566

Plácáček, čku, m., Kragenstickerei, f. Vz
Placák. Kčr.

Plácačka, placačka, y, f., která plácá,
pleská, die Klatscherin, Plauscherin. — P.,
látačka, die Flickerin. — P., věc kterou se
něco plácá, die Britsche, Klatsche. P. na
mouchy (na Mor. lepačka, pleskačka, flekačka.
Hý., Brt), na míč. Rk. — P., plácanina,
Klatscherei, f. Jg.

Plácák, u, m., der Sfampfklotz, Tennen-
bär. — P., ein breiter, gefalteter Halskragen
der alten Bäuerinen. U Litovle. Kčr.

Plácal, a, m. Schwätzer, m., Plauder-
tasche, í. Us.

Plácání, n., das Patschen. Vz Plácati. —
P., zváni, daremné mluveni, die Klatscherei,
das Plauschen. To je zbytečné p.! — P., látání,
das Flicken. D. — Plácanice, e, f., plácání,
das Patschen, die Patscherei, Ros.; žvanice,
das Gewäsch, Geklatsche, Jg.; látanice, das
Geflicke. Jg. — Plácanina, y, f., plácání,
látání, das Geflicke, Flickwerk, D.; léčení
nemoci ne mnoho platné, die Flickerei; špatné
dílo, mazanice, Machwerk, n., Schmiererei,
f. D.

Placatěti, ěl, ění, flach, platt werden. Jg.

Plácati, plácávati; placiti, il, en, ení;
plácnouti, cl a cnul, ut, utí, patschen; zváti,
pleskati, klatschen, plaudern; látati, flicken.
Jg. — abs. Udeřil ho, až pláclo. Us. Plácá
(kaní), co se mu namate. Us. — co, koho.
Ty taky ledacos plácáš (žvaníš). Placil ho.
Us. Plácnu tě, budeš-li to dělati. Sych. —
komu (se) kde. Plácá mu voda ve stře-
vících. Ros. P. se ve vodě, (břísti, až to
plácá, plätschern). Ros. — co čím: mlat
plácákem. D. — kam čím: rukou do vody
p. Us. Jídla do sebe p., stopfen. Dch.

Placatiti, il, ěn, ění, platt, flach machen,
platten. — co čím: kouli kladivem.

Placatý, ploský, platt, flach. P. strana
některé věci. Jg.

Plácavý, kdo rád plácá. P. člověk, ein
Plauderer. Jg.

Pláce, e, f., na Slov., plat, Lohn, m. Jaká
práce, taká pláce. Prov. Dokud prosí, zlatá
slova nosí, a před plácí záda obrací. Č. M.
276. — P., záplata, Fleck, m. Apol.

Placek, cku, m., placka, y, f., pleskatý
koláč, vdolek nenakynutý z mouky n. z bram-
borů, der Platz. Tč., Kčr., V. Vz Placka. —
P., vz Pína.

Plácek, vz Plac.

Placement, (fr., plasman), umístnění. Rk.

Placení, n., das Zahlen, die Zahlung.
Kouskovaté, kouskovité p. theilweise Be-
zahlung. Ros. Lhůty k p. Sych. Někoho k p.
donutiti. Sych. Máte pátý díl k p. Sych. P.
z části, na srážku; možnosť, postih (Zah-
lungs-Regress), summa placení; způsobnosť,
prostředky, místo, den, čas, týden, dosta-
tečný k p., J. tr., napřed p., nemožnosť p.;
p. cla; dlužník p. prokazuj, Er.; rozkaz,
nezpůsobný k p.; arch na p.; průkaz, titul,
původ p.; předpis o p.; p. v hotovosti, ho-
tovými (také = bití, výprask). Hý.; hotové
p.; p. po částkách. Šp. P. od pohonov, od
desk, vz Vš. 155.—157., 388.—406. Od pla-
cení školného žáka osvoboditi, zbytečně m.:
od školného. Brt. P. penězi, Geldzahlung. Pr.

Plácení, n., das Flicken. Reš.

Plácenina, y, f., plácanina, Geflicke, n.,
schlechte Schreiberei. D.

Placenti-a, e, f., mě. v Italii, Piacenza.
— Placenťan, a, m. — Placentský.

Placený; placen, a, o, bezahlt. P. oběd,
dělník, posel. — Když na placenou přijde
ku placení, k platu). Wenns zur Zahlung
kömmt. Reš.

Plácený; plácen, a, o, geflickt.

Placet, lat., líbí, přijímá, povoluje se. Rk.

Pláceti, iter. od platiti, užívá se ho ve
složených: spláceti, vypláceti atd. Jg.

2. Pláceti, el, en, ení = látati, spravo-
vati, flicken. V. — co čím: kabát záplatou.
Us. Kdo staré plácí, vetešník. Kom. J. 505.

Placetník, a, m., latač, vetešník, Flicker,
m. Reš.

Placet-um, a, n., lat. P. regium, schvá-
lení panovníka k uveřejňováni papežských
nařízení. Rk. Vz S. N. Das landesherrliche
Placet.

Placička, y, f., vz Placka.

Placina, y, f., plac, der Platz. P. na trávu.
Puch.

Placirovati, z něm. a to z fr., umístiti,
an seinen Platz stellen, setzen; einen Platz
anweisen, versorgen. Rk.

Placka, y, f., placek, der Fladen. Což je
na placky, když není mouky. Vz Nuzný. Lb.,
Jg. — P., vesikator, Zugpflaster, n. — P.,
pryskyřičná elektroforu. Techn. — P., losos-
nice, alausa vulgaris, ryba z čeledi sleďů.
Vz S. N., Frč. 290., Schd. II. 496. — P ky,
Blattelkohle, f. Hř. — P., placení, die Zah-
lung, Auslage. U Opav. Klš. — Placko-
vitý, platt wie Fladen. P. lůžko. Rostl.

Plácky, dle Dolany. Platzka, ves u Kr.
Hradce. PL.

Placna, y, f., o ženských, die Plauder-
tasche. B. Něm.

Placní vozové, die innere Wagenreihe
im husitischen Heere. Gl. 231.

Plácnouti, vz Plácati.

Placný, prostranný, geräumig. Na mor.
Zlínsku. Brt.

Placot, u, m., plácání, das Gepatsche. Ros.

Placovní, Platz-. P. hra, na place (míčem).
Jel.

Pláč, e, m., od plak (plakati), k v č před
příponou jь : plak +jb, plačь. Mkl. B. 76. Vz
K. Das Weinen. Jg. Ht. P. žalostivý, V.,
usedavý, Sych., Šm., hlasitý; k pláči koho
pohnouti. Nt. P. srdečný. Vod. P. útrpnosti,
přátelství, lásky a žalosti. P. nad hříšníkem.
Sš. L. 186. Bude p. D. P. jí sedí v oku.
Plk. V pekle je věčný p. V. Ku pláči při-
vésti, přinutiti, dohnati; p. zbuditi, s pláčem
naříkati; zdržeti se od pláče; zastaviti, v sobě
zadržeti, zatajiti, setříti p.; na p. se oddati,
od pláče nepřestávati. V. Pro p. nemohl
promluviti. S pláčem někoho litovati. Pláčem
oči pokaziti, pláčem vyprositi. D. S křikem
a pláčem velikým. Har. Vyšla z domu s plá-
čem. Flav. I zastena pláčem holubiným. Rkk.
7. P. mrtvých (nad mrtvými), p. Jeremiášův.
Har., D. Nikdo od pláče zdržeti se nemohl.
Háj. Panna s pláčem ho prosila. Dal. S plá-
čem takto povědě. Dal. 103. I byl veliký
dav a p. v lidech. Let. 167. Do pláče ae



	566

	Plácáček, čku, m., Kragenstickerei, f. Vz Placák. Kčr. Plácačka, placačka, y, f., která plácá, pleská, die Klatscherin, Plauscherin. — P., látačka, die Flickerin. — P., věc kterou se něco plácá, die Britsche, Klatsche. P. na mouchy (na Mor. lepačka, pleskačka, flekačka. Hý., Brt), na míč. Rk. — P., plácanina, Klatscherei, f. Jg. Plácák, u, m., der Sfampfklotz, Tennen- bär. — P., ein breiter, gefalteter Halskragen der alten Bäuerinen. U Litovle. Kčr. Plácal, a, m. Schwätzer, m., Plauder- tasche, í. Us. Plácání, n., das Patschen. Vz Plácati. — P., zváni, daremné mluveni, die Klatscherei, das Plauschen. To je zbytečné p.! — P., látání, das Flicken. D. — Plácanice, e, f., plácání, das Patschen, die Patscherei, Ros.; žvanice, das Gewäsch, Geklatsche, Jg.; látanice, das Geflicke. Jg. — Plácanina, y, f., plácání, látání, das Geflicke, Flickwerk, D.; léčení nemoci ne mnoho platné, die Flickerei; špatné dílo, mazanice, Machwerk, n., Schmiererei, f. D. Placatěti, ěl, ění, flach, platt werden. Jg. Plácati, plácávati; placiti, il, en, ení; plácnouti, cl a cnul, ut, utí, patschen; zváti, pleskati, klatschen, plaudern; látati, flicken. Jg. — abs. Udeřil ho, až pláclo. Us. Plácá (kaní), co se mu namate. Us. — co, koho. Ty taky ledacos plácáš (žvaníš). Placil ho. Us. Plácnu tě, budeš-li to dělati. Sych. — komu (se) kde. Plácá mu voda ve stře- vících. Ros. P. se ve vodě, (břísti, až to plácá, plätschern). Ros. — co čím: mlat plácákem. D. — kam čím: rukou do vody p. Us. Jídla do sebe p., stopfen. Dch. Placatiti, il, ěn, ění, platt, flach machen, platten. — co čím: kouli kladivem. Placatý, ploský, platt, flach. P. strana některé věci. Jg. Plácavý, kdo rád plácá. P. člověk, ein Plauderer. Jg. Pláce, e, f., na Slov., plat, Lohn, m. Jaká práce, taká pláce. Prov. Dokud prosí, zlatá slova nosí, a před plácí záda obrací. Č. M. 276. — P., záplata, Fleck, m. Apol. Placek, cku, m., placka, y, f., pleskatý koláč, vdolek nenakynutý z mouky n. z bram- borů, der Platz. Tč., Kčr., V. Vz Placka. — P., vz Pína. Plácek, vz Plac. Placement, (fr., plasman), umístnění. Rk. Placení, n., das Zahlen, die Zahlung. Kouskovaté, kouskovité p. theilweise Be- zahlung. Ros. Lhůty k p. Sych. Někoho k p. donutiti. Sych. Máte pátý díl k p. Sych. P. z části, na srážku; možnosť, postih (Zah- lungs-Regress), summa placení; způsobnosť, prostředky, místo, den, čas, týden, dosta- tečný k p., J. tr., napřed p., nemožnosť p.; p. cla; dlužník p. prokazuj, Er.; rozkaz, nezpůsobný k p.; arch na p.; průkaz, titul, původ p.; předpis o p.; p. v hotovosti, ho- tovými (také = bití, výprask). Hý.; hotové p.; p. po částkách. Šp. P. od pohonov, od desk, vz Vš. 155.—157., 388.—406. Od pla- cení školného žáka osvoboditi, zbytečně m.: od školného. Brt. P. penězi, Geldzahlung. Pr.	Plácení, n., das Flicken. Reš. Plácenina, y, f., plácanina, Geflicke, n., schlechte Schreiberei. D. Placenti-a, e, f., mě. v Italii, Piacenza. — Placenťan, a, m. — Placentský. Placený; placen, a, o, bezahlt. P. oběd, dělník, posel. — Když na placenou přijde ku placení, k platu). Wenns zur Zahlung kömmt. Reš. Plácený; plácen, a, o, geflickt. Placet, lat., líbí, přijímá, povoluje se. Rk. Pláceti, iter. od platiti, užívá se ho ve složených: spláceti, vypláceti atd. Jg. 2. Pláceti, el, en, ení = látati, spravo- vati, flicken. V. — co čím: kabát záplatou. Us. Kdo staré plácí, vetešník. Kom. J. 505. Placetník, a, m., latač, vetešník, Flicker, m. Reš. Placet-um, a, n., lat. P. regium, schvá- lení panovníka k uveřejňováni papežských nařízení. Rk. Vz S. N. Das landesherrliche Placet. Placička, y, f., vz Placka. Placina, y, f., plac, der Platz. P. na trávu. Puch. Placirovati, z něm. a to z fr., umístiti, an seinen Platz stellen, setzen; einen Platz anweisen, versorgen. Rk. Placka, y, f., placek, der Fladen. Což je na placky, když není mouky. Vz Nuzný. Lb., Jg. — P., vesikator, Zugpflaster, n. — P., pryskyřičná elektroforu. Techn. — P., losos- nice, alausa vulgaris, ryba z čeledi sleďů. Vz S. N., Frč. 290., Schd. II. 496. — P ky, Blattelkohle, f. Hř. — P., placení, die Zah- lung, Auslage. U Opav. Klš. — Placko- vitý, platt wie Fladen. P. lůžko. Rostl. Plácky, dle Dolany. Platzka, ves u Kr. Hradce. PL. Placna, y, f., o ženských, die Plauder- tasche. B. Něm. Placní vozové, die innere Wagenreihe im husitischen Heere. Gl. 231. Plácnouti, vz Plácati. Placný, prostranný, geräumig. Na mor. Zlínsku. Brt. Placot, u, m., plácání, das Gepatsche. Ros. Placovní, Platz-. P. hra, na place (míčem). Jel. Pláč, e, m., od plak (plakati), k v č před příponou jь : plak +jb, plačь. Mkl. B. 76. Vz K. Das Weinen. Jg. Ht. P. žalostivý, V., usedavý, Sych., Šm., hlasitý; k pláči koho pohnouti. Nt. P. srdečný. Vod. P. útrpnosti, přátelství, lásky a žalosti. P. nad hříšníkem. Sš. L. 186. Bude p. D. P. jí sedí v oku. Plk. V pekle je věčný p. V. Ku pláči při- vésti, přinutiti, dohnati; p. zbuditi, s pláčem naříkati; zdržeti se od pláče; zastaviti, v sobě zadržeti, zatajiti, setříti p.; na p. se oddati, od pláče nepřestávati. V. Pro p. nemohl promluviti. S pláčem někoho litovati. Pláčem oči pokaziti, pláčem vyprositi. D. S křikem a pláčem velikým. Har. Vyšla z domu s plá- čem. Flav. I zastena pláčem holubiným. Rkk. 7. P. mrtvých (nad mrtvými), p. Jeremiášův. Har., D. Nikdo od pláče zdržeti se nemohl. Háj. Panna s pláčem ho prosila. Dal. S plá- čem takto povědě. Dal. 103. I byl veliký dav a p. v lidech. Let. 167. Do pláče ae