Předchozí (42)  Strana:43  Další (44) |
|
|||
43
|
|||
|
|||
Dgeťa = ďéťa. Slov.
Dgevča = děvče. Slov.
Dgevčica = děvčica. Slov.
Dgevečka = děvečka. Slov.
Dgeža = déža. Slov.
Dgežka = déžka. Slov.
Dchnutí, n., der Hauch. Dk. P. 94.
Diabas, u, m., der Diabas, nerost. D.
obsahuje smíšeními vápnatoalkalického živce labradoritu a augitu a chloritem a magne- titem. Základní barva bývá tmavozelená. Co do podřízené přimíšeniny objevují se pyrit, pyrrhotin a pistacit, někdy i křemen neb i hmota anthracitická. Dříve slul také zelenokámen. Krč. G. 153. Cf. Krč. G. 272., 470., 492., 570., 644., Stě. Zem. 695., S. N., Schd. II. 70., 141. D. břidličnatý, mandlov- covitý, portýrový. Bř. N. 242.-243., KP. III. 15. Diabasový, Diabas-. D. afanit, mandlo-
vec. Bř. N. 243., Krč. G. 153 Diabel, bla, m. = ďábel. Ž. wit. 108. 6.
a j. Slez. Šd. Diabetes, řec. = úplavice močová. Slov.
zdRav., S. N. Diabol, bla, m. atd. = ďábel. Slov.
Diacodi-um, a, n. = syrup z makových
hlaviček. Slov. zdrav., S. N. Diadem slávy. Kká. K sl. j. 5. Osněžené
d-my hor. Vrch. Gt. diademu. Diademovitý. D. čepice. Koll. St. 277.
Diadochit, u, m., nerost. Bř. N. 165.
Diaeta, vz Dieta. Slov. zdrav.
Diaetetika, y, f. = nauka o dietě, o pra-
vidlech pořádného žití. Kram. Slov., Slov. zdrav., S. N. Diaetetika římská. Vz Vlšk. 90., 281. Diaethylamin, u, m., v lučbě. Vz Šfk.
Poč. 464. Diaethylenglykol, u, m., v lučbě. Vz
Šfk. Poč. 478. Diaethylfosfin, u, m., v lučbě. Vz Šfk.
Poč. 465. Diafaní, z řec. = průzračný. D. tělesa.
ZČ. III. 3. Diafanometr, u, m. = nástroj k určo-
vání průhlednosti nějaké hmoty, z řec. S. N. Diaforesa, y, f., řec. = pocení. Vz Slov.
zdrav., S. N. Diaforit, u, m., nerost. Bř. N. 215.
Diafragm-a, atu, m., řec, das Dia-
phragma. — D. = každá stěna n. blána přepažující. S. N. — D. v optice = stínítko s kruhovým otvorem postavené do osy před čočkou. ZČ. III. 190., KP. II. 217. S. N. — D. v zoologii = bránice, das Zwerchfell. Nz., Slov. zdrav. — D. v galvan. řetězu = porovatá nádoba, jíž se oddělují dvě ka- paliny. S. N. Diafragmatit-is, y. f. = zánět bránice.
S. N. Diafysa, y, f. = čásť středová kosti, die
Diaphyse. Nz. lk. Diaglyfa, diaglypta, y, f. = vpouklá
rezba. S. N. Diagometr, u, m. = nástroj ku měření
vztažné elektrické vodivosti kapalin. Vz S. N. Diagonala, y, f. = úhlopříčka, die Dia-
gonale. Šim. 184. |
Diagonalní = úhlopříčný. Ck. D. člen
determinantu. Zh. 5. Diagraf, u, m., z řec. = nástroj k mecha-
nickému kreslení průhledných obrazů dle přírody. Vz S. N. Diagramm, u, m. = nákres, nástin. D.
listů. Vz Rosc. 10., S. N. Diachoresa, y, f., řec. = průjem lehčí
než diarrhoea, běhavka, dřízdačka. S. N. Diachylon, vz Diakolum.
Diacnylový přílep, Diachylonpflaster.
Nz. lk. Diakaustika, y, f., řec. Vz Kaustika.
Vnč. 50. Diakolum jednoduché = sloučenina olově-
ného klejtu čili kysličníku s mastnými ky- selinami, tudíž pouhé mýdlo olověné; d. složené s přísadou vosku a pryskyřice. Kram. Slov. 90. D. = náplasť z oleje olivového a z praeparatu olovnatého. Slov. zdrav. Cf. S. N. Diakonisky = nábožné ženy v prvo-
církvi, které věřící ženské u víře vyučovaly a je při udílení sv. křtu obsluhovaly a jiné menší práce v církvi konaly. Enc. Vz S. N. Diakonství, n., das Diakonenamt. Kryšt.
Círk. děj. I. 132. Diakope, y, f., řec. = průsek, rozklání,
vid mluvnicky, když se řeč a běh její slovy vloženými jako rozkolí. Rozvaž, člověče, rozvaž dobře, že's . . . Zk. Diakritický = rozeznávací, diakritisch,
z řec. D. známky = čárky, puntíky, kličky nad písmeny č, r, ž, š, í, ď atd. D. znamé- nek na označení délky a měkkosti užívali již před Husem, ale jen po různu a Husovi náleží zásluha, že za jejich pomocí zřídil celou soustavu pravopisnou. Vz Listy filol. V. 219., S. N. Dial', e, f. = dál, dálka. Slov. Sldk. 2.,
3., Ssk. Diala, e, f. = dálina, dálka. Slov. Hdž.
Šib. 54., Ssk. Dialektický, dialektisch. D. spis. Vz
Jg. Slnst. 92. D. methoda. Vz S. N. Dialektik, a, m. = znalec rozumovědy.
Kom. L. Dialektika = umění rozprávění. Vz S. N.
Dialektikové, druh žáků Sokratových.
Vz S. N. Dialina, y, f. = diala. Slov. Hdž. Šlb.
54., Ssk. Dialiť = dáliti. Slov. Ssk.
Dialka = dálka. Slov. Ssk.
Diallag, u, m., nerost. KP. III. 198.,
Bř. N. 151 , 175., Schd. II. 48. Dialný = dálný. Slov. Btt. Sp. 32.
Dialog. Cf. Vor. St. 242., Jg. Slnosť.
137. Dialogit, u, m. = uhličitan manganatý,
nerost, Bř. N. 150., Sfk. Poč. 333. Dialopisný = telegrafický. Slov. Zátur.
Dialtový. D. masť. Db.
Dialysa, y, f. = rozluka, rozvod. Rk.,
ZC. 1. 397. — D. v grammat. = diaerese; v pathol. = vysílení. S. N. Dialysator, u, m. = přístroj k dialyso-
vání. ZC. I. 398., Šfk. Poč. 163. Dialysovati, řec. = rozváděti, rozlučo-
vati. ZČ. |
||
|
|||
Předchozí (42)  Strana:43  Další (44) |