Předchozí (965)  Strana:966  Další (967) |
|
|||
966
|
|||
|
|||
ve stodolách, sklepích ráj. Kda. — M. =
mladý věk. Jednou nám kvete máj. Žalosť stírá máj s líce mého. Máj mého štěstí (květ). Jg.
Maja, e, f., matka Merkuriova. Vz Máj.
Maják, u, m., rus., světlárna, der Leucht-
thurm. Efesus město mělo se státi majákem evangeliu a rozšiřování jeho. Sš. Sk. 221. — M. = člun, obložený třtinou neb chvojí
i haluzemi, na kterém myslivci k pernaté vodní zvěři blízko připlouti mohou. Šp. Majčení, n., priapismus, chorobné zto-
poření pyje. Vz S. N. Od majka, 2. Majda, y, f., mouda, dickes Weib; také
o malých tlustých dětech. O ty malá majdo. Us. Poličan. Máje, e, f., máj, e, f. a m., máječek,
čku, m., strom březový a i jiné zelené stromky, větve (vz Máj); podťatý stromek, kterým se domy atd. o sv. duše, o božím těle ozdo- bují. Die Maie, der Maibaum. M. smrková, lipová, březová, jeřábová. Jg. Ve vsech mi- lovníci dívkám v noci na prvního máje pod- tají anebo ve dne při hudbě máje stavívají. Jg. Totéž na Mor. Kromě toho stavějí tam junáci o posvícení máj červenými šátečky, pentlemi, pozlacenými ořechy a jablky okrá- šlený; tento máj stává před hospodou a je-li krásný čas, tančí se okolo něho. Mřk. Máje stavěti; choditi s májem n. s májí. S. N. S májem (s máji) přijíti, pod májemi zpívati. MM. Tesaři na roh kalenice máječek (věneček) dávají. Us. Všecko město pod májem sedělo. Aesop. Vz S. N. Májek, jku, m., vz Máj.
Majer, a, m., dvůr, Meierhof. Na Slov.
Majernice, e, f., šafářka. Meierin. Na Slov.
Majerník, a, m., šafář, Meier. Na Slov.
Plk. Majestat, u, m., z lat. a) Nejvyšší, ni-
komu nepoddaná moc a hodnosť. Zločin ura- ženého majestatu. Majestat. Plk., Zříz. Ferd. — M., zevnitřní lesk nejvyšší moci, císařské
n. královské roucho, Pracht, das Staatskleid. Král seděl ve svém majestatu na ryňku sta- rého města. V. — M., stolice královská, Thron. Rozbije m. svůj na něm. Br. Seděti pod m-tem (pod baldachinem trůnu). Kom. — M., soudná stolice boží, Richterstuhl. V. — M., panování, Regierung. Br. — M.,
pečeť královská, das grosse Staatssiegel. List s m-tem slavné paměti Zikmunda. Zříz. Ferd. Má král zemi potvrzení listem pod svým maje- statem na svobody a práva dáti. Tov. k. 8. — M., list královský. Vydal m. na vysazení
toho města. V. M. vložen jest ve dsky. Zříz. Ferd. Zvláště list svobody udělené roku 1609. císařem Rudolfem II. protestantům v Če- chách. Rk. Der Majestätsbrief. — M., titul mocnářský, nejprve od Karla V. přijatý. Majestatnosť, i, f., velebnosť; co titul
panovniční. Vz Majestat. Majestatný, -tní, z lat., spanilý, velebný,
herrlich, majestätisch, Jg., právo (panovničí). Majetek, tku, m. na Slov. = jmění, das
Vermögen. Koll. Ne: majitek. Ze slov ma- jetnosť a majetný vychází na jevo správnosť slova majetek. Brs. 100. Vz Majitel. M., ma- jetnosť, jmění. M. počáteční, koneční, mo- vitý, nemovitý; m. spočítati, odděliti, změ- |
niti, zapsati, přiznati, popsati, srovnati, ode-
vzdati, přenésti, převésti, rozmnožiti, ztenčiti, spravovati; změna, uškození, popis, čásť, bilance, schodek, druh, stav, díl, rozmnožení, účtování, přibytí majetku; daň z m-ku; po- kuta na m-ku; poměry v m-ku. Šp. Vz Ma- jetnosť. Majetnice, e, f., die Eigenthümerin. Rk.
Majetnictví, n., Eigenthum. Trest. zák.
Majetník, a, na., mající jmění, statek,
Besitzer, Eigenthümer. M. živnosti obchodní. Pr. M. pluku. Burian. Ne: majitel, vz Ma- jetek, Majitel. Majetnost', i, f., jmění, mohovitosť, das
Vermögen, Habe und Gut, das Eigenthum. Jg. Vz Majetek. M. polní. Us. Oddělení, při- znání, popis, stav, přenesení, převedení, roz- množení, zmenšení, ztenčení, spravování m-sti; bez m-sti; daň z m-sti; pokuta na m-sti. J. tr. Nápad m-sti na někoho. J. tr. M-osť vy- jeviti. J. tr. Spravování m-sti zemi náležející. Pr. Ve své m-sti zanechati. V té knize jsou všecky naše m-sti zapsány. D. — M. = zá- možnosť, Wohlhabenheit. Vz S. N. Majetný, možný, mohovitý, begütert, wohl-
habend. M. sedlák. Světoz. — M. = vlastní, eigentümlich. Zlob. Mající. Předmět okreslen býti mající, lépe:
předmět, jenž okreslen býti měl. Km. Majicnosť, i, f., majetnosť, Wohlhaben-
heit. Us. Majicný, majetný, wohlhabend. Us.
Májíček, čku, m., Feigwarzenkraut. Us.
Klatov. Majíř, e, m. = majer. Na Slov.
Majitek, vz Majetek, Majitel.
Majitel, e, m. M., špatně, jakoby špatné
bylo: chovajitel; lépe: jmětel, Č., majetník, vlastník, držitel, Brs. 100., Nz., Pr. Cf. stvo- řitel, učitel, badatel od stvořiti, učiti, bá- dati, ale majiti není, nýbrž je: iměti, měti, míti. Šm. M. domu. J. tr. Májiti, il, en, ení, májemi opatřiti, lauben,
belauben. — co: okna, město. Us. Vz Máje. Majitný, šp. m. majetný. Brs. 100.
1. Majka, y, f. (žertem) moje t. j. žena.
Us. Na Slov.: samice; žena, matka. Bern. 2. Majka, májka, y, f. (zastr. mějka), má-
jový chroust, španělská moucha či puchýř- ník lékařský, litta vesicatoria. Frč. 185. — M., lat. meloë, Maiwurmkäfer. Us., Frč. 185. — M., vz Máje a Er. P. 71. Majkati, pochlebovati, smilniti. Na Slov.
Majkový, od majek, von spanischen
Fliegen. Majolenka, y, f., majolena, putzsüchtiges
Frauenzimmer. Chodí vystrojená jako m. Er. P. 262. Majolik, u, m., majolika, y, f., hliněné
nádobí na způsob porcelánu. Jg. Nádobí z pěkné, jmenovitě bez železné hlíny s bílým poléváním (od starital. Majoliky = Majorky, ostrova ve středozemním moři). Majolík, Fay- ence. Cf. Šfk. 226., S. N. — Majolikový. M. nádobí, talíř. atd. Major, a, m., z lat., praporník, velitel
vojenského praporu, nejnižší důstojník stábní. Vz S. N., Pluk. Maj. od armády. Er. P. 53. Majora. Per majora (lat. ), většinou hla-
sův. Rk. |
||
|
|||
Předchozí (965)  Strana:966  Další (967) |