Předchozí (485)  Strana:486  Další (487) |
|
|||
486
|
|||
|
|||
Přístěh. Poslali je na přístěhy a když
nás předstihli. 1580. Wtr. Vz Přístih. Přistehnouti. Mkl. Etym. 320. b.
Přistěhovalý = kdo se přistěhoval, ein-,
zugewandert. Vz Přistěhovalec. Přistěhování, n , die Einwanderung. Us.
Pdl. Přistěhovaný, eingewandert. Lpř.
Přistěhovatel, e, m., Einwanderer, m.
Šp. Přístěnek. Nz., Tbz., Jrsk., Psčk , Hdk.,
Kká , Mkl. Etym. 323 a. P., opona mostová, clausura. Mezi téma dvěma slúpoma jest opona mramorová neb p z šerého mramora. Mill. 71. Přístěnný = co při stěně jest, Wand-.
P. střecha. Zpr. arch. VIII. 81. P. pobřiš- nice, Peritoneum parietale. Ott. IV. 678. Přístěra lodní (k ochraně před střelami
nepřátelskými). Lpř. Přísti. Mkl. Etym. 262, Gb. Ml. I. 146.,
List. fil. 1883. 116., 1887. 185.— abs. Kto je v rade, nech len prade. Slov. Rr. MBš. Ani dělajú, ani přadú. Ev. víd. 65. — co. Předl sny své dále. Hrts. Šídla hravá modré blesky předou. Kká. Strýc s bratrem nikdy dobrou přízi nepředli (byli nesvorní). Jrsk. — P. = tahati. Hříbata nechtěla příst. V Kunv. Msk. Přístih, vz Přístihy (doleji). — P., vz
Přístěh. Vyšel jim v p-hy. Vlč. Přistihač, e, m., der Ergreifer. Pr. tr.
Přístihy. Všady jí chodí na p. (nadbí-
há jí, Hledí se s ní setkati). Mor. Brt. D. 257. Přistižení, vz Přistihnutí. — P. = pří-
stiha, koňská nemoc. Ruk. kd. Přistižné, ého, n., Ergreifersantheil, m.
Neč. Přistojný = slušný. — čemu: slohu,
stilgerecht. Dch. To mu nebude p-né. Šf. 111. 320. — P. = pomocný. Že jim bude p-jen. Arch. VII. 347. V takové věci budú nám p-ni. 1b. 7. — Zem. des. krnov. Přístolící, Tischgenosse, m. Slov. Tč.
Přístolní, Tisch-. P. pohovky. Mlč. 141.
Přistoupání, n., das Hinzutreten. Mus.
Přistoupilý = kdo přistoupil. Lenz. Vz
-lý.
Přistoupím, ě (i), f., vz Přistoupín. S. N.
XI. 74., Pal. Rdh. l 130. Přistoupiti.— abs. Noc p-pi. Alx MB.
v. 179. (HP. 85). — k čemu (čím, kdy). Já též k němu p-pám. Výb. II. 1547. P. k sepisování dějin. Osv. Nepřistúpí k tobě zlosť. Ž. kl. Po matce k víře křesťanské p-pil. Pass. mus. 372. Ovoce když dozrá, k zlaté barvě přistupuje. Ler. P-pati k Bohu svú duší blížež blížež. Št. Kn. š. 180. — čemu. Tedy král bratru svému p-piv vece. Pass. brn. 51.— nač: na návrh (k návrhu). Osv. I. 73. — si co: šatičky si přistupo- vati (na dlouhé šatičky šlapati). Us Vck Přístrach = strašidlo. P. noční. Výb.
II. 1679. — P. = zlo. Nepřivodili k vieře p-chy tělesnými nebo sliby světskými. Krnd. 79. Pristrannosť, i, f. = strannosť Slov.
Vz Czm. 98 |
Přistrčiti. Přistrkati se někam =
brovati se, zdlouha přijíti. Us. Kšť. Přístrčka. Když kaká p. se přidá, jenž
jest jako ujma a znamená kteréžkolivěk dobré, jež člověk nejvíce miluje. Hus I. 65. Přístřední, paracentralis. P. lalok, Para-
centrallappen. Přístreška, y, f., Hutkrämpe, f. Šm ,
Loos. Přistřihnouti. — co jak. Na svůj vkus
p-hl pravidla. Čch. — co odkud. Co ze svého p-hl (přidal k těm zprávám). Šf. III. 52. Přistřižený. co — Němc. vynech. —jak.
Papír hlínovitě p. ZČ. Slova po řecku p-ná. Sš. Sk. 225. Stromy pěkně do kulata p-né. Sá Přistrkovač, e, m. = přistrkovatel (pří-
stroj při mísidle). KP. V. 327. Přistrkovadlo, a, n., das Pussoir. Šp.
Přístroj stlačovací, stavěcí, rycí, vě-
decký, ZČ., divadelní, Vch., ku zkoušení uhlí na plyn, ku zkoušení plynoměrů, Krost, oteplovací, k rozvádění páry, Zpr. arch, zavěrací, brzdicí, NA., k spalování kouře, Šmr., na řepu, k paření a práni spodia, k uvarování výbuchu parních kotlů, poji- šťovací s plováky magnetickými na plnění, mytí láhví. Us. — P., die Adjustirung Nádherný p. koní. Osv. I. 190. Přístrojek, jku, m. = malý přistroj. ZČ.
Přístrojí, n., der Apparat, die Armatur.
Šf. III. 236. P. kotlu. Šmr. 42 Přistrojiti někoho do rakve. Šml. Když
tě tak do pentlí p-jím. Sš. P. 314. — se jak. Když se jako bohyně p jí. Št Kn. š. 99. Přístrojnosť, i, f., Vorbereitung, Zurü-
stung, f. Šm. Přístrojný. P. stůl, Anrichttisch, vůz,
Rüstwagen. Dch. Přístropní uhlí, Deckenkohle, f. Hrbk.
Přístup, der Eingang, die Einleitung.
P. díla. Šf. Strž I. 51. Přístupčí, ího, m., Accessist, m Rk.
Přístupek, die Rampe. Dch. — P-ky =
přiženěnÍ se. Slov. Koll. Zp. II. 508. Na p-ky ísť = do statku se přiženiti. Phl'd. III 3. 253. Chudobný som, pôjdem na p-ky. Sl. spv. II. 213. Jej muž bol pri nej na p-koch. N. Hlsk. XII. 103. Vz Přistač (dod.). Přistupitelný. Časem p-ným (vhodným)
to jsme před se vzeli. Krnd. 137. — čemu jak. Vše, co pozorujeme, jest buď přímo neb nepřímo našim smyslům p-pno. ZČ. I. 7. — odkud. Ze dvou stran p. Us. — komu čím. Spis všem formou p-ný. Mus. — k čemu. Ještoj' p-no k tomu úmyslu. Št. Kn. š. 1. Ještě nebyla k tomu divu p-ná hodina. Hus II. 35. Přístupně = vlídně. Protož ne p., ale
vážně a k naučení řekl jest. Hus II. 35. Přístupnosť. Veřejná p. knih gruntov-
ních. Kzl. 215. Přístva, vz Přástka. Sš. P. 767.
Přistyk. No p-k (= no věru), to's měla
co povídať. U St. Jič. Brt D. '/57 Přísud. Cf. Kn. drn. LVI. Angel vezma
p. od něho rozetne tě (accepta sententia scindet te). Ev. olom. 122. |
||
|
|||
Předchozí (485)  Strana:486  Další (487) |