Předchozí (1079)  Strana:1080  Další (1081) |
|
|||
1080
|
|||
|
|||
na čem. M. na těle nejie pokrmu tělesného.
Št. N. 226. — M. barva (umrlčí), D., maso (mrť), úd (zdřevěnělý), Us., úhel (uhasený), V., ticho, jazyk (řeč), popel, zem (neúrodná), moře (vz S. N. ), břeh. Mrtvá kopřiva (hlu- chá). Ve Zlinsku na Mor. Brt., V. V tom místě je velmi mrtvo (neživo, ticho, úzko, dusno); dnes je tam mrtvo (bez větru, vedro). Us., Jg. — M. ve hře, matt. D. — M. maso, Divoké, zbytné, vojenské. Ja. — M., bez síly, marný. M. víra, jistina. Jg. — na čem. Lidé na duši mrtví. Br. — M. ruka (die todte Hand). Arch. III. 115. Mrtvá ruka slovou takoví držitelé pozemků, kteří s nimi nemohou dle libosti nakládati, jmenovitě jich prodati ani jinak odciziti jich nesmějí ku př. klášterové. S. N. — Mrtvé body stroje vz KP. II 352. Mru, vz Mříti.
Mručeti, el, ení; mrukati; mruknouti, kl,
utí = mumlati, murren, brummen. Medvěd mručí. Mruháč, e, m., gelasinus, korýš. Krok.
Mrusk, u, m., mrouskání, das Knurren.
Vz Mrouskati. Mružiti, il, ení, mružnouti, blinzeln. Bern.
Mrva, y, f., mrvka, mrvička, y, f.,
něco maličkého, drobného, maličkosť. Ein Splitter, Schiefer, m., Brösel, n. Ani za mrvu to nestojí; nemám ani za mrvu tabáku. Na Mor. Mravenec mrvy a drobty nosí. Kom. Země jest jako m. proti oblohám nebeským. D. Není na tom mrvičky. Us. Nemáš na hlavě ani mrvičky (máš ji zcela čistou). Us. Mrvu z cizího oka chtíti vyvrci a v svém břevna neviděti. V. — M., smetí, hnůj, Dünger, Mist, m. Potrousiti drobnou mrvou jetel. Puch. M. ptačí. Us. Vz Hnůj, Hnojivo, Kk. 63. — M., drchanina, zmrvená sláma. Na Mor. Das Wirrstroh. — M., matenina, das Gewirre. D. — M., a, m., Konfusionsrath. Na Mor. Mrváň, ě, m. tlustý koláč, dicker Kuchen.
Na Slov. Mrvance, ů, pl., m., drobené těsto do
polívky. Slov. Einbrockteig, m. Mrvek, vku, m., nebo kustřav, festuca,
der Schwingel. Čl. 155. Mrvení, n. Das Düngen. D. Ne z mračen,
ale z m. chodí požehnání (rolníkovi). Pk. Mrvenka, y, f., trolení = mrvance. Na
Slov. Mrvicí látka. Vaň., Šp. Düngungsstoff.
Mrvič, e, mrvitel, e, m., der Bröckler;
der Düngende. Us. Vz Mrvovní. Mrvička, y, f., vz Mrva. — M., mrvi-
telka, y, mrvitelkyně, ě, f., die Bröck-
lerin; die Düngende. Us.
Mrvina, y, f., etwas Gebröckeltes. — M.,
mrva, Mist, m.
Mrviště, ě, n., hnojiště, die Mistgrube. Vel.
Mrviti, mrv, -vě (íc), il, en, ení; mrvívati
= drobiti, bröseln; hnojiti, düngen, misten, pferchen; muchlati, wirren, verwirren, ver- mengen, Bewegen, rütteln. Jg. — co: slámu (muchlati, drchati). Na Mor. M. pole. — co čím. Kapka mrví (drobí) kámen ne mocí, ale často padáním. Z lat. Gutta cavat lapidem non vi, sed saepe cadendo. Koll. M. pole guanem, Us., slínem, D.; m. penězi (pro- |
marniti je). Sych. — se. Koláč se mrví
(drobí). Plk. Co se tak mrvíš (vrtíš)? Na Slov. — aby. M. pole, aby bylo úrodné. Mrvka, y, f., vz Mrva. — M. = mrvek.
Mrvnatý, splitterig. M. nerost. Min.
Mrvník, a, m., copris, brouk. Vz Frč. 188.
Mrvný, Dünger-. Koubl.
Mrvovní, Splitter-. M. soudce, der Splitter-
richter. Reš. Mrvičkář. Mrvútka, y, f. M. = něco velmi drobného.
V Krkonš. Kb. Mrz, u, m. Mrz, mrzučku míti. V Opav. Pk.
Mrzácký, krüppelig. Jg.
Mrzáctví, n., krüppeliges Zeug. Jg.
Mrzačeti, ejí, el, ení, verkrüppeln. Jg.
Mrzačiti, čí, il, en, ení, krüppelig machen.
Jg. Mrzačka, y, f., ein Krüppel (o ženě). Jg.
Mrzák, a, m., mrzáček, čka, m., omr-
zelý, obtížný. Der Beschwerliche, Lästige, Gehässige. V. Jak je kdo miláčkem, tak býti může mrzáčkem. L. Jeden miláček a druhý mrzáček. Mus. Po malém čase budete mrzáci ohyzdní všem lidem. NP. 171. — M., člověk na těle zpotvořený, der Krüppel. M-kem býti. Kom. — M-ci, vozy při předjíždění-se po- zadu zůstavující (při svatbách). Us., Jg. — M., u, m., na Slov. psotník, die Fraiss. Plk. Mrzákyně, ě, f. = mrzačka. Scip.
Mrzatý, mrzutý, mrzký, hässlich, garstig.
St. skl. Mrzce, mrzutě, ohyzdně, nečistě, šeredně,
špinavě, oplzle, garstig, hässlich, unflätig, wüst. V. M. se chovati. V. Milosť mrzce nésti. Leg. M. na někoho pohlednouti. Lom. Mrzec, zce, m., ein Überlästiger. Rk.
Mrzek, vz Mrzký.
Mrzenlivosť, i, f., mrzutosť, die Ver-
driesslichkeit, der Verdruss. Us. Bělohr. Mrzenlivý = mrzutý. Us. Bělohr.
Mrzený = mrzutý, nemilý, ärgerlich. M.
to věc. Us. Mrzeti, 3. pl. -zí, mrz, -ze (íc), el, en,
ení a mrzeti, 3. pl. -zejí, mrzej, -zeje (íc), el, en, ení, mrzívati, verdriessen, beschwer- lich, lästig sein, missfallen, ekeln. V., Jg., Mk. — koho. Všecky to mrzí. V. Celý svět mne mrzí. Us. Život mne mrzí. Br. Mrzelo jej to. Br. Koho mrzí chléb, může dobře se sviněmi žaludy jísti. D. Mrzí mne pracovati, na to hleděti. Jg. Mrzí ho to co čert. Lb. Stran pořekadel vz: Duh, Chlup, Chyba, Kolovrátek, Kuří, Odporný, Páliti koho, Pastva, Slyšeti co, Típek, Zhrýzti. — (se) na koho. To mne naň mrzí. Kom. Na něco se m. D. — komu. Již mně to mrzí samému do sebe. St. skl. Jsú jiní, jižto lidem všem mrzie, avšak sobě sami se libie. Tkad. — se nad čím. D. — komu v čem. A budou se m. sami sobě ve zlých věcech. Ben. V. — se z čeho. Rk. — Mrzel se bez příčiny pro maličkosť.
Mrzká, é, f., jm. místní. Tf. 286.
Mrzko, vz Mrzký. — M. = mrzce, häss-
lich schändlich. Dlouhých řečí plodí až mrzko. Sych. Mrzkomluvec, vce, m., der garstig redet.
Aqu. Mrzkomluvník, a, m. = mrzkomluvec.
Jg. |
||
|
|||
Předchozí (1079)  Strana:1080  Další (1081) |