let mlčel. NB. Tč. 33. (168.) Ta všecka léta,
kteráž jest z mladosti své při rodičích svých
obýval. 1515. Mus. 1880. 490 — s kym
Ktožby o-val (tělesně obcoval) s macechú.
Krnd. 142.

Obza, die Kratze. Šp. Cf. Hřbet pode-
švice.

Obzajt, u, m. = úhel střechy, der Dach-
winkel. Na Vsacku. Vck.

Obzdolať = zmoci. Laš Brt. D. 238.

Obzemí, n., die Atmosphäre, der Luft-
kreis (um die Erde). Sš., Rk.

Obzeranie, n. = obzírání. Slov. Obze-
ranie ohniska. Vz Sokl. II. 399.

Obzerati = obzírati. Slov. Koll. Zp. II.
389.

Obzídzať = obzírati. Slov. Rr. Sb. Ďuro
o-zal okolo každého domu, lebo nevedel do
ktorého (jíti). Dbš. Sl. pov. VII. 12.

Obzich, u, m., der Schurz, das kurze
Büschel, Haare am Hintertheile des Rehwild-
pretes. Am. Cf. Obza.

Obzinouť. Na Val. dle Džl. = postačiti,
seč býti. Letos je tolik práce, že jí není
možná o. Džl. U Hranice. Rgl.

Obzíravý, herumsehend. O. Lítice. Msn.
Or. 138.

Obzírka, y, f. = obzírání, die Beschau.
Šd.

Obzírný, übersehbar. Neobzírná step.
Čch. Sl. 62.

Obzláštnosť, obzláštní = obzvláštnosť
atd. Slov. Bern.

Obznamenaný. O. hříchy. Sv. ruk. 229.

Obznati se = obeznati se. Šak sa ty
tam obznáš s švárnou devčičkou. Slov. Sb.
sl. ps. II. 1. 81.

Obzor, die Rundschau. Dch. Potom jde
starosta na o-ry (na obzírku před svatbou,
na ohledy). Němc. — O. literární. Tf. Mtc.
233. — O. = horizont. Cf NA. V. 102.,
Schd. I. 200, Kram. Slov. O. široký, ob-
mezený či úzký; Sklon o-ru. Stč Zem. 13.,
288. — O duševní, Šmb. S. II. 231., vě-
decký. ZČ. I. 1. — O. = způsob R. 1737.
dostavěn byl zámek dle tehdejšího o-ru.
Sdl. Hr. V. 223.

Obzorce, e, m., der Besichtiger, Beschauer.
Šm.

Obzorek, rku, m., druh dalekohledu, der
Feldstecher. Mor Orl.

Obzoriť sa, sich orientiren. Slov. Ssk.

Obzornice, e, f., horizontalis linea = ob-
zorník. Phl'd. II. 4. 117.

Obzorničný = horizontalní obzorníkový.
Phl'd. IL 4. 117.

Obzorník. Cf. Stč. Zem. 13.

Obzorníkový, Horizonts-, horizontalis

O. rovnoběžník, souřadnice, rovina, sluneční
hodiny Stč. Zem. 59., 60., 118., NA. V. 394.

Obzorný = obezřelý. O. zpytatel. Šf. Strč.

I. 513. — O. = obzorníkový. O. přímka,
rovina. Jrl. 423., 424., NA. V. 81.

Obzorový = obzorný, obzorníkový. Ob-
zorová šířka. Phl'd. IL 4. 117.

Obzrieť = obezříti.

Obzubati = obzobati, abpicken; die Fol-
gen einer fremden Schuld tragen. U Olom.
Sd.

Obzučiti, il, en, ení, umsummen. Šm.

Obzvláštně, vz Obzvlášť.

Obzvláštní = neobecný. Bdž Sám to
znám, že obecné věci před o-ními jíti mu-
sejí Žer. 350.

Obzvláštník, a, m. Koll IV. 228.

Obzvláštnosť. Pal. Rdh. I. 26. Aby ně-
jakou o. před jinými měli. 1602. Wtr

Obzvlášťnování, n. = různění. O. ko-
řenův a kmenův. Šf. III. 572.

Obzvlášťovati komu co = zvlášť dě-
lati, extra (Extrawurst) machen. Nebudu ti
o., jez co máš. U Kr. Hrad. Kšť — se
s kým. Já se s ním nebudu o. = s ním
něco různo dělati, odděleně od ostatních.
Mor. Šd.

Obžalobný, vz Obžalovný.

Obžalování učiniti. 1535. Mus. 1883.143.

Obžalovaný. Cf Cor. jur. IV. 3. 1. 409.
až 411., IV. 3. 2. 427.

Obžalovatelnosť, i, f., der Anklagestand.
J. tr

Obžalovati koho kde (kdy). Obžaloval
před králem tyto osoby. Čr. Před nímž
jsme o ni. Št Kn. š. 187. Kdež mne jest
byla o-la před panem fojtem v šesti letech.
NB. Tč. 215. — z čeho: z vraždy ; O-val
jest jeden druhého ze dvú kop NB. Tč.
16., 106 — oč. Když kto koho o vraždu
chce o. a právem o to státi. NB. Tč. 106.
O-val ho o dluh před rychtářem. NB. Tč.

Obženný, nebenweibig. Vz Rst. 453.

Obžera. Ochlasta se klátí a o. boží dar
vyvratí. Č. — O., y, f. sam. u Rožmitála.

Obžerák, a, m. = obžera. Ve vých. Čech.
Všk

Obžeravosť, i, f. = obžernosť. Slov. Bern.

Obžeravý = obžerný.

Obžerník. Hus II. 350

Obžerný. bt. Kn. š. 64. Běhá jako med-
věd o, aby břicho naplnil. Hus I. 301.

Obžero, a, m. = obžera. Slov. Hdž. Čít.
119.

Obžertovať = žertem obelhati — koho.
V Podluží. Brt. D 238.

Obžiariť = opéci. Slov. Ssk.

Obžin, vz Obžínky

Obžínek, vz Obžínky.

Obžínka, y, f = požínka, die Schröpfe.
Us. Klš.

Obžínkový, Erntefest-. O. slavnosť, věnec.
Us Pol., Tč. Vz Obžínky (dod.).

Obžínky = dožatá, dožínka, dožinek. Vz
Er. P. 85., Sbtk. Rostl. 60. nn , Mus. 1888.
358. Slovo toto jest rodu žen. BPr. Cf. o o.
Zbrt. 59., 161., 163., 63. Říkaní o o-kách:
Pozdravuje vás pole políčko, že dalo letos
maloučko, na bohdá přesrok že dá víc. Po-
zdravuje vás sv. Vavřinec a posýlá vám
obžínkový věnec. U Rokyc. Fč.

Obžíravosť, i, f., umfressende Beschaffen-
heit Šm.

Obžiti. — abs. Má-li o. Krnd. 171. On
obžil a již neumře. Hus II. 137. — na čem
čím My o-li sme na duši milostí. Hus II.
137. (358 ) Obžive na duši i na těle. Výb.
II. 753 — v čem. V Kristu všichni obživú
Hus I. 37.

Obživa = žebrota. Chodí po o-vě. Val
Brt. D. 238.