Předchozí (88)  Strana:89  Další (90) |
|
|||
89
|
|||
|
|||
Dokučovati = docházeti ? Slov. — kam.
Ku Ľubke d-lo pýtačov mnoho z blízka i z ďaleka. Dbš. Sl. pov. II. 27. Dokudliti, il, en, ení = rozstřápati. Bern.
Dokuchařili, il, ení = kuchařením do-
dělati, na mizinu přijíti. Us. Dokukati. Kukulenko kukaj, kukaj skoro j
z rána, abys d-la do sv. Jana. Sš. P. 549. Dokúl = dokud. Dokúl — totúl. Slov. Šd. Dokúlati se = dokouleti se. Brt. P. 90.
— co kudy. Dokulal, dokulal tolary po
stole, pohledni, děvečko, esli máš za svoje. Sš. P. 378. Dokulil, a, m., os. jm. Vck.
Dokuliti, il, en, ení, dokulovati, bis ans
Ende, völlig hinrollen, hinwälzen. — co kam: kouli na určené místo, mezi kuželky, do kuželek atd. Us. Dokumentně, dokumentarisch. D. ně-
komu něco pověděti= zřejmě, jasně, deutlich, klar, genau. Ostrav Tč. Dokumentní, Dokuments-, wichtig, do-
kumentarisch. D. důkazy. U Frýdka. Tč. Dokumentovati, dokumentiren. — co:
svůj podpis. Dokúpiti = dokoupiti. Bern.
Dokupný. Ssk.
Dokúřiti = dokouřiti. Bern.
Dokutati, dokutnouti co kam: smetí až
do kouta, na hnojistě, hinkehren. Ostrav. Tč. Cf. Dokuciti se. — D. = přestati kutati, aufhören zu schürfen. Us. Dokvačiti, il, en, ení = domačkati, do-
tlačiti, vollends erdrücken, erwürgen. Mor. Tč. Dokvapiti, il, eni, eilig anlangen. — kam.
Ku veliké peci teď krok můj d-pí. Krok I. 290. Dokvasiti, il, šen, ení, vollends säuern.
— se, sauer werden. Tři týdně potřebují
okurky, až se úplně d-sí. Mor. Tč. Dokvašený; -en, a, o, vollends gegohren.
Dch. Dokvašování piva, Zpr. arch. VIII. 62.,
moštu. KP. V. 179. Dokvět, u, m. = uplné dokvétání, das
Verblühen. — D., das völlige Aufblühen. Na podzim nepřicházejí už růže k d-tu. Us. Tč. Dokvétati, dokvítati, dokvetnouti, vz Do-
kvésti. Doky = dokud. V jihových. Mor. Brt.
L. N. I. 224. D. k ni nedoběhne. Ib. I. 204. — D., angl. loděnice. Rjšk., Rk.
Dokypati, vollends binabtröpfeln lassen. — co kam. Ostrav. Tč.
Dokyvkati sa. Slov. Krivká, krivká,
kým sa nedokyvká. Mt. S. I. 106. Dol, u, m., dvůr u Březnice a mlýn
u Zdib. PL. Dola, e, f. = úsilí, námaha, osud (z dolieť).
Žiaľ mi tvojej dole. Slov. Hdž. — Phld. IV. 154. (160.). — D., y, f. = dolina, básn. Hora dola ze sna vstává, tvorcu svojmu chválu vzdává. Btt. Sp. 155. — D., jm. feny. Škd. — D., pl., n. Cf. Bora, Lesa, Hájka, Vrcha, Horka. Doladiti, il, ěn, ění, vollends stimmen.
— co: piano. Us. Nl., Tč.
|
Dolahlosť, i, f. = dolehlosť. Slov. Loos.
Dolahlý = dolehlý. Slov. Loos.
Dolahnúti = dolehnouti. Slov. Loos.
Dolák. Doláci jihozáp. od Napajedel,
u Uher. Hradiště, Brt., v Slavkovsku a Bu- čovsku, Kld., u Znojma. Jsk. — D., jm. psí. Škd. Dolákati koho kam, vollends hinlocken.
Dch. Dolaman, u, m., vz Doloman.
Dolámati, vz Dolomiti.
Dolánek, nku, m. = dolina, důl. Dolán-
kem jíti. U Netol. Vck. Dolánky, dle Dolany, samota u Jilem-
nice ; Dolanek, samoty u Držkova a u Veltrus, vsi u Terezína, u Mladé Boleslavě, u Mnich. Hradiště, u Turnova; Dolanken, ves u Te- plice ; Dollanken. ves u Čes. Dubu; Dollanka, ves u Zlutic; Woditz o. Dolanek, samota u Ml. Boleslavě. PL. Cf. Arch. I. 499., III. 324., 505., Tk. III. 85., IV. 174., V. 238., Blk. Kfsk. 1299., Sdl. Hr. II. 192., IV. 96. Dolansko, a, n. = dolní čásť dědiny na
Mor. Cf. Hořansko. Brt. Dolanský, ého, m., os. jm. 15. stol. Mus.
1884. 464. — D., nyní mlynář a starosta jičín- ský. — D. Jan Jiří, kazatel, 1693. S. N., Jg. H. 1. 2. v. 547., Jir. Ruk. I. 165. — D. Šim., 1594. Vz Jir. Ruk. I. 165. — D. Ladisl., prof. čes. vyšš. realních škol v Karlíně. — D. Mlýn, Dolaner Mühle, mlýn u Vys. Mýta. Dolany, něm. Dolan, vsi u Jičína, u Ja-
roměře, u Heřm. Městce, u Rychmbnrka, u Kolína, u Bohdanče, u Vimberka, u Vel- trus, u Unoště; Dehlau, ves u Kadaně; Dollein, ves u Olom., D. ol. III. 488.. S. N. X. 167.; Dollern, ves u Chvalšin; Dollan, vsi u Plzně a u Klatov; Dollana, ves u Stříbra; Dolland, ves u Králík. PL. — Tk. II. 426., III. 59., 94., 144., IV. 326., Blk. Kfsk. 1299., Sdl. Hr. I. 253., II. 214. Dolapati se čeho kdy, ergreifen, er-
haschen, erlangen. D-páš sa mladej ženy pod jeseň, až opadne drobný lístek z če- rešeň. Sš. P. 679. Dolapiti, il, en, ení, dolapovati, vollends
ergreifen. — se čeho. Us. Tč. — koho. Aby d-ly (varty) šuhaja. Mt. S. I. 54. Dolaptati, zu Ende plauschen. — co:
řeč. Ostrav. Tč. Dolar, e, m. = kdo dělá v dolech; kdo
doluje ve vinohradech. Mor. Šd. Dolás m. Dolanech. Bž. 48., 64., 83., Mkl.
aL. 259. Vz -ás. Dolati, vz Doliti, 2. Mtl. — se = zmužile
osud snášeti. Koll. St. 861. Doláti = doliti, zugiessen. Slov. Bern.
— D, zu fluchen aufhören. Us. Dolátí, n. = dolití. Slov. Bern.
Dolátý = dolitý. Slov. Bern.
Dolaziti = dolézti. Ssk. Vz Laziti. Na
Ostrav. Tč. Ač i o palici lazí, pokuta d-zi. Hdž. Šlb. 25. Dolce, dle Budějovice, Dolzen, ves u
Přeštic; D. Horní a Dolní, Ober-, Unter- Dolzen, vsi u Jaroměře. PL., Blk. Kfsk. 1299. Dolček, lečku, m. = vdoleček.
Dolčina, y, f., das Grübchen. Slov. Loos.
|
||
|
|||
Předchozí (88)  Strana:89  Další (90) |