226

Pestíkový, Stempel-. P. květ. Hg. 40.

Pěstiti. Mkl. Etym. 245. P. v sobě city.
Osv. I. 157.

Pěsťnatý, faustkräftig. Dch.

Pěsťní, vz Pěsťný. P. boj. Vlšk. 368.

Pěstnice = hruška. Vz Rstp. 516.

Pěstnický, Faustkämpfer-. P. pračka.
Mour.

Pěstnictví, n., der Faustkampf. Lpř.

Pěstník, u, m. = pěstní dláto, das Ball-
eisen. Včř. II. 30.

Pěstota. Č. Kn. š. 365. Tedy několika
p-tami se k nim přímili. Sš. II. 181. (50.).

Pěstoun. Mkl. Etym. 245., Šf. III. 634.,
List. fil. XII. 344. P. vědy. Mus. 1880. 181.
Měli p-nové sv. církve býti. BR. II. 9. a.
Pokora jest pravý p. všech šlechetností.
Št. Kn. š. 79., 103.

Pěstounovati = pěstounem býti, Erzieher
sein. Koll. IV. 215.

Pěstova, y, f. = pěstování, die Pflege,
Kultur. Hdž. Ds. 68.

Pěstovačka, y, f. = chůvka, ve které
děti nosí. Laš. Wrch., Brt. D.

Pěstování věd, Mus., nauk, ZČ. 6., rost-
lin, lesů, obchodu, vzájemnosti, věd jazy-
kem mateřským. Us. Sl. les., Posp , J. Lpř.,
Pdl.

Pěstovaný jak. Vous po francouzsku
p-ný. Šml.

Pěstovatel, e, m., der Erzieher, Pfleger.
P. věd. Mus. 1880. 368. Ochránce a p. zá-
kona. Jir. P. bourců, Us. Pdl., slovanských
obřadů. Anth. I. 3. vd. V.

Pěstovati, pochen, v hutn. Hř.

Pěstovati co. Hr.ruk. 201. v. 393., List.
fil. XII. 344. P. vědy, umění, vzájemnost,
Us. Pdl., hvězdářství, J. Lpř., divadlo. Osv.
— co jak. P. vědy jazykem mateřským.
Us. Pdl. Válečnictví v takových rozměrech
nikdy ještě nepěstováno, jako za dnů na-
šich. Osv. I. 340. Něco na základě něčeho
p. Osv. I. 521. — koho zač. Rodiče ji za
manželku p-li. Nečas.

Pestovina, y, f. = pestová ruda, das
Mahlgut, das Pochzeug, Pocherz; drobná
p., das Pochklein. Hř.

Pestovna, y, f. = tlukárna, das Poch-
haus, Pochwerk. P. na rudu, das Erzpoch-
werk.

Pestovnictví, n., die nasse Aufarbeitung
der Pocherze. Hř.

Pestovník, a, m., der Pocharbeiter. Hř.

Pestový, Poch-. Hř.

Pěsťový, Faust-. P. rány. Št. Kn. š. 302.

Pestře, bunt. P. krásné sítě. Nrd. Blld.
17.

Pestřec houba. V Podluží, na mor. Ko-
pan. Brt. L. N. II. 22. — P., scleroderma,
der Fellstäubling, jedovatá houba. Vz Rstp.
1964.

Pestřenka, syrphus. Cf. Brna. IV. 490.
491, Ott. III. 447.

Pestřiti se kde. Nádherné ovoce p-lo
se na příborech stolních. Zr. Am. Květy
rozmanité před nimi jasně se pestři. Čch.
Živ. Městský ruch se pestřil, vlnil před
musejem. Čch. Pt. 46.

Pestrobarvec, rvce, m., diphthera, mo-
týl. Vz Kk. Mot. 173., Brm. IV. 432.

Pestrobarvý = pestrobarevný. Pdl.

Pestrobrněný, alolo&áQijS, mit schillern-
dem Panzer-. Lpř. Sl. I. 18.

Pestrokrovečník, der Buntkäfer. Vz
Kk. Br. 233., Brm. IV. 127., Ves. IV. 112.

Pestrokvětý. P. Vesna. Ptů.

Pestrolesklý, buntglänzend. Čch. Pt. 69.

Pestrolící, buntwangig. Šm.

Pestrolin, u, m., v geol., Keuper, m.
Ssk. Pestroslín (dod).

Pestroň, ě, m., vz Pstrýl (dod.).

Pestroopásaný; -án, a, o, alolo/iit^í]g,
mit schillerndem Leibgurt. Lpř. Sl. 18.

Pestrorodý, vom verschiedenen Ursprung.
P. světla. Dk. Aesth. 180.

Pestroskleněný, vom buntfärbigen Glas.
P. knoflík. Rnd. 167.

Pestroskvělý, buntglänzend. Čch. Sl. 69,

Pestroskvoucí, buntglänzend. P. div.
Cch. Br. 10., křídla. Čch. L. k. 19.

Pestroslín, u, m., v geol., der Keuper.
Nz

Pestroslínový, Keuper-. P. útvar, -for-
mation. Sl. les.

Pestroš, e, m., vz Pstrýl (dod.).

Pestrošumný. P. žití. Čch. Bur.

Pestrotkaný, buntgewebt. Zahrnuvši jej
(Agamemnona) p-ným osidlem. Msn. Or.
137.

Pestruh, u, m., pestruha, y, f. = pstruh.
Šd.

Pestruška, y, f., callophis, die Schmuck-
otter, had. Cf. Brm. III. 415.-416. — P. =
lumík, myodes obensis, rus. Vega. I. 89.

Pestrý. Cf List. fil. XV. 166.

Pěstúua, y, f. = chůva, pěstounka. Pass.
mus. 436.

Pestvařiti = pestviti. Slov. Marienka,
s ktorou on tak rád p-ril. Orl. II. 170.

Peství — rozpustilost. Co tu děláš za p. ?
Us. BRt. D 247.

Pestviti, pestvovati = dováděti, laško-
vati, čtveračiti. Mor. a slov. Šd.

Pestvo, a, n. = peství. Sl. ps. 197.

Pěš, vz Peší, Sv. ruk. SR. 235.

Peša, dle Bača, m. = Petr. — P., os. jm.
Tk V. 144.

Pešáctvo, a, n., das Fussvolk. Dch.

Pěšák = pěší voják, der Fussoldat. Čsk.
P. a jezdec. Šf. Strž. II. 411. — P , u, m. =
šlíška, šiška, jíž husy krmí. Mor. a slov.
Džl. — P. = vdolek suchý, nemazaný. Na
Hané. Hrb. Obr. 290.

Pešata, y, m. = Petr. Mus. 1889. 164.

Pěšec, šce, m. V MV. nepravá glossa.
Pa.

Pešeček, čka, m., os. jm. Tk. IV. 441.,
448.

Pešek, šku, m. = zkroucený šátek ve hře
dětské, der Plumpsack. Hra peškem. Dch.,
Kld. — P., ška, m., os. jm. D. ol. II. 22,
203., Arch. VII. 581., VIII. 507.

Pešek, ška, m. = píšek, sedlák ve hře
šachové, der Bauer. Vz Kšch. 38. Často
uvádí se méně správně píšek (piessek). Jir.
ad Kšch. 38. (pozn.). Pěškové lid obecný
znamenávají. Kšch. 50. — P,, os. jm. Tk.
V. 253. — P. Krist, mistr, kazatel 1712.
Jg. H. 1. 608. - P. Bedř. 1846. Jg. ib., Jir.
Ruk. II. 102.



	226

	Pestíkový, Stempel-. P. květ. Hg. 40. Pěstiti. Mkl. Etym. 245. P. v sobě city. Osv. I. 157. Pěsťnatý, faustkräftig. Dch. Pěsťní, vz Pěsťný. P. boj. Vlšk. 368. Pěstnice = hruška. Vz Rstp. 516. Pěstnický, Faustkämpfer-. P. pračka. Mour. Pěstnictví, n., der Faustkampf. Lpř. Pěstník, u, m. = pěstní dláto, das Ball- eisen. Včř. II. 30. Pěstota. Č. Kn. š. 365. Tedy několika p-tami se k nim přímili. Sš. II. 181. (50.). Pěstoun. Mkl. Etym. 245., Šf. III. 634., List. fil. XII. 344. P. vědy. Mus. 1880. 181. Měli p-nové sv. církve býti. BR. II. 9. a. Pokora jest pravý p. všech šlechetností. Št. Kn. š. 79., 103. Pěstounovati = pěstounem býti, Erzieher sein. Koll. IV. 215. Pěstova, y, f. = pěstování, die Pflege, Kultur. Hdž. Ds. 68. Pěstovačka, y, f. = chůvka, ve které děti nosí. Laš. Wrch., Brt. D. Pěstování věd, Mus., nauk, ZČ. 6., rost- lin, lesů, obchodu, vzájemnosti, věd jazy- kem mateřským. Us. Sl. les., Posp , J. Lpř., Pdl. Pěstovaný jak. Vous po francouzsku p-ný. Šml. Pěstovatel, e, m., der Erzieher, Pfleger. P. věd. Mus. 1880. 368. Ochránce a p. zá- kona. Jir. P. bourců, Us. Pdl., slovanských obřadů. Anth. I. 3. vd. V. Pěstovati, pochen, v hutn. Hř. Pěstovati co. Hr.ruk. 201. v. 393., List. fil. XII. 344. P. vědy, umění, vzájemnost, Us. Pdl., hvězdářství, J. Lpř., divadlo. Osv. — co jak. P. vědy jazykem mateřským. Us. Pdl. Válečnictví v takových rozměrech nikdy ještě nepěstováno, jako za dnů na- šich. Osv. I. 340. Něco na základě něčeho p. Osv. I. 521. — koho zač. Rodiče ji za manželku p-li. Nečas. Pestovina, y, f. = pestová ruda, das Mahlgut, das Pochzeug, Pocherz; drobná p., das Pochklein. Hř. Pestovna, y, f. = tlukárna, das Poch- haus, Pochwerk. P. na rudu, das Erzpoch- werk. Pestovnictví, n., die nasse Aufarbeitung der Pocherze. Hř. Pestovník, a, m., der Pocharbeiter. Hř. Pestový, Poch-. Hř. Pěsťový, Faust-. P. rány. Št. Kn. š. 302. Pestře, bunt. P. krásné sítě. Nrd. Blld. 17. Pestřec houba. V Podluží, na mor. Ko- pan. Brt. L. N. II. 22. — P., scleroderma, der Fellstäubling, jedovatá houba. Vz Rstp. 1964. Pestřenka, syrphus. Cf. Brna. IV. 490. 491, Ott. III. 447. Pestřiti se kde. Nádherné ovoce p-lo se na příborech stolních. Zr. Am. Květy rozmanité před nimi jasně se pestři. Čch. Živ. Městský ruch se pestřil, vlnil před musejem. Čch. Pt. 46. Pestrobarvec, rvce, m., diphthera, mo- týl. Vz Kk. Mot. 173., Brm. IV. 432.	Pestrobarvý = pestrobarevný. Pdl. Pestrobrněný, alolo&áQijS, mit schillern- dem Panzer-. Lpř. Sl. I. 18. Pestrokrovečník, der Buntkäfer. Vz Kk. Br. 233., Brm. IV. 127., Ves. IV. 112. Pestrokvětý. P. Vesna. Ptů. Pestrolesklý, buntglänzend. Čch. Pt. 69. Pestrolící, buntwangig. Šm. Pestrolin, u, m., v geol., Keuper, m. Ssk. Pestroslín (dod). Pestroň, ě, m., vz Pstrýl (dod.). Pestroopásaný; -án, a, o, alolo/iit^í]g, mit schillerndem Leibgurt. Lpř. Sl. 18. Pestrorodý, vom verschiedenen Ursprung. P. světla. Dk. Aesth. 180. Pestroskleněný, vom buntfärbigen Glas. P. knoflík. Rnd. 167. Pestroskvělý, buntglänzend. Čch. Sl. 69, Pestroskvoucí, buntglänzend. P. div. Cch. Br. 10., křídla. Čch. L. k. 19. Pestroslín, u, m., v geol., der Keuper. Nz Pestroslínový, Keuper-. P. útvar, -for- mation. Sl. les. Pestroš, e, m., vz Pstrýl (dod.). Pestrošumný. P. žití. Čch. Bur. Pestrotkaný, buntgewebt. Zahrnuvši jej (Agamemnona) p-ným osidlem. Msn. Or. 137. Pestruh, u, m., pestruha, y, f. = pstruh. Šd. Pestruška, y, f., callophis, die Schmuck- otter, had. Cf. Brm. III. 415.-416. — P. = lumík, myodes obensis, rus. Vega. I. 89. Pestrý. Cf List. fil. XV. 166. Pěstúua, y, f. = chůva, pěstounka. Pass. mus. 436. Pestvařiti = pestviti. Slov. Marienka, s ktorou on tak rád p-ril. Orl. II. 170. Peství — rozpustilost. Co tu děláš za p. ? Us. BRt. D 247. Pestviti, pestvovati = dováděti, laško- vati, čtveračiti. Mor. a slov. Šd. Pestvo, a, n. = peství. Sl. ps. 197. Pěš, vz Peší, Sv. ruk. SR. 235. Peša, dle Bača, m. = Petr. — P., os. jm. Tk V. 144. Pešáctvo, a, n., das Fussvolk. Dch. Pěšák = pěší voják, der Fussoldat. Čsk. P. a jezdec. Šf. Strž. II. 411. — P , u, m. = šlíška, šiška, jíž husy krmí. Mor. a slov. Džl. — P. = vdolek suchý, nemazaný. Na Hané. Hrb. Obr. 290. Pešata, y, m. = Petr. Mus. 1889. 164. Pěšec, šce, m. V MV. nepravá glossa. Pa. Pešeček, čka, m., os. jm. Tk. IV. 441., 448. Pešek, šku, m. = zkroucený šátek ve hře dětské, der Plumpsack. Hra peškem. Dch., Kld. — P., ška, m., os. jm. D. ol. II. 22, 203., Arch. VII. 581., VIII. 507. Pešek, ška, m. = píšek, sedlák ve hře šachové, der Bauer. Vz Kšch. 38. Často uvádí se méně správně píšek (piessek). Jir. ad Kšch. 38. (pozn.). Pěškové lid obecný znamenávají. Kšch. 50. — P,, os. jm. Tk. V. 253. — P. Krist, mistr, kazatel 1712. Jg. H. 1. 608. - P. Bedř. 1846. Jg. ib., Jir. Ruk. II. 102.