Předchozí (199)  Strana:200  Další (201) |
|
|||
200
|
|||
|
|||
Škubaj! Šd. — koho, se čím. Pasou se
domněním. Pal. Rdh. I. 146. Pas ovce své tělestným pokrmem. Hus I. 422. — koho, se kde (v čem). P. se v trávě. Posp. Oko jeho páslo se v blaženosti na něčem. Šml. Sluch pase v zvuku znonóv, v zpievání ne- slušném. Hus I. 77. Aby ďábel nepásl v nich své vóle; Onen své smilné oči ve všech pase. Št. Kn. š. 93. — koho s kým. Co pak myslíš, že jsme spolu pásli prasata (= žes mi roveň)? Us. Rgl. — co komu. Nazdávali sme sa, že už Abrahamovi husy pasieš (žes zemřel). Slov. Orl. IX. 301. — čeho. Lidských (lidem patřících) dobytků pase. Dh. 102. 2. Pásti, vz Padati. List. fil. X. 116.
Pastierik, a, m. = pastýřík. Slov. Dbš.
Úv. 25., ZObz. XXII. 98. Pastierňa, ě, f. = pastýrna. Slov. Rr.
MBS., Mt. S. I. 156. Pastierovať = pastýřiti. Slov. Dbš. Úv.
158. Pästíkovať, mir der Faust schlagen. Slov.
Ssk. Pastilla, y, f. Vz Slov. zdrav.
Pastinak. Cf. Rstp. 745., 746., Čl. Kv.
341., Slb. 596. Odb. path. III 651. Pastopka, y, f. = v jednokvětých klás-
cích trav stopečkovitá osa klásková vedlé plochy jediného kvítku. Čl. Kv. XXIV. Pastor, a, m., vz Pastýř.
Pastorale = skladba, v níž se povaha,
zpěv a hudba pastýřů líčí. Mlt. Pastorečník, u, m„ Vorlegehaspel, f. Hř.
Pastorek, der Stiefsohn. Arn. 863., Sv.
ruk. 315. b. V MV. nepravá glossa. Pa. Cl. Drusus, p. císaře Augusta. V. Bratra svého a Viléma p-ka jeho. Půh. I. 304. Mazala p-kovi tence na chléb. Us Dbv. Ako od- tíska macocha svoje pastorče. N. Hlsk. XXI. 257. — P. ve fys. Vz Schd. I. 63. — P., rka, m., os. jm. Tk. V. 93.—95. Pastorka, y, f. = nevlastní dcera. Val.
Brt. Vz Pastorkyně. Pastorkoměr, u, m., das Triebmass.
Pastorkový, Trieb-. P. pilník, kladka,
ocel. Šp. Pastorkyně, ě, f., die Stieftochter. Vz
Pastorka. Rk. Pastorna, y, f., Pastorswohnung. Šm.
Pastorný, Stief-. P. dítě, otec, matka,
Šm.; syn = pastorek. V Podluží. Brt. Pastorová, é, f. = pastorka, manželka
pastorova. Vlč. Pastouchovice, dle Budějovice, Pastu-
chowitz, ves u Jesenic. Blk. Kfsk. 208. Pastouška = píseň pastýřská, již zpívají
hoši o vánocích (koleda), ein Weihnachts- lied. Val. Vck. — P., osada u Pardubic. — P., y, m., os. jm. Arch. VIII. 541. Pästovati = pěstovati, mit der Faust
schlagen. Slov. Bern. Pastovka, y, f. = pták. Tvé oči peknejšé
od očí p-ky. Slov. Hol. 341. — P., die Faustbirne. Slov. Bern. Pästovník, a, m., der Faustkämpfer. Bern.
Pästový = pěsťový, pěstní. Slov. Historia
neblahých urbarských a p-vých časov. N. Hlsk. III. 322. |
Pastřap, u, m. = kousek, drobet, cár.
Potrhal to na samé p-py. Slez. Šd., Brt. D. 151. Pastřihovaný, u postřihovačů, hinter-
spätig (ungleich von Haaren der Länge nach). Šm. Pastřípek, pku, m. = uhlíček. Nemá
ani p-ku. U Dobrušky. Vk. Pastrk, u, m. = pasteh, veliký proza-
tímní steh, die Heftnaht. Na již. Mor. Šd. P. = špatné pole na kopci. Zlinsky. Brt. D. Pastrka, y, f. = pliska, konipásek, die
Bachstelze. Laš. Wrch. Cf. Pastýrka. Pastrkovati = pastehovati. Cf. Pastrk.
Na již. Mor. Šd. Pastrňák. Mkl. Etym. 233., Rstp. 746.,
Brt, Mllr. 77. Pastucha. Vyslyšel-li by Bůh pokaždé
pastuch, všecko by stádo přes léto povzdy- chalo. Us. Šd. — P., y, m., os. jm. Vck. Pastúchov, a, m., osada v IThřích. P.
Kal. Pastuchyně, ě, f. = pastuchova sena.
Prss. Pästúnsky = pěstounský. P. starostli-
vosť. Slov. Ev. šk. II. 191. Pastus. Protož převzděli sú penězóm,
jež berú, pastus t. j. pastva. Hus I. 339. Pastuší, tobolka oprav v: P. tobolka a
cf. Čl. Kv. 287., Mllr. 105. Pastuška, dvůr u Rokycan; rybník v Pí-
secku. Pästuvať = pěstovati. Slov. Zátur.
Pastva. Cf. Mkl. Etym. 232. Užívaní
pastvy. Zř. zem. Jir. 465., 695., Sdl. Hr. V. Cf. Poval. P. na žaludy, na bukvice, Eichel-, Buchelmast. Rb. Právo k pastvě. — Pastva pro děla, Kanonenfutter, n. Dch. — P. = potrava srstnaté a pernaté zvěři, das Ueits Škd. — P., sam. u Mělníka. Pastvina, Pastwin, ves u Žamberka. Cf.
Sdl. Hr. II. 279. — P. alpská. Vz Ott. 1. 953. Pastvisko, Pastwisko, sam. u Richm-
burka; dvůr u Boskovic. Pastviště. Půh. I. 157., II. 543. Svobodné
p. Ib. II. 47. — P., sam. u Náchoda. Pastviti. — čím. Zprvu ščestie pastvilo
strdí. Tkad. I. 47. — koho. Otec váš ne- beský pastvi je. Matt. 6. 26. — se kde. Vždy po krčmách v rozkoši světa se pa- ství. Hugo. — P. = nadávať na nepřítom- ného (uškrobať přítomného). Laš. Brt. D. 246. Pastýř. Mkl. Etym. 232. V MV. nepravá
glossa. Pa., Počkáme až do p-ře (až p. po- žene). U Úboče. Rgl. P. nenie, ktož ovci z lásky nepase; P-ři mnozí, jenž se pasú, ale ne ovec. Hus II. 438., 437. Sv. Petr, po Boze prvý p. Št. Kn. š. 99. — Hádanka: Pole nezorané, ovce nesčítané a p. rohatý (obloha — hvězdy — měsíc). Mor. Brt. — P. = hra v míč. Hra na pastýřa. Vz Brt. Dt. 196. — P. = čes. tanec. Dch., Škd. — P. = škraloup na mléce, die Haut. U Opavy. Klš.— P. (Pastor), kniha z r. 1464. Vz Jir. Ruk. II. 84. — P. = ras. Vz Ras (dod.). Pastýřek, řka, m., zdrobn. pastýř. Hli-
něná zahrádka, dřevěný p. honí v ní pra- sátka (hrnec, vařečka, kaše). Mor. Brt. |
||
|
|||
Předchozí (199)  Strana:200  Další (201) |