Předchozí (315)  Strana:316  Další (317) |
|
|||
316
|
|||
|
|||
Sešli, v/, Seslati.
Sešlost, i, f., das Alter, die Schwäche,
Abnahme. Pro s. věku svého. V. S. nápisu. Har. S. stavení. Us. Město přišlo v sešlost. S. vinice, das Abstehen. Šk. S. věkem, die Altersschwäche. Dch. O s-sti rodů vz Tov. 122. Sešlý, který se sešel, shromážděný, zu-
sammengekommen, versammelt S. lid, zá- stup, Jel., peníze. Aesop. — S., s hory přišlý, herabgestiegen, herabgekommen ; od- chýlený, abgekommen; sesláblý, zemdlený, geschwächt, umrlý, todt, lety obtížený, be- jahrt; otřený, alt, abgenützt, v již. Čech. opršalý. Kts., Jg. — odkud. Voda s vrchu sešlá. Jg. S cesty sešlý zbloudil. Jg. Se světa s. (umrlý). Zlob. — abs. U Hellenů tehdejších zamřelých a mravně velmi se- šlých. Sš. I. 154. S. věk. Kom. Sešlejšího věku býti. V. S. (staré) stavení, baufällig. V., obraz, vtip. Jel. město — čím: věkem, starostí, lety. V. Zdi starostí sešlé. Har. II. 231. — na co. Zvířata sešlá na oči. Jel. Zámek na stavení sešlý. Zlob. Je na nohy i na ruce sešlý. Us. Jsem těla těžkého, v létech i na zdraví sešlý. Žer. L. I. 23. v čem. Okázal, že se jest od otce a od mateře v stavu manželském rádně sešlých narodil. NB. Tč. 287. — kde: dělníci při horách v díle sešlí. Vys. - bez čeho: bez kšaftu (poslední vůle). Th. Sešmarovati koho, Jemanden tüchtig
den Rücken schmieren. U Litovle. Kčr. Sešinaťhaný, sešmatlaný; -án, a, o,
schief getreten. S. bota, střevíc. Us. Sešmaťhati, na Mor. sešmakati (Hý.),
schief treten. — co: boty, střevíce, obuv, Šm. Sešmejkati = roztrhati, zerreissen. =
co: boty. Us. Dch. Sešnejdrovati se, abgleiten, abglitschen.
U Olom. Sd. — kam. Saně se do příkopu s-ly. Mor. Hý. Sešouliti, il, en, ení, sešulovati, zusam-
menwalkern. — co kde: na přádelním stroji loky se sešulují. Světz. Sešoustati, sšoustati = setříti, zusam-
menwischen, -reiben. — co čím odkud: smetákem prach se stěn. Sešpičatělý, spitzig geworden, zuge-
spitzt. Sešpičatěti, ěl, ění, spitzig werden. —
komu: š-těl mu nos. Us. Sešpičatilý = sešpičatělý. S. nos. D.
Sešpičatiti, il, ěn, ění, zuspitzen. — co
čím: pilníkem. Sešpílení, n. = zažertování. Móžť někdy
náhodné kratochvilné s. neškodné býti. Št. N. 142. Sešpuntovati, zátkou opatřiti, z něm.
zusammenspunden. Sešrotovati, z hrubá semleti, zer-, ver-,
abschroten. — co: obilí, čím: mlýnkem. Us. Seštemovati = sladiti, zusammenstim-
men. Us. Seští, n., interitus, záhuba, das Verder-
ben, zastr. Uvedeš je v studnici seštie. Ž. wit. 54. 24. Tamtéž: 34. 7., 48. 11. Seštiknouti, seštikati = oštípati, otrhati,
abpflücken, absprengen. Lex. vet. — co: |
dřevo (seštípnouti). — se: haluz, větev se
seštikla. Mor. Hý. Sešívati, štvu. al, án, ání; seštívati, se-
štvávati, zusammen-, abhetzen. - koho s kým. Br., proti komu. Sešubati koho, durchpeitschen Mor. Šd.
Sešuchotati, Geräusch machen. Slov.
Sešupati — s chutí snísti, mit Appetit
zusammenessen. — co. Jak mu koláč dala,, hned ho s-pal. Us. Sešuvířený; -en, a, o = skřivený, ver-
dreht. S. deska. Mor. Šd. Sušuvířiti, il, en, ení = skřiviti, krüm-
men. — se: (o dřevě, o deskách). Mor. Šd. Sešvakření, n., die Verschwägerung.
J. tr. Sešvakřený, verschwägert. J tr., Us.
Sešvakřiti, il, en, ení, verschwägern. J.
tr - koho, se s kým. Set, a, m., zastr. = svět.
Sêtь, strsl. = síť. Mkl. B. 166.. 168.
Setba, y, f., od se (seji), vz -tba. Štrsl.
sétьba vedlé sêtva, satio ; příp. -ba. Mkl. B. 217., 218. — S., sejba, setí, čas setí, das Säen, die Saat, Saatzeit. Setba, V., s. na podzim, D., z jara. Upravení síje n. setby, die Saatbestel- lung: v čas síje n. setby. J. tr, Příklad od setby a rolí vzatý. Sš. II. 67, - S., osmí, die Saat Ros. Zpráva o setbě a sklizni, Saaten- u. Erntebericht. Dch. Setěch, a, m., osobní jm. Šd.
Setěchov, a, m., samota u Sedlce
Setěchovice, dle Budějovice, něm. Setie-
chowitz, ves u Vimberka. Vz Tk. I. 87. Setěk a setěka, vz Stěk.
Seti, vz Síti,
Sěti se, sieti se, sěji se, ěl, ění, sěvati
se = stkvíti se, glänzen, zastr. — kde. Jako zora po jutřě sě sěje. Rkk. Jar. v. 24 — se od čeho. Sievajiec sě jako jiskry od slunečného vedra. Smrť. Jer. Ms. 1410. Setí, n., setba, síje, osívání, das Säen,
Bauen, die Saat, Aussaat. Hus II. 256., BO. Strsl. sétije, z partc, set, a, o, příp. -ije. Mkl. B. 65. S. čisté, míchané, stejné, ne- stejné, řídké, husté. Šp. Ječmen, žito, hrách k setí, Us..; čas setí. V. Již je po s.; ná- klad na s. Šp. Rolí před síjí (setím) se hnojí. Kom. Porostlé obilí k setí se nehodí; Obili k s. vyopálati. Sych. Ranní seti často zmýlí a pozdni vždycky. Vz Hospodářský, č., Lb. Pilné s. vede od čtyř k pěti. Vz Pracovitosť. Lb. O setí vz S. N. — S., osení. Pobral dobytek i s setím. Půh. I. 329. Setidlnice, e, f. = svítelnice, die Laterne,
zastr. Setina, y, f., setba, setí. Zlob. — S., 1/100
nebo: 001, ein Hundertel. — S., Procent, ze sta. Úroky ze sta, setiny (procenta); 6 Procent Gewinn, 6 setin zisku. Kolik ze sta? Kolik setin? Zu wie viel Procent? po kolika setinách? Po pěti setinách, po pěti ze sta. Us. u Jelemnice? Nz. Setinný, Procent-. S. (procentová) srážka
(sr. ze sta), Procentabzug, m. S. hustoměr (areometr), Procentenaräometer, m. S. počet, Procentenrechnung, t., číslo (procentové), Procentzahl, f., teploměr (stostupnitý), Cen- tesimalthermometer, m. Nz. |
||
|
|||
Předchozí (315)  Strana:316  Další (317) |