Předchozí (166)  Strana:167  Další (168) |
|
|||
167
|
|||
|
|||
Duda, y, m. = dudák. Ssk. — D., os.
jm. D. Lad., prof. Vz Tf. H. 1. 3. vd. 193. Dudácká, é, f., die Sackpfeiferweise. Dch.
Budáček, čka, m. — malý dudač. Šel d.
bráti na hody a padl pozpátek do vody. Sš. P. 152. — D. = pole u Velenov. BPk. Dudačka, y, f. = čes. tanec. Škd. Vz
S. N. Dudák, vz Dudač. — D., u, m., čes. tanec.
Škd., Kv. 1870. 214. Vz S. N. — D. = hra v karty; zamrzlík. U N. Kdyně. Rgl. Dudaňá, é, f. = ovce s tlustou hubou (od
dudka). Val. Brt. Dudanár, a, m. = dudák. Kopan, na Mor.
Brt. L. N. II. 148. Dudanky, pl., f. == dudy. Dudaly d., keď
sme šli od Hanky, dudaly vesele, keď sme šli cez pole. Sl. ps. 231. Dudařství, n., die Sackpfeiferei. Šm.
Dudáš, e, m. = dudák. Slov. — D., os.
jm. Slov. Šd. Dudati, na Slov. gajdovati. — kde. Taký
sa mi chlebík udal, že pod kôrkou kocúr dudal. Sl. sp. 93. Dudeček, vz Dud.
Dudečky = malé dudy. Bern.
Dudel, dlu, m. = cumel, mlzek, zmolek.
Slez. Šd. Laš. Brt. D. 208. — D. = malý uzlík. U Chocně. Ktk. Dudelčík, a, m., os. jm. Slez. Šd.
Dudichovská, é, f., Dudichow, satn. u Vys.
Mýta. Dudíj Beda, dr., kněz, historiograf mor.,
nar. 1815. Vz S. N., Tf. H. 1. 3. vd. 163., 164. — D. Ant., nar. 1824., kněz a spis. Šb. D. ř. 2. vd. 237. Dudín, a, m., ves u Jihlavy. Blk. Kísk.
639. Dudiny, pl., f., Dudin, sam. u Písku.
Dudka, y, m. = dudák. Máš-li dudku
neb pišťáka? Dh. 137. — D , y, f., die Pfeife. Dudkovati = uspávati. — koho. Už
chvíli dítě dutkuje a posud jí nespí. U Kr. Hrad. Kšť. Dudky, vz Dud.
Dudla, y, m. = brbla, dudlavec. Mor.
Brt. D., Sd. Dudlák, a, m. = dudlavec. Ssk.
Dudlati. Všecko zde (v Benátkách) zpívá
aneb aspoň dudle a křiká. Koll. III. 142. Celý den nerobí, len dudle, haruší. Koll Zp. I. 11. Stará baba duble (bručí) jako pivná
bečka a ta mladá poskakuje jako veverička Sš. P. 420. Nic nezná jen vždy d. Koll. Zp. II. 281.
Dudlaveť = dutým se stávati, hohl werden.
— proč. Starobou stromy dudlavejú. Slov. Hdž. Čít. 194., 164. Dudlavý = dutý. D. vrba. Ostrav. Té. —
I). = bublavý. D. medvěd. Koll. IV. 159. A dostane zlú odměnu, škaredú dudlavú ženu. Sš. P. 740. Dúdlebi = kmen český na Malši a ho-
řejší Vltavě; župním hradem jejich byly Dúdleby na Ostrohu se dvou stran Malší otočeném stojící. Šmb. S. I. 313. Cf. Bž. 75., Doudleby, Sfk. Strž. II. 462. Dudlena, y, f., die Brummerin.
Dudlina, y, f. = díra do dudlavého stromu,
kde ptáci hnízdí. Ostrav, Tč. |
Dudliti = dudlati, dudeln. Laš. Tč. —
D. = uzlovatým činiti. Niť se dudlí = uzlovatí. U Rychn. Msk. Dudnati = dmúť. Slov. Ssk.
Dudněti = duněti, dumf tönen. — abs.
Oheň dudnie. Slov. Zátur. — kde. Voda ve studni dudní. Kld. Cosi venku d-lo; V obla- kách to d-lo. Laš. Tč. Dudniti, il, ěn, ění = dudnivým krokem
jíti, mit den Füssen stampfen, gehen, dass es dumpf schallt. — kudy čím. Dudnil po dědinách bosýma nohama. Laš. Tč. — D.= schlagen, dass es dumpf schallt. — čím kde: pěsťu na prázdné bečce. Laš. Tč. Dudnivý = dunivý, dumpf tönend. D. hlas,
hřmot, hrom. Laš. Té. Dudoš, e, m. = dudák. Slov. Ssk.
Dudotati. Tu palica s cepami vzala milú
mlynárku do roboty a mlátila ju, že len tak dudotalo (dunělo?). Slov. Dbš. Sl. pov. I. 472. Dudov, a, m., Dudow, ves u Bechyně.
Sdl. Hr. III. 133., IV. 86. — D. — potok v karpat. pohoří. Škd. Dudrati, dudrovati = hubovati. Slov.
Němc. VII. 68. — nač. Hoc celý svet na nás dudre. Kyt. 1876. 32. Dudu, das Sclireien des Wiedehopfes.
Šm. Dududu. Na husličkách jujuju a na gajdách
dududu! Sl. spv. VI. 227. Duduk, a, m., nadávka. Slov. Mt. S. I.
117. Dudunár, a, m. = dudák, gajdoš. Na
jihových. Mor. Brt. Dudy. Vz Gajdy. Spouští dudy = pláče.
Us. Olv. Dudy, moje dudy, frajer mi je chudý, však ho já vypasiem, keď budú ja- hody. Koll. Zp. I. 291. Já půjdu do šenku, kde hrajú dudy. Sš. P. 614. Tieto d. s trima hučky, nech si vezme syn do ručky a na nich si pohráva, keď sa času dostáva. Sl. sp. 173. Kdo viděl z konopí kostel a z koně dudy (kdo stál v konopích a seděl na koni)? Mor. Brt. v Km. 1886. 787. Cf. Km. 1886. 636., KP. II. 322. D. u Římanů, vz Vlšk. 361. — D = mrzout. Dudydom. Ej škoda ťa, šuhajko, dudy
dudy, dudydom, ej že za vodou býváš, dudy dudy, dudydom. Sl. spv. I. 3. Duellovati se s kým, sich duelliren. Us.
Tč. Duetto také skladba pro 2 hlasy. Mlt.
Dúfanlivě = doufanlivě. Slov. Dbš. Úv.
Dúfati — doufati a p.
Dufek, fka, m., os. jm.
Dufka, y, m., os. jm. Šd.
Dufrenit, u, m. = kraurit, nerost. Vz
Bř. N. 153. Dufrenoisyt, u, m., nerost. Vz Bř. N.
218. Dufresnit, u, m. = fosforečnan železitý,
nerost. Šfk. Poč. 347. Ďúgati = nahlédati. Cf. Naďúgati. Val.
Vck., Brt. D. 208. Duh, strsl. dagъ, Stärke, nedagъ,, Krank-
heit. Vz Mkl. Etym. 48. Duha, strsl. daga, arcus. Vz Mkl. Etym.
48. — D. = deska. Vz Kram. Slov. D. nor- |
||
|
|||
Předchozí (166)  Strana:167  Další (168) |