Předchozí (423)  Strana:424  Další (425) |
|
|||
424
|
|||
|
|||
Chmýranie, n., das Krabbeln. Slov. Ssk.
Chmýrati, krabbeln. Slov.
Chmýratý = chmýr mající, ku př. nažky
charpy, fruclitkronig Sl. les., Rst. 4l8. Chmýrek, vz CtimýR.
Chmýří, vz Chmer, Chmýr, S. N., Rosc
129. Chmýrko, a, n. = chmýrek. Lehký jako
ch. Němc. Chmýrnatý, frnchtkernig. Presl.
Chmýrovitý, fruchtkronenartig. Sl. les.,
Rst. 418. Chňap, a, m., psí jm. Šd.
Chňapati, vz Chňapiti.
Chňapnouti, vz Chňapiti. Ten to chňap'
(= nic). Us. Hnšk. Ch. koho = udeřiti. U Olom., u Kyjova. Sd., Včr. Na Slov. Chňapný, Schnapp-. Ch. drak (hra). Dch.
Chňava, y, f., Chniawa, Knedenhof, sam.
u Budějovic. Chňaviti, gierig essen. Slov. Ssk.
Chňoura, y, m. = ospalec. Čce. Tkč.
Chňourati = spáti. Čce. Tkč.
Chňupák, a, m., nadávka. Slov. Mt. S.
I. 116., Dbš. Obyd. 44. Chňupana, y, f.. nadávka. Slov. Mt. S.
I. 116., Dbš. Obyč. 45. Chnúpuouti se = chytiti se, pohádati
se. Kod. exc. Chubině, Chobin, Chubin, osada u Konic.
Chobola, y, m., os. jm Mor. Šd.
Chobolice Dolejní a Hořejní, Nieder-,
Ober-Koblitz. vsi u Ústě. PL., Tk. V. 191., Blk. Kfsk. 1324. Chobot, vz Mz. v List. filol. VII. 222.,
Mkl. Etym. 87., 424. Ch. skalní, die Felsen- bucht. Sl. les. — Ch. = rozházená kopka sena. Vz Okŕžle, Okolica. Na vých. Mor. Brt. — Ch. = rypák, ssadlo. Ch. motýlu, nosatců. Kk. Mut. 4., Kk. Br. 4. -- Ch. V botan. Vz Čl. Kv. XX., Slb. XLI. = Ch. = jm. polí (= dlouhé díly). Pk. -- Ch., osada u Vlašimě; mlýn u Milevska, u Uhlíř. Janovic, Blk. Kľak. 61.; samota u Blatné a u N. Města v Brněnsku; myslivna u Pře- štic; předměstí v Kroměř. PL. — Ch., vz Chobotides. Chobotid-es, a, m. (Chobot) Jiřík Mšen-
ský, farář, 1617. Vz Jg. H. 1. 2. vd. 570., Jir. Kuk. I. 294. Chobotnatka, y, f., pterogon, der Eck-
flügelschwärmer. Ch. pupalková, p. oeno- therae. Stn. i. 41. Chobotnatý. Ch síť. NA. IV. 120. —
Ch-tí, proboscidea, Rüsselthiere. Nz. Chobotnice, octopus. Ch. obecná, o. vul-
garis, der Krake; dlouhoramenná, o. macro- pus, pížmová, eledone moschata, pobřežní, veliká, plovoucí. Vz Frč. 264.-265., Brm. IV. 2. 192., 199. Chobotový. Ch. led. Vega I. 301.
Chobotský, os. jm. Blk. Kfsk. 1324., Sdl.
Hr. IV. 370. Chobotuška, y, f., viverra nasalis, das
Rüsselthier. Sl. les. Chobzda, y, f. = bez chebd, sambucus
ebulus. Vz Rstp. 784. 1. Choć = ač. Ch. by matka dala, to
tačiček nechce. Sš. P. 360. |
2. Choc z očú = ztrať se, zieh fort. Slov.
Rr. Sb. 3. Choc, fr. — srdeční úder (ch. srdeční);
omráčení a skleslosť po poranění nastalá, vz Slov. zdrav.; srážka, hl. dvou zástupu jezdeckých. S. N. Chocebuz, e, f. Vz Tk. I. 608., III. 85.,
96. Chocek, cka, m., os. jm. Pal. Rdh. I.
121. z Chocemic Jindř., bakalář, 1502. Vz
Jir. Ruk. I. 294. Chocen, cna, m., os. jm. Pal. Rdh. I.
121. Choceň, cně, f., Chotzen, mě. u Vys.
Mýta. Ch. koláčnická. Tam dělají povidla z řepy a mažou jimi koláče. Vz Sbtk. Krat. h. 42. — Tk. I. 548., III. 647., IV. 727., V. 242., Tf. Odp. 7., Kk. Sl., Sdl. Hr. I. 254., II. 277., V. 180., S. N., Blk. Kfsk. 767,
933. Z Chocně Jan, vz Choceňský. Choceněk, ňka, m., předměstí v Chocni.
Sdl. Ur. I. 277. Chocenice, Chotzenitz, ves u Plaňan;
Kotzeuitz, ves u Blovic. Tk. V. 167., Blk. Ktsk. 1324., 1461., Sdl. Hr. I. 88., S. N. Chocenka řeka. Sdl. Hr. II. 169.
Choceňský. Ch. předměstí ve Vysokém
Mýtě. — Ch. či z Chocně Jan (Berka), lékař, † 1545. Jir. Ruk. I. 294., S. N., Mus. 1878. 160. Chocerady, dle Dolany, Kotzerad, ves
u Čer. Kostelce. Kk. Sl. Choci = choc, choť, Ht. Sl. m. 263.
Chocjaký = lecjaký. Slov. Ssk.
Chockov, a, m., Kutzkow, ves u Kralo-
vic. Bik. Kfsk. 127., Sdl. Hr. I. 39. Chockto = leckdo. Slov. Ssk.
Chocnějovice, dle Budějovice, Kotznio-
witz, ves u Mnich. Hradiště. Blk. Kfsk. 1324. Chocolada, vz Čokolada, Kk. 227.
Chocomyšl, e, f. (od Chocomysla, Pal.
Rdh. I. 131.), Ctiotzomischl, ves u Klatov. Chocov, a, m., míst. jm. Arch. III. 492.,
Sdl. Hr. IV. 370. Choč, e. f., Chotsch, ves u Pardubic ; vrch
v Oravě na Slov. Phld. VI. 282., Hdk. C. 378., Krč. 703., S. N., Pokr. Pot. I. 199., 236, II. 7., Č. Čt. II. 361. Chočín, a, m., Chotschin, ves u Tábora;
Kotschin, ves u Vltavotýna. Chočov, a, m. = Kočov, ves v Tábor.
Blk. Ktsk. 341. Chod = krok. Anth. Jir. I. 3. vyd. XXXVI.
Cf. Mkl. Etym. 86. Chod stavíc stráž o zbraň se opírá. Kyt. 1876. 90. Vedl chody své (dirigere gressus). BO. Rozšíříš chody své (gressus). Bj. — Ch., der Gang. Ž. wit. 1. 6., 72. 2. a j. Chod mimo, das Defiliren, kvapný. Deh. Ch. o rukou. KP. I. 459., 469. Ch. v tělocviku vůbec. Ib. 419., 420., 509. Již v tichu jeskyné jdou šumným cho- dem. Kká. K sl. j. 104. Chod jeho uslyšal. GR. Nehrdaj jinými, ještoť menší pokoru v chodu rúcha svého ukazují. Št. N. 168. 12. Ti tě klamají a cestu chodóv tvých
rušie. Hus II. 154. — Ch. hodin, šroubu, ventilů, ZČ. I. 168., 27., 487., lodi, Posp., myšlének, Hrts., stroje, Mj. 141., práce, Kká., |
||
|
|||
Předchozí (423)  Strana:424  Další (425) |