Předchozí (963)  Strana:964  Další (965) |
|
|||
964
|
|||
|
|||
Mesityloxyd, u, m., v lučbě. Vz Rm.
I. 364. Meslo = mírka, das Massel. Val. Šp.,
Vck., Brt. D. 230. Cf. Mkl. Etym. 194. — M. = část usně. Vz Hřbet a Matj. 53. — M. Kroupy třaslem poprchly, meslem Mo- ravci řkou. Bl. Gr. 339. Vz Třaslo. V šesti barev čistá mesla (prouhy) Desia. Kat. 2302. — M. — pole u Lověšic na Mor. Km. Mesminit, u, m., meteorit. Vz Osv. 1875.
16. Měsník, u, m. = měsidlo, kopist. Koll.
St. 68. Mesofyllový. M. buňky. SP. II. 114.
Mesokafrový. M. kyselina. Rm. II. 334.
Mesokefal, a, m. = člověk stredolebý.
Stč. Zem 841. Mesosa, y, f.,mesosa, brouk. M. nosat-
covitá, m. curculionoides. Kk. Br. 351. Mesotyp, u, m. Schd. II. 42.
Mesoxalan, u, m., mesoxalsaures Salz.
Nz. Mesoxalový. M. kyselina. Vz Rm. I.
541. Mesozoický, mesozoisch. M. doba zem-
ského rozvoje. Stč. Zem. 706. M. či druho- horní skupina útvarná. lb. 682. Messiášstvo, a, n. Kos. 01. I. 76.
Mest. GR V MV. nepravá glossa. Pa.
Cf. Vlšk. 501., Mkl. Etym. 207. Městče, ete, n., vz Méščče
Městec Heřmanův, Hermanmiestetz, mě.
v Chrudimsku. Tk. IV. 733., VII. 416., Blk. Kfsk. 1364., Sdl. Hr. I. 256., II. 278., Rk. Sl., Výb. II. 836. O tom, jak tam chytali židé měsíček, vz v Sbtk. Krat. h. 7l. — M. Králův, Königsstadtl, mě. u Poděbrad. Blk. Kfsk. 1364., Sdl. Hr. II. 278., V. 363., Kk. Sl. Když tam sedláci vyjdou z města na pole, nezůstane ani jediný měšťan doma. Obyvatelé sluli prcani (vz Prcan) a vyzna- menali se r. 1848. svou gardou. Vz Sbtk. Krat. h. 71. — M., ves u Vys. Mýta, u N. Města n. Met., ves u Opočna, u Křivoklátu (Městečko). Vz Rk. Sl. Městecký, ého, m., os. Tk. Žk. 223.,
Jir. Ruk. II. 24. — M. Jan, dr., prof. v Praze, zem. poslanec. Vz Rk. Sl. — M. Heřm., pseudonym, vl. Rud. Pokorný. Bačk. Př. 53. O jiném M. J. vz v Blk. Kfsk. 1165., Let. (rejstřík), Rk. Sl. Městečko, a, n., Miestečko, ves u Vla-
šimě a u Dnespek; Stadtl, ves u Křivo- klátu. Blk. Kfsk. 1364., Sdl. Hr. V. 250. Mestelice, e, f., cajanno, ein Gewächs,
rus. Šm. Mésti. Cf. Mkl. Etym. 193., 194.
Městiště, area. Sv. ruk. 316. b., Bj.,
Troj. 500., Vlšk. 66. M., ješto (kde) sól dě- lají. BO. Cf. Za, 8. a. Veztež tělo, kdež chcete a m., jakéž chcete, udělejte. Pass. mus. 354. — M. = parkan. Vnitř okolo zdí jest m. Kom. — M., der Amtsplatz (der Akcise). Dch. Městiti. Ptolomaeus městí národek Srbů.
Šf. Rozpr. 1865. 9. M., oceupare, dobyti, podmaniti si. Vz Zaměstiti. Městka, die Krampfader, der Blutader-
knoten. Sal. 241., Nz. 1k. M. = chorobné rozšířeni žil. Vz Slov. zdrav., Čs. lk. M-ky |
měchýřové, Blasenhaemorrhoiden. Nz. lk.
M., varix, zlatá žíla. Vz Pastelin v S. N. Městkovatosť, i, f., varicositas. Nz. lk.
M. oka, cirsophthalmus. Městkovatý, varicosus. Nz. lk.
Městkový, Krampfader-. M. kýla (městky
provázku chamového),varicocele, der Krampf- aderbruch. Nz. lk. Městnan. Výb. I. 1063. 17. Slov. Ssk.
Mestný. M. dlaň. Msn. Or. 7. M. dílo
(mstné). Šb. F. Mesto = místo. Slov. Zabili Janka m.
jelena. Koll. Zp. I. 21. Město od metati. Šf. III. 634. — Ž. wit.
229., Sbn. 299-, 652., 298., 834., Kram. Slov., List. fil. XI. 170., Ukaz. 32., Cor. jur. IV. 3. 2. 422., IV. 3. 1. 405., Mkl. Etym. 196, Rk. Sl. M. nic jiného nenie, než měšťan jed- nota a tovaryšstvie řádně zřízené a právem vysazené k společnému dobrému, poctivému a užitečnému všech, k obhájení sebe i obec- nieho dobrého. Brikcí. Výb. II. 1317. M. ne- beské. Št. Kn. š. 60. Města starých Slovanů. Vz Šf. Strž. I. 553. Česká města, Vz Ukaz. 32., Zř. zem. 460., 693. Stavění a hrazení měst českých ve 13. stol. Vz Pal. Rdh. II. 107. M. podlé moře (ad mare). BO. Tak mu je, jako chudobnému v bohatom meste. Slov. Rr. MBš. Co dědina, to je jiná, co městečko, to srdéčko (o nestálém, nevěr- ném), anderes Städtchen anderes Mädchen. Us. Vk. — M., Platz, mě. u Kralup v Cheb- sku. Blk. Kfsk. 621., Rk. Sl. Městobor, a, m., Städtezerstörer. Lpř.
Městochranný. M. bůh, stadtbeschirmend.
Msn. Or. 6. Mestola, y, f., oenocarpus, die Most-
palme, rostl. M. dvojřadá, oe. distichus, tupoplodá, oe. balana, ostroplodá, oe. ba- caba. Vz Rstp. 1642. Mestovní = mestní. Bern.
Městsky, städtisch. Po městsku se no-
siti. Us. Té. Městský. M. úřad, sady atd. Sp. M. osoba,
vinny atd., vz Zř. zem. 460., 693. M. stav v Čechách. Vz Let. rejstřík. M. svobody. Vz Výb. II. 346. Městyský, Marktflecken-. Rk.
Měša, dle Bača, os. jm. Pal. Rdh. I. 123.
Mešan, a, m., sirio, eine Spinne. Šm.
Měšati = míchati, miscere. ZN.
Mešatka, y, f., hyptis, ein Gewächs. Sm.
Měšcořezec, zce, m. Vz Zbrt. 111.
Měšcovatý, voll Beutel. Šm.
Měšča, aťa, n. = městče, ete, n., das
Stadtkind. Laš. Tč. Meščan, a, m. = měšťan. Slov. Bern.
Měščanin, a, m. = měštěnín. NB. Tč.
221. Měšček. Hr. ruk. 459.
Měščen, a, m. = měšťan. Půh. I. 229. Měščenín, a, m. = měštěnín. Půh. I. 284., II. 160., 203. Měščišče, e, n. = městiště. Výb. I. 1047. Měščka, y, f. = měštanka, městka, die
Städterin. Laš. Tč., NB. Tč. 145., Hr. ruk. 253. Meščok = měšček. Slov. Ssk. Měščunek, nka, m. = městský hoch. Laš. Tč. |
||
|
|||
Předchozí (963)  Strana:964  Další (965) |