se přeplavovali.

— Brunduský.

Brunet, fr. (bryné), hnědý, snědý. Rk.

Brunetka, y, f. (brynetka), snědá dívka,
černovlasá. Rk. Vz Brunet.

Brunšvík, vz Bruncvík.

Bruntál, u, m., mě. v Slezsku, Freuden-
thal. Zlob. Bruntálský. Zlob.

Brus, u, brousek, sku, brouseček, čku,
m.; osełka, oslička (brus sekáčů); Schleif-,
Wetzstein. B. vodní (který vodou se táhne),
točicí, hrubý, jemný, ostrý n. brousek na
břitvy, na nože, na zrcadla, nehvizdský, ka-
menický, francouzský, pro brusiře skel, tru-
hlářský. Šp. — Brusem tupé věci brousíme.
Kom. To bude brousek pro její jazyk (bude
moci klevetiti). Us. Z brusu nový (zcela n.).
D. Lom na brusy. Šp. — Brus n. brousek
jazyka českého ( kniha, v které se chyby opra-
vují).- B. mýdla, asi půl kilogramu. V Kla-
tovsku. — B. v chlebě, klihovatina, zakalec,
der Schlief.

Brusař, e, m., kdo brusy prodává. Schleifť-
steinhändler. Ros.
Brusárna, y, Schleifmühle.
Brüsau, Březová, é, f.