638

Růžencula, Rosenkranzschwester, f.

Růženec. Dobře jí to šlo, jako když na
růženci říká. Sá. Jdi a kup si raději r.
(komu se nesluší namlouvati si). R. lou-
skati; Panny z r-ce (= ženské které jsou
členy růžencového bratrstva); R. přebírati
(nedbale r. se modliti); Nosí habit a r. (je
v klášteře). Us. Tkč. — R. = co růženci
podobno. R. cervulátů, fíků, Us. Tkč., zla-
tých citronů ze dřeva (nad kupeckými
krámy). Us. R. = pouta. Dali mu r. Us.
Tkč. Již mne vedú jak zločince, i na no-
hách i na rukách mám r-ce. Koll. Zp. I.
386. — R. = druh podkopů. NA. III. 164.

Růženín = odrůda křemene. NA. V. 487.,
Chdt. 4.

Růženka = růžička. To je krásná r.
Us.

Ružiak, u, m. = růžový brambor. Slov.
N. Hlsk. XI. 207. a j.

Ružiar, a, m. = růžař. Slov. ZObz. XXI.
215.

Růžice okenná, NA. I. 51., křížová. Pdl.
Cf. Vlšk. 5. — R. = okno zcela kulaté a
bohatě ozdobené. NA. I. 50.

Růžička, y, f. = jablko. Mor. Brt. —
R. = slepice s malým hřebínkem kulatým
jako růže. Mor. Brt. — R., y, m., os. jm.
— R. Jos., 1808.-1872., vikář něm. církve
evang. v Praze. Vz Tf. H. I. 186., 199.,
Šb. Dj. ř. 285., Jg. H. 1. 622., Rk. Sl. —
R. Rob., redaktor. Bačk. Př. 133.

Růžičková, é, f. — R. Vlastimila, nar.
1828., spisov. Vz Jg. H. 1. 623., Šb. Dj. ř.
285, Bačk. Písm. 858., Rk. Sl. — Hra na
paní R-vou (asi m. družbičkovou). Vz Brt.
Dt 188., Km. 1887. 310.

Růžičkovatěti, ěl, ění, rosettig werden.
Rst. 488.

Růžicha, pagellus, Rothbrassen, m. ryba.
Brm. III. 3. 63.

Růžka, y, f. = větvička. Beck. II. 3.
383 Cf. Rozha.

Růžkatec. Cf. Rstp. 552., Ott. V. 308.

Růžkatý, behörnelt. Rst. 488.

Růžkovatec. Cf. Rstp. 62.

Růžkovec, cornicularia, lišejník. Nk. J.

Růžkovitý = růžku podobný, hornähn-
lich. Rst. 488., Frč. 8.

Růžní sen. Č. Kn. š. 196.

Růžník, u, m. = keř růžový. U Blanska.
Ktz.

Růžný. R. paprsek západu, Mkr., rozkoš
mládí, látka, Kká., mráček, Čch., den, Mcha ,
hloh, Osv., světlo, rty, tvář. Us. Pdl.

Ružo, a, m. = volské jm. Mor. Brt.

Růžohledý, optimistisch. Dch.

Růžohrudý dlask. Brm. II 2. 355.

Růžojas, u, m. Kv. 1882. 61. R. slunka.
Mkr. Zl. Pr. IV. 35.

Růžojasný, rosigglänzend. R. nebe. Mcha.

Růžokvětý, rosenblüthig. Rosc. 163.

Růžotvářný, rosenwangig. R. mladice.
Č. Kn š. 391.

Růžovať, ě, f., Rosenfarbe, f. Phl'd. IV.
24.

Růžově, rosig. Šml.

Růžovitý. R. rostliny, rosaceae. Vz Rstp.
467., Rosc. 164.

Růžovka, roseola, vyrážka. Vz Slov.
zdrav. 334. R. dětí, r. infantilis, cholero-
vitá, r. choleridica, cholerová, r. cholerica,
neštoviční, r. variolosa, otrubovitá, oparo-
vitá, r. furfuracea herpetiformis, příjičná,
r. syphilitica, prstencovitá, r. annularis, ty-
fová, r. typhosa Ktt. exc. — R-ky = druh
zemčat. Us. Pdl.

Růžovnice, e, f. Zaklínám tě, r-ce, kos-
nice (nátko). Mtc. XV. 191.

Růžovonný, rosenduftig. Lpř.

Růžový = růžové barvy. R. záře, Mour.,
večer, Mcha., ústa, Hrts., rty. — R. =
krásný jako růže. R. budoucnost Vlč. —
R. bylina, dřevo, houba, květina, Mllr. 50.,
88., 48., 50., losos. Ves. IV. 129 - Hra na
r-vou paní. Us. Rgl., Tkč.

Rvač, e, f., vz Rváč, 2.

Rváč. Sbtk. Rostl. 52., 336.

Rváč. Od řváčóv hledajících duše mej.
B. olom. 197.

Rvačka. Cf. Sdl. Hr. II. 18., 89., 234.,
V. 29., 134., 189. Vmísil se do rvačky a
dostal výprask. Lpř. Poklopí-li kdo v ho-
spodě sklenici dnem nahoru, strhne se r.
Us. — R., y, m., os. jm. Mus. — R. M. Vz
Sbn. 501., 509., 513., 523.

Rvačkovati se oč, sich balgen. Koll.
III. 187.

Rvačovský, ého, m. R. Vavř. Leand.,
1525.--1590., děkan. Vz Šb. Dj. ř. 285.,
Výb. II. 1621. nn., Jg. H. 1. 623., Mus. 1871.
326 , Rk. Sl., S. N.

Řvanec, nce, m. = kolečko k vození,
Karren mit einem Rade. U Černovic v Tá-
bor. Jdr. Cf. Radvanec.

Rváti, ruju, novější rvu. Cf. List. filol.
1883. 452., Mkl. Etym. 284. Ř, zvořínať,
zvorýňať, zvoříznať. Mor. Brt. D. — co.
Bryseida své zlaté vlasy rváše. Troj. 140. b.
Kámen rval nohy mé. Vrch. — co komu
čím. Srdce mi rvete tím slovem. Hdk. —
co komu odkud. Jazyk r. lidu z úst.
Vrch. — Kká. K sl. j. 32. — se oč. Výb.
II. 32. Psi rvou se o kosť. Us. Pdl. — se
s kým (proč). Pro dobrou věc rval by se
s celým světem. Sá. Rval se s větrem déšť.
Zr. — več. V hlavu rujíc. St. skl. II. 104.

Řváti. Cf. List. fil. 1883. 452., 1884. 98 ,
Šf. III. 498., Mkl. Etym. 279., D. Lehrg.
der böhm. Sprache 121., Šrc. 109. Hrom
řval. Jrsk. Hromy rvaly. Vaj. Tatr. 79. Aj
řevu srdcem žádaje se obinúti smrti. Št.
Uč. 149. b. Jako lev řeva. Ž. wit. 21. 4.
(103. 21.). Řvou, až mne zbudili. Osv. Zvěř
řula. AlxP. 5. 26. — kde. Když žalmy své
řevú v kostelích. Blázn. 171. b. — jak.
Řve jako kráva (silně pláče). Us. Tkč. —
po čem. Kdyby robska neřvaly po chlopu,
byl by svatý pokoj v stavení. Slez. Tč. —
čím. Náramně řve nebe hromobitím. Troj.
212. b. — odkud kde jak. Jen z dálky
někde na dně propastí řve utlumeným hla-
sem vodopád. Vrch.

Řvava = množství. Ř. chlapů sa k nám
priredykalo (přihnalo). Val. Brt. D. 263.

Řvinák, u, m., alectoria, rostl. Vz Rstp.
1832.



	638

	Růžencula, Rosenkranzschwester, f. Růženec. Dobře jí to šlo, jako když na růženci říká. Sá. Jdi a kup si raději r. (komu se nesluší namlouvati si). R. lou- skati; Panny z r-ce (= ženské které jsou členy růžencového bratrstva); R. přebírati (nedbale r. se modliti); Nosí habit a r. (je v klášteře). Us. Tkč. — R. = co růženci podobno. R. cervulátů, fíků, Us. Tkč., zla- tých citronů ze dřeva (nad kupeckými krámy). Us. R. = pouta. Dali mu r. Us. Tkč. Již mne vedú jak zločince, i na no- hách i na rukách mám r-ce. Koll. Zp. I. 386. — R. = druh podkopů. NA. III. 164. Růženín = odrůda křemene. NA. V. 487., Chdt. 4. Růženka = růžička. To je krásná r. Us. Ružiak, u, m. = růžový brambor. Slov. N. Hlsk. XI. 207. a j. Ružiar, a, m. = růžař. Slov. ZObz. XXI. 215. Růžice okenná, NA. I. 51., křížová. Pdl. Cf. Vlšk. 5. — R. = okno zcela kulaté a bohatě ozdobené. NA. I. 50. Růžička, y, f. = jablko. Mor. Brt. — R. = slepice s malým hřebínkem kulatým jako růže. Mor. Brt. — R., y, m., os. jm. — R. Jos., 1808.-1872., vikář něm. církve evang. v Praze. Vz Tf. H. I. 186., 199., Šb. Dj. ř. 285., Jg. H. 1. 622., Rk. Sl. — R. Rob., redaktor. Bačk. Př. 133. Růžičková, é, f. — R. Vlastimila, nar. 1828., spisov. Vz Jg. H. 1. 623., Šb. Dj. ř. 285, Bačk. Písm. 858., Rk. Sl. — Hra na paní R-vou (asi m. družbičkovou). Vz Brt. Dt 188., Km. 1887. 310. Růžičkovatěti, ěl, ění, rosettig werden. Rst. 488. Růžicha, pagellus, Rothbrassen, m. ryba. Brm. III. 3. 63. Růžka, y, f. = větvička. Beck. II. 3. 383 Cf. Rozha. Růžkatec. Cf. Rstp. 552., Ott. V. 308. Růžkatý, behörnelt. Rst. 488. Růžkovatec. Cf. Rstp. 62. Růžkovec, cornicularia, lišejník. Nk. J. Růžkovitý = růžku podobný, hornähn- lich. Rst. 488., Frč. 8. Růžní sen. Č. Kn. š. 196. Růžník, u, m. = keř růžový. U Blanska. Ktz. Růžný. R. paprsek západu, Mkr., rozkoš mládí, látka, Kká., mráček, Čch., den, Mcha , hloh, Osv., světlo, rty, tvář. Us. Pdl. Ružo, a, m. = volské jm. Mor. Brt. Růžohledý, optimistisch. Dch. Růžohrudý dlask. Brm. II 2. 355. Růžojas, u, m. Kv. 1882. 61. R. slunka. Mkr. Zl. Pr. IV. 35. Růžojasný, rosigglänzend. R. nebe. Mcha. Růžokvětý, rosenblüthig. Rosc. 163. Růžotvářný, rosenwangig. R. mladice. Č. Kn š. 391. Růžovať, ě, f., Rosenfarbe, f. Phl'd. IV. 24. Růžově, rosig. Šml. Růžovitý. R. rostliny, rosaceae. Vz Rstp. 467., Rosc. 164.	Růžovka, roseola, vyrážka. Vz Slov. zdrav. 334. R. dětí, r. infantilis, cholero- vitá, r. choleridica, cholerová, r. cholerica, neštoviční, r. variolosa, otrubovitá, oparo- vitá, r. furfuracea herpetiformis, příjičná, r. syphilitica, prstencovitá, r. annularis, ty- fová, r. typhosa Ktt. exc. — R-ky = druh zemčat. Us. Pdl. Růžovnice, e, f. Zaklínám tě, r-ce, kos- nice (nátko). Mtc. XV. 191. Růžovonný, rosenduftig. Lpř. Růžový = růžové barvy. R. záře, Mour., večer, Mcha., ústa, Hrts., rty. — R. = krásný jako růže. R. budoucnost Vlč. — R. bylina, dřevo, houba, květina, Mllr. 50., 88., 48., 50., losos. Ves. IV. 129 - Hra na r-vou paní. Us. Rgl., Tkč. Rvač, e, f., vz Rváč, 2. Rváč. Sbtk. Rostl. 52., 336. Rváč. Od řváčóv hledajících duše mej. B. olom. 197. Rvačka. Cf. Sdl. Hr. II. 18., 89., 234., V. 29., 134., 189. Vmísil se do rvačky a dostal výprask. Lpř. Poklopí-li kdo v ho- spodě sklenici dnem nahoru, strhne se r. Us. — R., y, m., os. jm. Mus. — R. M. Vz Sbn. 501., 509., 513., 523. Rvačkovati se oč, sich balgen. Koll. III. 187. Rvačovský, ého, m. R. Vavř. Leand., 1525.--1590., děkan. Vz Šb. Dj. ř. 285., Výb. II. 1621. nn., Jg. H. 1. 623., Mus. 1871. 326 , Rk. Sl., S. N. Řvanec, nce, m. = kolečko k vození, Karren mit einem Rade. U Černovic v Tá- bor. Jdr. Cf. Radvanec. Rváti, ruju, novější rvu. Cf. List. filol. 1883. 452., Mkl. Etym. 284. Ř, zvořínať, zvorýňať, zvoříznať. Mor. Brt. D. — co. Bryseida své zlaté vlasy rváše. Troj. 140. b. Kámen rval nohy mé. Vrch. — co komu čím. Srdce mi rvete tím slovem. Hdk. — co komu odkud. Jazyk r. lidu z úst. Vrch. — Kká. K sl. j. 32. — se oč. Výb. II. 32. Psi rvou se o kosť. Us. Pdl. — se s kým (proč). Pro dobrou věc rval by se s celým světem. Sá. Rval se s větrem déšť. Zr. — več. V hlavu rujíc. St. skl. II. 104. Řváti. Cf. List. fil. 1883. 452., 1884. 98 , Šf. III. 498., Mkl. Etym. 279., D. Lehrg. der böhm. Sprache 121., Šrc. 109. Hrom řval. Jrsk. Hromy rvaly. Vaj. Tatr. 79. Aj řevu srdcem žádaje se obinúti smrti. Št. Uč. 149. b. Jako lev řeva. Ž. wit. 21. 4. (103. 21.). Řvou, až mne zbudili. Osv. Zvěř řula. AlxP. 5. 26. — kde. Když žalmy své řevú v kostelích. Blázn. 171. b. — jak. Řve jako kráva (silně pláče). Us. Tkč. — po čem. Kdyby robska neřvaly po chlopu, byl by svatý pokoj v stavení. Slez. Tč. — čím. Náramně řve nebe hromobitím. Troj. 212. b. — odkud kde jak. Jen z dálky někde na dně propastí řve utlumeným hla- sem vodopád. Vrch. Řvava = množství. Ř. chlapů sa k nám priredykalo (přihnalo). Val. Brt. D. 263. Řvinák, u, m., alectoria, rostl. Vz Rstp. 1832.