Předchozí (404)  Strana:405  Další (406) |
|
|||
405
|
|||
|
|||
Hájek, vz Háj; 2. klášter s lesíkem u Prahy
(u Únoště). Hájemský, Förster. Rk.
Hájemství, hájemství, n. = zahájené místo
k chování zvěři, háj, obora, ohrada, loviště, Jagdgehäge, Forst. — H. = les, kde dříví mýtí a sekají. V. Takového dříví v h. nemám. Žer. L. III. 50. — H. = okrsek lesní, nad kterým k dohlížení hajný ustanoven jest. Revier. Ty lesy patří k mému h. Us. H. = úřad hajného, dohlídka nad lesy. Wald- aufsicht. Um. les. — Jg. — H. = kraj okolo města (ager, territorium urbi circumjectum), die Stadtflur, Stadtgebiet. Das. — Vz Gl. 55. Hájení, n., das Wehren, die Verteidigung,
Hägung. — H. cti. D. Žádné h. a moc proti ohni nikterakž postačiti ani platná býti ne- mohla. V. H. polí, před soudem; h. nemožné učiniti; k h. své hodnosti. Nt. Vz Gl. Hájenský, Heger-. Rk.
Hájený, eingehäget. H. lesy. Pr. pr.
Hájetina, y, f., lesík malý z nova osetý
a zahájený, hájik, Hag, Hain. — Hájetiny, víchy slámy k zahájení lesa atd., aby se ne- škodilo. Hägewisch. Us. Hajicí (ne hajecí, Jg. ), k hájení sloužící.
Wehr-, Häge-. H. bidlo, vz Háj. Hägestange. Hajič, e, m. Hüter. H. lesa, hajný, Häger.
Reš. — H., vz Hájetina. Hägewisch. Hajíček, vz Háj.
Hajička, y, f., Hägerin, Hüterin; 2. haje-
tina, Hägewisch. Hajičkati = hajati.
Hájík, vz Háj.
Hájina, y, f., háj, Hain. Puch.
Hajitel, e, m., pl. -é, = hajič. — Haji-
telka, y, -kyně, ě, f. Beschützerin. Hájiti, 3. pi. háji, haj n. hajiž (ne: hájiž),
háje (íc), il, en, ení; hájivati = hraditi, ohra- diti, znamením opatřiti, že něčeho šetřeno býti má, hägén, einhägen; brániti uškození, hägen, wehren, schützen, bewahren, beschirmen, ver- theidigen; brániti, nedovoliti, verbieten; začíti, beginnen, hägen. Jg. — koho, co. H. soud = začíti, zahájiti jej (od zvyku starodávního za- hajovati místo pod šírým nebem, na němž soud držán býval, hägen). Byl to vzhledem k soudu původně jistě čistě materialní význam; avšak i později byl při soudě šrank zapadací (kn. Tov. 40. ), po jehož spuštění soud zahájen byl. Brandl. kn. drn. str. 130. Vz Háj. Zahájení soudu konalo se těmito slovy: Já tento soud hájím boží mocí. V. (Jg. ). — koho čeho, lépe nez: co ve smyslu nedovolování, bránění. H. svého hnízda, Št.; hájím louky (nedovoluji na ní pásti), lesa (nedovoluji v něm dříví sekati). Jg. Žádná práva toho nehájí (nezabraňují). Br. H. své cti. Kat. 2462. Ptáci svých hnízd hájí. Št. Nehaj, panno, své milosti (neodepři). Št. pís. Vlasti své a země h. V. Aby cesty do zemí svých hájili. Br. — se čeho: nezdravého jídla (chrániti se). Dch., Us. — koho, se čím: zbraní a slovy. Ros. Když glejtem jeho h. se chtěl. V. A já (ponocný) svou holí hájím stodoly (akkus. pl. ). Er. P. 402. — se, koho kde. Přítel u práva (u soudu) hájí svěřence svého. Kom. Někoho před soudem h. Us. — koho od čeho. Od úrazu je hájí. Kom. — se před čím. Hájím se před tím (= střehu se toho). Kom. — komu (čeho), |
zapovídati, nedovolovati. Bart. 2., 23., J.
tr. Libo mi je tak živu býti, aniž rozumím, co by mi toho hájilo. Jel. Hovadu pracují- címu z práce jeho živnosti se nehájí. Br. Hájí mně veřejné cesty na gruntech svých. 1447. (Brandl. ). — čeho jak proti čemu. Pře jeho trpělivostí proti odpůrcům svým hájil. Kom. — se proti komu. J. tr. — se jak: se se vší pilností a opatrností. — s inft. = brá- niti, nedovolovati. Doufatiť já velím, zoufati hájím. Kom. Hájí falešných poslouchati pro- rokův. Ben. V. Těm aby se nehájilo ženiti. Štelc. Nehájím mu se ženiti. Svěd. — aby — ne. Hájím dům (lépe: domu), aby tam nikdo nevlezl. Us. Co toho hájí, abys věrným nebyl? Jel. Vz: Brániti, Pozn. (na konci článku). Hájitý, krovitý, buschig, schattig. Jg.
Hájivý, defensiv. Rk.
Hájka, y, ť. Hegewisch. Rk.
Hajka, y, f., matice šroubní, Schrauben-
mutter. Techn. Hájmo (defensivně) šermovati. Johann.
Hajnatý, waldig. H. vrchy. Rostl.
Hajní, k háji náležitý, Hain-. H. rostliny.
Hajnice, na Mor. hejnice, e, f., co zahá-
jeno, das Gehäge. Jg. Hajnina, y, f. = hájovna. Us.
Hajník, a, m. = hajný. Gl.
Hajniště, ě, n., das Hägeholz. Jg.
Hajno = co zahájeno n. zabráněno jest.
Kat. — Hajný, hajného, m., dle „Nový1'; na Slov.
hajník. Häger. Hajnému borovice i nejsuko- vatější skrze krk proleze (projede, projde). Šp., Lb. Vz Úřad. — H. = hájový, Hain-. Rad. zvíř. Hájomilka, y, f., hmyz, nemasoma. Krok.
Hájovatý, -ovitý, háji porostlý, bewäldert.
Č. — Hájoví, n., háj, Hain. D.
Hájovina, y, f. = hájoví. Jg.
Hájovna, hajna, hajnice, hejnice, hajnina,
něm. Hegerhaus. Pt. Hajovník, a, m. = hajný.
Hájový, Hain-. H. bůžek, D., svatyně. Jg.
Hájský, hajní, Wald-. H. ptáček. Ms. Č.
Hajti (Haiti, Hayti) či St. Domingo, ostrov
západní Indie. Vz S. N. III. 586. Hák, u, háček, čku, m., náčiní na konci
zakřivené k chytání a držení něčeho, křivák, der Haken. V. H. rybářský, veřejný (na němž dvéře visí), kotevní, korábní, studniční, V.; h. na oheň, do ohně, D.; kuchyňský, bořicí, Kom.; h. zubatý, železný, na kleště, u řetězu, Jg., na klobouk, na korunné svícny, na pláště, postelní, zední, rozpěrací, šroubový, zdvihací, na zrcadla, Šp., oponový, rozpěrací (železný, vnitřní). Kh. II. porodnický ostrý (Kiwischův), tupý, obyčejný porodnický (porodní), porod- nický Braunův, Smelliův; patrový Čermákův; zubní; na rány. Vz Nástroje porodnické, k ohledávání hrtánu, k trhání zubův; háček a nástroje pro dobytčí lékaře, k operaci kýly. Cn. H. do studně, zatahovací, na váhy. Šp. Křivý co h. V. Hák zaraziti; hákem při- táhnouti, dosáhnouti. D. Dej mě na háky (do kleští na zločince), nepovím. L. — Háky = peníze. Nemá háků. Us. — II., zub, špičák, kel, Spitzzahn. — H., pluli bez koleček. |
||
|
|||
Předchozí (404)  Strana:405  Další (406) |